Přeskočit na obsah

Gluškovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gluškovo
Глушково
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+03:00
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhCentrální federální okruh
OblastKurská
Gluškovo na mapě
Kurská oblast na mapě Ruska
Gluškovo
Gluškovo
Gluškovo na mapě Kurské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha8,75 km²
Počet obyvatel4 785 (2021)[1]
Hustota zalidnění546,9 obyv./km²
Správa
StarostaVasilij Ivanovič Chuďakov
Vznik1647
Oficiální webglushkovo.rkursk.ru
Telefonní předvolba47132
PSČ307450
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gluškovo (rusky Глушково) je správní centrum gluškovského okresu, sídlo městského typu v Kurské oblasti v Rusku. Žije zde 4 785 obyvatel (2021).

Gluškovo se nachází na levém břehu řeky Sejm v centrální části Středoruské vysočiny, 10 km severozápadně od železniční stanice Gluškovo (na trati Vorožba - Kursk), 150 km od oblastního centra Kursku a jen 10 km od státní hranice s Ukrajinou.

Carské období

[editovat | editovat zdroj]

Do poloviny 17. století byla tato oblast pohraničním územím Ruského carství, přičemž hlavními centry ochrany ruské hranice v okolí byla města Putyvl a Rylsk. Od roku 1571 začali bojarské děti z Rylsku sloužit na strážních stanovištích na území dnešního Gluškova, aby zabránily nájezdům Krymského chanátu. Oblast za řekou Sejm byla tehdy neosídlená a nazývala se Divoká pole. Posilování ruského státu spolu s výstavbou dalších strážních postů umožňovalo efektivněji bojovat s tatarskými nájezdníky a hranice se tam mohla posunout za řeku Sejm a začít se tak rozvíjet neobydlená území. Jako odměnu za nebezpečnou službu na hranici dostávali šlechtici a bojarské děti nejen plat, ale také pozemky za řekou Sejm.

První zmínka o osídlení moderního Gluškova pochází z poloviny 17. století, kdy statkář Gluškov pozval na své pozemky další osadníky, kteří se zde usadili a v roce 1647 tak vznikla osada Gluškovo, pojmenovaná po svém prvním osadníkovi. Od roku 1669 se v osadě objevovali první osadníci z pravobřežní Ukrajiny, kteří utíkali před polským útlakem. V důsledku tohoto přesídlení velkého množství Ukrajinců vznikla zvláštní ukrajinsko-ruská kultura a nářečí, které přetrvalo do současnosti.

Hospodářská politika cara Petra I. Velikého, zaměřená na rozvoj průmyslu, vedla v roce 1719 k založení nejstaršího průmyslového podniku v celé Kurské gubernii - Gluškovské soukenné manufaktury. Tato manufaktura využívala především nucenou práci a byla založena kupcem Ivanem Dubrovským a místním statkářem Vasilijem Korčminem.

Ve druhé polovině 18. století a první polovině 19. století patřilo Gluškovo spolu se soukennou manufakturou rodu Potěminků. Dne 3. června 1791 byla gluškovská manufaktura, včetně veškerých pozemků a obyvatel, přidělena Pavlu Potěmkinovi na základě dekretu carevny Kateřiny II. Veliké. Poslední hrabě z rodu Potěmkinů, Sergej Pavlovič Potěmkin, se zde narodil a nechal postavit kostel, kde byl také pohřben.

Na počátku 20. století v Gluškově fungovala vedle soukenné manufaktury také barvírna a cihelna. Gluškovo mělo tři kostely, školu a dvě nemocnice. K rozvoji Gluškova významně přispěl statkář, průmyslník a milionář Michail Ivanovič Tereščenko, který byl ministrem v ruské prozatímní vládě. Nechal v obci postavit mnoho budov, které stojí dodnes, a založil zde park. U řeky Sejm stál jeho honosný dvoupatrový dům.

Sovětské období

[editovat | editovat zdroj]

Za druhé světové války bylo Gluškovo od 8. října 1941 do 2. září 1943 obsazeno německým Wehrmachtem. Během bojů v rámci protiofenzívy Rudé armády po neúspěchu německé operace Citadela byla obec silně poničena a počet obyvatel klesl o dvě třetiny. Místní dělník z Gluškovské soukenné továrny Ivan Ljubimov se během války stal stíhacím pilotem a Hrdinou Sovětského svazu.

V roce 1959 bylo Gluškovo povýšeno na sídlo městského typu.

Rusko-ukrajinská válka

[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. května 2024 během rusko-ukrajinské války došlo k ukrajinskému dronovému útoku na Gluškovo, během kterého došlo k výbuchu ve sportovně rekreačním komplexu a byly zraněni dva lidé.[2] Dne 5. března 2024 ukrajinský dronový útok způsobil v Gluškovu požár.[3] V rámci ukrajinského tažení do Kurské oblasti došlo v srpnu 2024 k těžkým bojím u Gluškova, které muselo být celé evakuováno. Dne 22. července 2024 byla v Gluškově zasažena při ukrajinském ostřelování rozvodná stanice a obec se ocitla bez elektřiny.[4]

Dne 16. srpna 2024 zničila ukrajinská armáda most přes řeku Sejm v Gluškově.[5] Most byl částečně poškozen během ukrajinského útoku, při kterém zahynuli dav dobrovolní pracovníci z hnutí Všeruská lidová fronta. Následně se most zcela zřítil po zásahu raketou HIMARS.[6]

Kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

V Gluškově funguje okresní dům kultury, středisko uměleckých řemesel, dětská umělecká škola, středisko volného času, sportovní areál, kino, pobočka Regionálního vlastivědného kurského muzea, ústřední krajská knihovna, dětská sportovní škola mládeže.

V obci je amatérský fotbalový tým Victoria.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Глушково (рабочий посёлок, Курская область) na ruské Wikipedii.

  1. Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
  2. IDNES.CZ, ČTK. Na Krymu vybuchla železniční trať, Rusové opět poslali rakety na Kyjev. iDNES.cz [online]. 2023-05-18 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. 
  3. ČTK, iDNES cz. Ukrajina hlásí zničení další ruské lodi. Potopily ji bezpilotní čluny. iDNES.cz [online]. 2024-03-05 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. 
  4. Andrej Poleščuk :bot: (@andrewofpolesia@zpravobot.news). Zprávobot.news [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. 
  5. ONLINE: Ukrajinská armáda zničila most přes řeku Sejm pomocí západních raket, tvrdí Rusové. iROZHLAS [online]. 2024-08-16 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. 
  6. TIMES, The Moscow. Ukrainian Army Destroys Bridge in Russia's Kursk Region. The Moscow Times [online]. 2024-08-16 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]