Globasnitz

Globasnitz ; Globasnica
	radnice v Globasnitzu
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°33′25″ s. š., 14°42′10″ v. d.
Nadmořská výška	541 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Rakousko
Spolková země	Korutany
Okres	Völkermarkt
	Globasnitz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	38,33 km²
Počet obyvatel	1 593 (2016)
Hustota zalidnění	41,6 obyv./km²
Správa
Starosta	Bernhard Sadovnik (Enotna Lista)
Oficiální web	www.globasnitz.at
E-mail	globasnitz@ktn.gde.at
Telefonní předvolba	04230
PSČ	9142
Označení vozidel	VK
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Globasnitz (slovinsky Globasnica) je dvojjazyčná obec v rakouské spolkové zemi Korutany, východojihovýchodně od Klagenfurtu, v okresu Völkermarkt. V obci bydlí asi 1600 obyvatel (rok 2016).

Sousedními obcemi sídla jsou Eberndorf, Sittersdorf, Eisenkappel-Vellach a Feistritz ob Bleiburg.

Geografie

Poloha obce

Obec Globasnitz leží mezi jižním okrajem údolí Jauntal (údolí řeky Drávy) a severním úpatím pohoří Karavanky. Hlavní část obce, vlastní Globasnitz, leží vzdušnou čarou asi 7 km od rakousko-slovinské státní hranice.

Části obce

Globasnitz je tvořen čtyřmi katastrálními územími Globasnitz (Globasnica), Wackendorf (Večna vas), Jaunstein (Podjuna) a St. Stefan (Šteben).

Obec se skládá z následujících 10 částí (v závorce používané slovinské varianty) (počet obyvatel k říjnu 2015^[1]):

Globasnitz / Globasnica, 274
Jaunstein / Podjuna, 155
Kleindorf / Mala vas, 232
Podrain / Podroje, 98
St. Stefan / Šteben, 257
Slovenjach / Slovenje, 14
Traundorf / Strpna vas, 313
Tschepitschach / Čepiče, 76
Unterbergen / Podgora, 40
Wackendorf / Večna vas, 144

Sousední obce

	Eberndorf
Sittersdorf		Feistritz ob Bleiburg
	Globasnitz

	Eisenkappel-Vellach

Historie

Na kopci Hemmaberg na území nynější obce Globasnitz sídlili již Keltové, Hemmaberg byl posvátné místo, zasvěcené bohu Jovenatovi.

S římskou okupaci keltského království Noricum roku 15 př. n. l., za doby vlády římského císaře Claudius se objevili osadníci také v údolní rovině. Archeologické nálezy ukazují na vojenský tábor a význam místa jako přepřahací stanice podél římské cesty z Virunum (v Maria Saal) do Celeia (Celje) přes sedlo Luscha. Centrum osady v místech dnešní hlavní části obce Globasnitz se nazývalo Iuenna, odkud pochází název "Jauntal". Iuenna patřila do města Virunum. Západně a východně od starověkého a moderního osídlení se nachází antické pohřebiště. Nálezy jsou vystaveny v muzeu v centru města. Poklady, jako je východořímské sklo, řecký porcelán, římské víno, drahé textilie a šperky nebo římské podlahové mozaiky nebyli mezi obyvateli Iuenny nic cizího. Stejně zde byli uctívání jak římští, tak i keltští bohové.

Funkce sídliště jako vojenské základny a přepřahací stanice, jakož i obchodní cesta do východní části římské říše zůstala neporušená i pod ostrogótským králem Theodorikem. Již v průběhu 4. století byla oblast ariánské víry pokatoličtěna. Na Hemmabergu byly, kromě staršího kostela, vykopány téměř současně postavené dva raně křesťanské kostely se zlomky bohatých mozaik v římském stylu.

