Gl 204
| Gliese 204 | |
|---|---|
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Orion () |
| Rektascenze | 05h 28min 26,10s |
| Deklinace | -03° 29′ 58,4″ |
| Vzdálenost | 42,4 ly (13,0 pc) |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 7,64 |
| Absolutní hvězdná velikost | 7,05 |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Typ proměnnosti | není |
| Spektrální typ | K5V |
| Hmotnost | 0,75 M☉ |
| Poloměr | 0,70 R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 0,18 L☉ |
| Povrchová teplota | 4647±88 K |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 36003 |
| Bonner Durchmusterung | BD-03 1110 |
| 2MASS | 2MASS J05282613-0329576 |
| SAO katalog | SAO 132145 |
| Katalog Hipparcos | HIP 25623 |
| Tychův katalog | TYC 4757-1577-1 |
| General Catalogue | GC 6757 |
| Glieseho katalog | GJ 204 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gliese 204 (také GJ 204, HD 36003, HIP 25623) je hvězda vzdálená přibližně 42,4 světelných let od Země. Nachází se v souhvězdí Orionu a je viditelná pouze dalekohledem. Jedná se o oranžového trpaslíka spektrálního typu K5V.
Fyzikální vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Gliese 204 je hvězda na hlavní posloupnosti, která získává svou energii fúzí vodíku. S povrchovou teplotou 4647 ± 88 K je chladnější než Slunce. Její luminozita odpovídá přibližně 18 % sluneční luminozity. Hmotnost hvězdy je mezi 60 a 75 % hmotnosti Slunce, zatímco její poloměr činí přibližně 70 % slunečního poloměru.
Některé vlastnosti hvězdy připomínají ε Indi, která je však čtyřikrát blíže k Zemi než Gliese 204.
Chemické složení
[editovat | editovat zdroj]Složení Gliese 204 zůstává nejednoznačné. Podle různých zdrojů se hodnota metalicity ([Fe/H], poměr železa k vodíku ve srovnání se Sluncem) pohybuje od +0,09 po -0,44.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOUSA, S. G., Santos, N. C.; Mayor, M.; Udry, S.; Casagrande, L.; Israelian, G.; Pepe, F.; Queloz, D.; Monteiro, M. J. P. F. G. Spectroscopic parameters for 451 stars in the HARPS GTO planet search program. Stellar (Fe/H) and the frequency of exo-Neptunes. Astronomy and Astrophysics. 2008, roč. 487, čís. 1, s. 373–381. Dostupné online [cit. 2023-12-21].