Gewaldova reakce

Gewaldova reakce je organická reakce zahrnující kondenzaci ketonu (či aldehydu, pokud R² = H) s α-kyanesterem v přítomnosti elementární síry a zásady za vzniku polysubstituovaného 2-aminothiofenu.^[1]^[2]

Reakce je pojmenována po německém chemikovi Karlu Gewaldovi (narozen 1930).^[3]^[4]^[5]

Reakční mechanismus

Reakční mechanismus Gewaldovy reakce byl objasněn 30 let po jejím objevení.^[6] Prvním krokem je Knoevenagelova kondenzace mezi ketonem (1) a α-kyanesterem (2) za vzniku stabilního meziproduktu (3). Mechanismus adice elementární síry není znám. Předpokládá se, že probíhá přes meziprodukt (4). Cyklizací a tautomerizací vznikne požadovaný produkt (6).

Bylo prokázáno, že mikrovlnné ozařování příznivě ovlivňuje výtěžnost a dobu reakce.^[7]

Varianty

V jedné variantě Gewaldovy reakce se syntetizuje 3-acetyl-2-aminothiofen, který vychází z dithianu (adukt síry a acetonu, pokud R = CH₃, nebo acetaldehydu, pokud R = H) a sodné soli kyanacetonu, která je sama o sobě velmi nestabilní:^[8]

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gewaldova reakce na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gewald reaction na anglické Wikipedii.

↑ GEWALD K., SCHINKE E. BÖTTCHER H. Chemische Berichte 1966, 99, 94–100.
↑ SABNIS R. W., Sulfur Rep., 1994, 16, 1–17.
↑ JOULE, John A.; MILLS, Keith. Heterocyclic Chemistry. 5. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2010. ISBN 978-1-4051-3300-5. S. 340.
↑ MUNDY, Bradford P.; ELLERD, Michael G.; FAVALORO MLADŠÍ, Frank G. Name Reactions and Reagents in Organic Synthesis. 2. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2. Auflage (2005) p. 306, ISBN 0-471-22854-0., 2005. Dostupné online. ISBN 0-471-22854-0. S. 306.
↑ HUME, Christopher. Applications of Multicomponent Reactions in Drug Discovery – Lead Generation to Process Development. [s.l.]: Wiles-VCH Verlag, 2005. Dostupné online. ISBN 978-3-527-30806-4. S. 311–341.
↑ SABNIS R. W., RANGNEKAR D. W., SONAWANE N. D., J. Heterocyclic Chem. 1999, 36, 333.
↑ SRIDHAR, M.; RAOA, M. R.; BABAA, N. H. K., R. M. Kumbhare. Microwave accelerated Gewald reaction: synthesis of 2-aminothiophenes☆. Tetrahedron Letters. 2007-04-30, roč. 2007, čís. 48, s. 3171–3172. DOI 10.1016/j.tetlet.2007.03.052.
↑ ELLER, Gernot A.; HOLZER, Wolfgang. First Synthesis of 3-Acetyl-2-aminothiophenes Using the Gewald. Molecules. 2006-05-16, roč. 2006, čís. 11, s. 371–376. Dostupné online. ISSN 1420-3049.

[1] GEWALD K., SCHINKE E. BÖTTCHER H. Chemische Berichte 1966, 99, 94–100.

[2] SABNIS R. W., Sulfur Rep., 1994, 16, 1–17.

[3] JOULE, John A.; MILLS, Keith. Heterocyclic Chemistry. 5. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2010. ISBN 978-1-4051-3300-5. S. 340.

[4] MUNDY, Bradford P.; ELLERD, Michael G.; FAVALORO MLADŠÍ, Frank G. Name Reactions and Reagents in Organic Synthesis. 2. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2. Auflage (2005) p. 306, ISBN 0-471-22854-0., 2005. Dostupné online. ISBN 0-471-22854-0. S. 306.

[5] HUME, Christopher. Applications of Multicomponent Reactions in Drug Discovery – Lead Generation to Process Development. [s.l.]: Wiles-VCH Verlag, 2005. Dostupné online. ISBN 978-3-527-30806-4. S. 311–341.

[6] SABNIS R. W., RANGNEKAR D. W., SONAWANE N. D., J. Heterocyclic Chem. 1999, 36, 333.

[7] SRIDHAR, M.; RAOA, M. R.; BABAA, N. H. K., R. M. Kumbhare. Microwave accelerated Gewald reaction: synthesis of 2-aminothiophenes☆. Tetrahedron Letters. 2007-04-30, roč. 2007, čís. 48, s. 3171–3172. DOI 10.1016/j.tetlet.2007.03.052.

[8] ELLER, Gernot A.; HOLZER, Wolfgang. First Synthesis of 3-Acetyl-2-aminothiophenes Using the Gewald. Molecules. 2006-05-16, roč. 2006, čís. 11, s. 371–376. Dostupné online. ISSN 1420-3049.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]