Přeskočit na obsah

Národní park Glacier Bay

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní park Glacier Bay
Glacier Bay National Park and Preserve
IUCN kategorie II (Národní park)
Glacier Bay
Glacier Bay
Základní informace
Vyhlášení2. prosince 1980
Rozloha13 287 km2
SprávaNational Park Service
Počet návštěvníků413 382 (2006)
Poloha
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Stát USAAljaška
UmístěníJuneau
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Národní park Glacier Bay
Národní park Glacier Bay
Další informace
Webwww.nps.gov
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kluane / Wrangell–St. Elias / Glacier Bay / Tatshenshini-Alsek
Světové dědictví UNESCO
Glacier Bay
Glacier Bay
Smluvní státSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Typpřírodní dědictví
Kritériumvii, vii, ix, x
Odkaz72 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1990 (14. zasedání)

Národní park Glacier Bay je chráněné území v USA. Oblast v okolí Glacier Bay v jihovýchodní části Aljašky byla vyhlášena 25. února 1925 první přírodní památkou USA. Dne 2. prosince 1980 byl na základě Alaska National Interest Lands Conservation Act zřízen národní park Glacier Bay National Park and Preserve.

Glacier Bay National Park and Preserve je národní park v USA v jihovýchodní části Aljašky, západně od Juneau. Území parku zahrnuje biosférickou rezervaci zřízenou v roce 1986 a je součástí světového dědictví UNESCO. Národní park zabírá 13 287 km². Značná část parku je prohlášena divočinou, která zabírá 10 784 km² z území parku.

Do parku nevedou žádné cesty, nejdostupnější je park letecky. V létě sem do malé osady Gustavus připlouvají trajekty nebo míří přímo do přístaviště v Bartlett Cove. I přes nedostatek cest navštíví park přes 400 000 návštěvníků – většina na výletních lodích.[1]

Vizualizace Glacier Bay vycházející z dat družice Landsat a modelu reliéfu USGS

Ledovce sestupující z vysokých sněžných čapek okolních hor do zálivu a vytvářejí působivou přehlídku ledových a ledovcových útvarů. V posledním století byl pravděpodobně nejúžasnější Muir Glacier – z čela ledovce o šířce téměř 3,2 km a výšce 80 m se odlamovaly ledové kry. V devadesátých letech 20. století, Muir Glacier ustoupil natolik, že nedosahoval k pobřeží zaplavovanému přílivem. Většina návštěvníků dnes obdivuje Margerie a Lamplugh Glacier.

Joseph Whidbey, plavební mistr na HMS Discovery během Vancouverovy expedice v letech 1791–1795, objevil Icy Strait v jižní části Glacier Bay, v roce 1794 ještě zahlcený ledem. Glacier Bay sám byl téměř zcela pokryt ledem.[2] V roce 1879 přírodovědec John Muir zaznamenal ústup ledovce téměř z celého zálivu, zhruba o sedmdesát sedm kilometrů. Roku 1916 byl Grand Pacific Glacier na konci Tarr Inlet – tedy 105 km (65 mil) od ústí Glacier Bay. To je nejrychlejší zaznamenaný ústup ledovce vůbec.[3]

V Glacier Bay National Park and Preserve je devět ledovců v přílivových vodách. U čtyř z nich dochází k telení.

Fauna je zastoupena různými druhy: medvěd grizzly a medvěd baribal, los evropský, jelenec ušatý, kamzík bělák, ovce aljašská, vlk obecný, rys, vydra mořská, tuleň obecný, lachtan ušatý, plískavice plochočelá, kosatka dravá, keporkak, orel bělohlavý, rackovití, vodní ptáci a lososi.

Světové dědictví

[editovat | editovat zdroj]

Kluane / Wrangell–St. Elias / Glacier Bay / Tatshenshini-Alsek přeshraniční systém parků sestávající z národních parků Kluane, Wrangell-St Elias, Glacier Bay a Tatshenshini-Alsek, byl vyhlášen organizací UNESCO světovým dědictvím v roce 1979 pro své působivé ledovcové krajiny a rovněž jako významné místo výskytu medvěda grizzly, soba polárního a ovce aljašské.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glacier Bay National Park and Preserve na anglické Wikipedii.

  1. BLAIR, Melissa. Glacier Bay National Park and Preserve [online]. [cit. 2011-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-13. 
  2. VANCOUVER, George, and John Vancouver. A voyage of discovery to the North Pacific ocean, and round the world. London: J. Stockdale, 1801; vols. I-VI. Dostupné online. 
  3. Glacier Bay. web.archive.org [online]. 2012 [cit. 2023-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-13. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]