Glodževo
Glodževo Глоджево | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°43′59″ s. š., 26°23′16″ v. d. |
Nadmořská výška | 230 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Rusenská |
Obština | Vetovo |
Glodževo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 76,136 km² |
Počet obyvatel | 3 372 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 44,3 obyv./km² |
Správa | |
Telefonní předvolba | 08184 |
PSČ | 7040 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Glodževo (bulharsky Глоджево) je město ležící v severním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině na okraji pahorkatiny zvané Ludogorská plošina. Nachází se 11 km severovýchodně od města Vetovo, správního střediska stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 3 400[1] obyvatel.
Zeměpis
[editovat | editovat zdroj]Město se rozkládá na rovinatém terénu s mírným sklonem k jihu, jihovýchodu a nadmořské výšce 230 m. Katastr města je kopcovitý, protkaný mnoha suchými údolími a hraničí s katastry vesnic Senovo, Krivňa, Ravno, Kamenovo, Smirnenski a měst Kubrat a Vetovo. Z plochy zabírají pole 56 %, lesy 23 % a pastviny 5 %. Převládají tu tmavě šedé lesní půdy, v nízkých polohách nivní půdy, vyskytují se i separované černozemě. Půdy jsou hluboké. Na úpatí leží sprašový horizont, který místy dosahuje 8 – 10 m. Území je krasové, v důsledku čehož se na celém území nenacházejí žádné prameny kromě starých vrtů v lokalitě Karasuluk a studen v lokalitě Kuzaltii. V Glodževu byly zdrojem života, protože jejich voda je pitná na rozdíl od ostatních studní, které nejsou pitné pro vysoký obsah solí a s tím spojenou hořkost.
Délka ulic dosahuje 32 km a všechny mají zpevněný povrch. Stavební fond byl obnoven a je průběžně modernizován. Hromadnou dopravu do okolních měst zajišťují autobusy; do Ruse a zpět jezdí linka ráno, v poledne i večer. Železniční stanice Senovo slouží cestujícím ve směru Varna – Ruse.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Na konci 17. století procházel Glodževem maďarský cestovatel Janos Komarosi na své cestě z Ruse do Silistry.[2] V září 1903 byla v Glodževu otevřena škola. Jejím prvním učitelem byl tehdy je devatenáctiletý Nedelčo Jordanov Čobanov z Razgradu.[3] Ve městě byly postaveny dvě mešity a jeden kostel, všechny jsou funkční. Glodževo bylo prohlášeno městem v květnu 2003.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934 – 2021):[4]
Glodževo | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
rok | 1934 | 1946 | 1956 | 1965 | 1975 | 1985 | 1992 | 2001 | 2011 | 2021 | ||||||
populace | 5 015 | 4 829 | 4 680 | 5 046 | 4 649 | 4 566 | 4 233 | 3 953 | 3 467 | 3 095 |
K 15. září 2024 ve městě žilo 3 357 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 4 216 obyvatel.[5] Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[6][p 1]
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Nedim Hafız İbrahim Gence (bulharsky Недим Хафъз Ибрахим Генджев) — velký muftí muslimské denominace v Bulharsku v letech 1988 – 1991 a předseda tamější Nejvyšší muslimské duchovní rady v letech 1995 – 1997[7]
- Rujdi Rujdi (bulharsky Ружди Ружди) — bulharský paralympionik, vítěz v hodu koulí na hrách v Riu 2016 a v Paříži 2024
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Глоджево na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ ИЛИЕВ, Борис. Родно Лудогорие. Алманах. Принос за опознаването на Лудогорието. София: Родно Лудогорие, 2008. 576 s. ISBN 9789549231212. S. 59. (bulharsky)
- ↑ USER, Super. СУ "Христо Ботев" – град Глоджево [online]. 2017-10-27 [cit. 2024-10-11]. Kapitola История. (bulharsky)
- ↑ Nacionalen statističeski institut. Справка за населението на гр. Глоджево, общ. Ветово, обл. Русе Код EKATTE - 15151 [online]. Национален статистически институт [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-09-15 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2024-06-20]. Řádek 3582. soubor ve formátu xls. (bulharsky)
- ↑ European Court of Human Rights. Дело Висш духовен съвет на мюсюлманската общност с/у България (Жалба № 39023/97) [online]. 2004-12-16 [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. (bulharsky)