Po nájezdu Slovanů v pozdní antice kolem roku 500 našeho letopočtu zanikla obchodní cesta a obtížně uhájitelné údolní osady zmizely. Je pravděpodobné, že část populace se stáhla zpět na Hemmaberg. Zůstalo slovanské obyvatelstvo, pozdější Slovinci^[2]^[3]^[4], což je docela dobře možné vzhledem k některým formám kulturní kontinuity a inkulturace - jako nezbytný výsledek zachování předslovanských názvů nivy nebo vodních jmen.^[5] Při sčítání v roce 1910 se 1264 lidí přihlásilo ke slovinské a 21 lidí k německé hovorové řeči.^[6] Na začátku první rakouské republiky byl Globasnitz sídlem slovinské farnosti.^[7]

Název Globasnitz je poprvé zmíněn v letech 1143-1163 jako Globasinvilla. Kostel byl poprvé zmíněn v roce 1265, jako farní pak v roce 1296. Místní obec Globasnitz vznikla v roce 1850 a v letech 1865-1876 byla dočasně připojena k obci Eberndorf.

Obyvatelstvo

Podle statistiky z roku 2001 měl Globasnitz celkem 1 645 obyvatel, z nichž 98,2 % byli občané Rakouska. Celkem 54,2 % se hlásilo k německy mluvícímu obyvatelstvu a 42,1 % obyvatel byli korutanští Slovinci.

Celkem 96,0 % populace se hlásilo k římským katolíkům, k evangelíkům a k islámu 0,7 a bez vyznání bylo 1,7 %. Dvojjazyčná farnost Globasnitz patří k bilingvnímu děkanátu Eberndorf/Dobrla vas.^[8]^[9]

Globasnitz se počítá k oblasti se slovinským dialektem oblasti Jauntal (slovinsky Podjunsko narečje)^[10], což je dialekt korutanské slovinské jazykové skupiny.^[11] Slovinský jazyk a kultura sledují dodnes historicky vývoj v celých jižních Korutanech, popř. oblasti Jauntal.^[12]

Kultura a pamětihodnosti

Stavby

Na hoře Hemmaberg (842 m n. m.) nad obcí:

vykopávky pěti raně křesťanských kostelů;
poutní kostel svaté Emy z Gurku a svaté Doroty;
jeskyně svaté Rozálie s pramenem Rozálie.
Archeologické muzeum Hemmaberg/Juenna ^[13]

V obci:

Hřbitov Globasnitz-Ost - ostrogótské pohřebiště z doby stěhování národů a vykopávky raně křesťanského kostela.
Kostel Nanebevzetí P. Marie - románsko-gotický farní kostel s nástěnnými malbami z 14./15. století a římskými reliéfy. Na hřbitově stojí karner a lucerna mrtvých z počátku 16. století.
Kostel sv. Štěpána pod Feuerbergem.
Zámek Elberstein v Globasnitzu, postavený v 70. letech 20. století globasnitzkým občanem Johannem Elbem a otevřený pro veřejnost.^[14]
Na hřebenu směrem na Hemmaberg jsou stále vidět pozůstatky bývalého hradu Feuerberg.

Politika

Obecní rada

Obecní rada má 15 členů a je po komunálních volbách v roce 2015 složena takto^[15]:

Enotna Lista - 7 radních
Sociálnědemokratická strana Rakouska - 6
Rakouská lidová strana - 2

Starostou je Bernard Sadovnik (Enotna Lista).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Globasnitz na německé Wikipedii.

↑ Statistik Austria, Bevölkerung am 1.1.2015 nach Ortschaften. www.statistik.at [online]. [cit. 2016-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
↑ Anton Melik: Slovenski alpski svet. V Ljubljani, Izdala Slovenska matica, 1954, Seite 499 ff.
↑ Koroška in koroški Slovenci, Zbornik poljudnoznanstvenih in leposlovnih spisov, Uredili Dr. Vladimir Klemenčič, dr. Janko Pleterski, dr. Tone Zorn in dr. Janko Kos. Maribor, založba Obzorja, 1971.
↑ Globasnica. In: Enciklopedija Slovenije, Band 3, Eg-Hab. Ljubljana, Mladinska knjiga, 1989, Seite 249-250.
↑ Bojan-Ilija Schnabl In: Studia Slavica mitologica XV (Ljubljana 2012), str 231-246 ,
↑ Volkszählung für das Kronland Kärnten aus dem Jahr 1910, https://archive.today/20131025065419/http://www.omm1910.hu/?%2Fen%2Fdatabank
↑ Personalstand der Säkular- und Regular-Geistlichkeit der Diözese Gurk in Kärnten für 1917 & 1918. Klagenfurt 1919/20
↑ Štefan Singer: Kultur- und Kirchengeschichte des Jauntales: Dekanat Eberndorf. Klagenfurt/Celovec 1979
↑ http://www.kath-kirche-kaernten.at/pfarren/pfarre/C2928/
↑ Smole, Vera. 1998. "Slovenska narečja." Enciklopedija Slovenije vol. 12, pp. 1–5. Ljubljana: Mladinska knjiga, p. 2.
↑ Toporišič, Jože. 1992. Enciklopedija slovenskega jezika. Ljubljana: Cankarjeva založba, p. 183.
↑ Reginald Vospernik, Pavle Zablatnik, Erik Prunč, Florjan Lipuš: Das slowenische Wort in Kärnten = Slovenska beseda na Koroškem, Schrifttum und Dichtung von den Anfängen bis zur Gegenwart = Pismenstvo in slovstvo od začetkov do danes. ÖBV, Wien 1985, S. 22-23. ISBN 3-215-04304-1
↑ http://www.museum-globasnitz.at/ Stránky muzea
↑ http://www.museum-globasnitz.at/3-0-Schloss.html
↑ Archivovaná kopie. info.ktn.gv.at [online]. [cit. 2016-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-10.

