Gid'on Hausner
Gid'on Hausner גדעון האוזנר | |
---|---|
3. generální prokurátor Izraele | |
Ve funkci: 1960 – 1963 | |
Předchůdce | Chajim Kohen |
Nástupce | Moše Ben Ze'ev |
Ministr bez portfeje | |
Ve funkci: 10. března 1974 – 20. června 1977 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Liberalim acma'im |
Vojenská služba | |
Služba | Hagana, izraelská armáda |
Složka | Brigáda Ecioni |
Narození | 26. září 1915 Lvov, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 15. listopadu 1990 (ve věku 75 let) Izrael |
Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
Kneset | 6., 7., 8., 9. |
Alma mater | Hebrejská univerzita, Jerusalem Law School |
Profese | politik, soudce a právník |
Commons | Gideon Hausner |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gid'on Hausner (hebrejsky גדעון האוזנר, 26. září 1915 – 15. listopadu 1990) byl izraelský generální prokurátor, politik a poslanec Knesetu za stranu Liberalim acma'im (Nezávislí liberálové).
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve městě Lvov v Haliči, v tehdejším Rakousku-Uhersku, dnes Ukrajina. V roce 1927 přesídlil do dnešního Izraele. Navštěvoval střední školu v Tel Avivu a absolvoval obor filozofie na Hebrejské univerzitě. Kromě toho studoval právo na Jerusalem Law School a získal osvědčení pro výkon profese právníka. V mládí se zapojil do židovských jednotek Hagana. Během války za nezávislost v roce 1948 sloužil v izraelské armádě, kde působil u brigády Ecjoni. Na Hebrejské univerzitě přednášel obchodní právo.[1]
Politická dráha
[editovat | editovat zdroj]Byl aktivní v hnutí Machanot ha-olim a ve straně Miflaga progresivit (Progresivní strana). V letech 1960–1963 byl Generálním prokurátorem Státu Izrael (nejvyšší státní zástupce). Byl hlavním žalobcem v procesu s Adolfem Eichmannem. V roce 1969 se stal předsedou správní rady památníku obětí holokaustu Jad vašem.[1]
Poprvé zasedl do Knesetu po volbách v roce 1965, do nichž šel (jako do všech dalších) za stranu Liberalim acma'im. Nastoupil jako člen do parlamentního výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Mandát obhájil ve volbách v roce 1969, po nichž se opětovně stal členem výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Zvolení se dočkal i po volbách v roce 1973 (stal se členem výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a výboru pro ústavu, právo a spravedlnost), i když v tomto případě na mandát poslance už v březnu 1974 rezignoval. Uspěl i ve volbách v roce 1977. Po nich zasedal coby člen ve výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Kromě toho v letech 1974–1977 zastával post ministra bez portfeje.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Gid'on Hausner [online]. Kneset [cit. 2011-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gid'on Hausner na Wikimedia Commons
- (anglicky) Kneset – Gid'on Hausner
- Členové Knesetu
- Narození v roce 1915
- Úmrtí v roce 1990
- Izraelští Židé
- Rakousko-uherští Židé
- Haličští Židé
- Polští Židé
- Ukrajinští Židé
- Izraelští soudci
- Absolventi Hebrejské univerzity v Jeruzalémě
- Ministři vlád Izraele
- Generální prokurátoři Izraele
- Pohřbení na Har ha-Menuchot
- Členové Nezávislých liberálů (Izrael)
- Příslušníci Hagany