Glauchau
Glauchau | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 50°49′24″ s. š., 12°32′40″ v. d. |
Nadmořská výška | 266 m n. m. |
Časové pásmo | UTC +1 |
Stát | Německo |
Spolková země | Sasko |
Zemský okres | Cvikov |
Administrativní dělení | 7 místních částí |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 51,6 km² |
Počet obyvatel | 21 951 (2022)[1] |
Hustota zalidnění | 425,2 obyv./km² |
Správa | |
Status | velké okresní město |
Primátor | Peter Dresler (nezávislý) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Markt 1 08371 Glauchau |
Telefonní předvolba | 03763 |
PSČ | 08371 |
Označení vozidel | Z, GC, HOT, WDA |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Glauchau (česky dříve též Hluchov[2] či Hluchava[3]) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Náleží k zemskému okresu Cvikov a má přibližně 22 tisíc[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1994 a 2008 bylo Glauchau okresním městem zemského okresu Chemnitzer Land. Od roku 2008 spadá do zemského okresu Cvikov, jehož centrem je Zwickau.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Zeměpisná poloha
[editovat | editovat zdroj]Glauchau leží na řece Cvikovská Mulda, na okraji Krušnohorské pánve, ve výšce 266 m n. m. (kostel sv. Jiří) uprostřed středosaského Burgenlandska.
Rozloha území města
[editovat | editovat zdroj]Město zaujímá asi 50 km². Z toho 20 km² je tvořeno krčovým[zdroj?!] lesem. Části tohoto lesa sloužily jako cvičiště Sovětské armády a jsou dnes chráněným přírodním územím, kde se usídlilo mnoho živočichů zařazených na červeném seznamu.
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Hraničícími obcemi jsou Callenberg, město Lichtenstein, město Meerane, Remse, Sankt Egidien, město Waldenburg, Deneřice, Mlseň a okresní město Zwickau.
Politika
[editovat | editovat zdroj]Městská rada má 24 členů, od roku 2014 ji vede CDU s 11 křesly. Starostou v letech 2014–2020 je Peter Dresler (bezpartijní).
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Dvojí zámek: Přední Forderglauchau a Zadní:Hinterglauchau je rozsáhlý renesanční objekt o dvou traktech se dvěma opačně orientovanými portály; v letech 1528–1534 ho pro pány ze Schönburgu zbudoval stavitel Andreas Günther z Chomutova. Hinterglauchau stojí na základech románského hradu z let 1170–1180, původně byl obehnán vodním příkopem, v zámecké kapli je pozdně gotický oltář a epitaf hraběnky Schönburgové; interiéry zámku zařízené v 19. století a doplněné muzejními sbírkami jsou přístupné; Forderglauchau slouží knihovně.
- Farní kostel sv. Jiří (Skt. Georgenkirche), původem pozdně gotický halový kostel s patrovými emporami, založený roku 1483, protestanty přestavěný v 16. století a zásadně v letech 1726–1728; gotický oltář sv. Anny Samétřetí, barokní křtitelnice, barokní Silbermannovy varhany z roku 1730.
- Radnice – na renesančních základech s hranolovou věží, přestavěna po požáru z roku 1813, zčásti rekonstruována do předchozí podoby.
- Trhové náměstí (Marktplatz) – centrum horní historické části města, moderní kašna s bronzovými sochami trhovkyně, zpívajících dětí a tiskaře
- Městské opevnění: vnitřní město a předměstí měly původně samostatné opevnění, pobořené za třicetileté války a opravené roku 1664, dochovaly se čtyři brány
- Luteránský kostel
- Bismarckova věž – vyhlídková věž o výšce 46 metrů, při dobré viditelnosti s výhledem až na Jedlovou horu. Připomíná lipský pomník Bitvy národů. Stavba trvala 3 měsíce a byla zkolaudována 4. září 1910 jako nejvyšší existující Bismarckovský pomník; jeho vodní nádrž pojme 180 krychlových metrů vody. V době NDR se nazývala „Věž míru“.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Georgius Agricola – přírodovědec, technik a konstruktér
- Christian Samuel Barth (1735–1809) – hobojista a hudební skladatel
- Paul Pfotenhauer (1842–1897) – historik Slezska a archivář
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ Kozennův Zeměpisný atlas pro školy střední, sestavil Jindřich Metelka, Vídeň 1900, str. 41
- ↑ TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika. Praha: Olympia, 1982. S. 135.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Georg Piltz: Sachsen. Kunstführer. Leipzig-Jena-Dresden 1994, s. 74
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Glauchau na Wikimedia Commons