Literatura

Franz Glaser: Die römische Siedlung Iuenna und die frühchristlichen Kirchen am Hemmaberg. Verlag des Geschichtsvereines für Kärnten, Klagenfurt 1982 (německy)
Wilhelm Deuer, Johannes Grabmayer: Transromanica – Auf den Spuren der Romanik in Kärnten (Reihe „Kulturwanderungen“). Verlag Johannes Heyn, Klagenfurt 2008, ISBN 978-3-7084-0302-1, S. 202–203 (německy)
Polona Sketelj: Na stičišču dveh kultur: med delovnim in prostim časom v Globasnici. Celovec 1995 (slovinsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Globasnitz na Wikimedia Commons

[1] Statistik Austria, Bevölkerung am 1.1.2015 nach Ortschaften. www.statistik.at [online]. [cit. 2016-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.

[2] Anton Melik: Slovenski alpski svet. V Ljubljani, Izdala Slovenska matica, 1954, Seite 499 ff.

[3] Koroška in koroški Slovenci, Zbornik poljudnoznanstvenih in leposlovnih spisov, Uredili Dr. Vladimir Klemenčič, dr. Janko Pleterski, dr. Tone Zorn in dr. Janko Kos. Maribor, založba Obzorja, 1971.

[4] Globasnica. In: Enciklopedija Slovenije, Band 3, Eg-Hab. Ljubljana, Mladinska knjiga, 1989, Seite 249-250.

[5] Bojan-Ilija Schnabl In: Studia Slavica mitologica XV (Ljubljana 2012), str 231-246 ,

[6] Volkszählung für das Kronland Kärnten aus dem Jahr 1910, https://archive.today/20131025065419/http://www.omm1910.hu/?%2Fen%2Fdatabank

[7] Personalstand der Säkular- und Regular-Geistlichkeit der Diözese Gurk in Kärnten für 1917 & 1918. Klagenfurt 1919/20

[8] Štefan Singer: Kultur- und Kirchengeschichte des Jauntales: Dekanat Eberndorf. Klagenfurt/Celovec 1979

[9] ttp://www.kath-kirche-kaernten.at/pfarren/pfarre/C2928/

[10] Smole, Vera. 1998. "Slovenska narečja." Enciklopedija Slovenije vol. 12, pp. 1–5. Ljubljana: Mladinska knjiga, p. 2.

[Toporisic-11] Toporišič, Jože. 1992. Enciklopedija slovenskega jezika. Ljubljana: Cankarjeva založba, p. 183.

[12] Reginald Vospernik, Pavle Zablatnik, Erik Prunč, Florjan Lipuš: Das slowenische Wort in Kärnten = Slovenska beseda na Koroškem, Schrifttum und Dichtung von den Anfängen bis zur Gegenwart = Pismenstvo in slovstvo od začetkov do danes. ÖBV, Wien 1985, S. 22-23. ISBN 3-215-04304-1

[13] ttp://www.museum-globasnitz.at/ Stránky muzea

[14] ttp://www.museum-globasnitz.at/3-0-Schloss.html

[15] Archivovaná kopie. info.ktn.gv.at [online]. [cit. 2016-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-10.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]