Přeskočit na obsah

Gertrud von Le Fort

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gertrud von Le Fort
Narození11. října 1876
Minden
Úmrtí1. listopadu 1971 (ve věku 95 let)
Oberstdorf
Místo pohřbeníOberstdorf Forest Cemetery
PseudonymGertrud von Stark
Povoláníspisovatelka a básnířka
Alma materUniverzita Heidelberg
Marburská univerzita
Tématapoezie
OceněníLiteraturpreis der Stadt München (1947)
Cena Gottfrieda Kellera (1952)
záslužný velkokříž s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1966)
Bavorský řád za zásluhy
čestný doktor Mnichovské univerzity
RodičeLothar von Le Fort
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gertrud von Le Fort (vlastním jménem Gertrud Auguste Lina Elsbeth Mathilde Petrea Freiin von Le Fort[1]; známá též pod pseudonymy Gerta (von) Stark[2] a Petrea Vallerin[3], 11. říjen 1876, Minden1. listopad 1971, Oberstdorf)[4] byla německá spisovatelka křesťanské literatury.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Gertruda von le Fort pocházela ze šlechtické rodiny Le Fortů a dětství prožila na rodinném statku Boeků v Meklenbursku.Jejími rodiči byli plukovník pruské armády Lothar von le Fort (1831-1902) a Elisabeth (1842-1918) rozená von Wedel-Parlow. Od roku 1908 studovala protestantskou teologii, historii, dějiny umění, literaturu a filozofii v Heidelbergu, Marburgu a Berlíně[5]. V roce 1926 konvertovala ke katolicismu.

Psala povídky, romány, poezii a eseje s převažující ženskou tematikou, byla ovšem velkou odpůrkyní feministického hnutí. Vyslovovala se o něm např. takto: „….když se feministky prohlašují za věřící, je nutné pochopit, že feministka ve skutečnosti vyznává pouze „ten nejubožejší kult ze všech, kult vlastního těla“.“ Gertruda von Le Fort patřila k nejznámějším katolickým spisovatelkám 20. století a stylově bývá spojována se jmény jako Paul Claudel, Hermann Hesse a Reinhold Schneider. V roce 1952 získala tzv. Gottfried-Kellerovu cenu a později byla vyznamenána „Velkým křížem s hvězdou“ za zásluhy o německou literaturu[6].

České překlady z němčiny

[editovat | editovat zdroj]
  • Pilátova žena (orig. 'Die Erzählungen'). Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1971. 125 S. Překlad: Ivan Holík
  • Hymny na církev (orig. 'Hymnen an die Kirche'). Řím: Křesťanská akademie, 1970. 74 S. Překlad: Mons. Josef Benáček
  • Magdeburská svatba (orig. 'Die Magdeburgische Hochzeit'). Praha: Vyšehrad, 1970. 189 S. Překlad: Jitka Fučíková
  • Věčná žena (orig. 'Die ewige Frau'). Řím: Křesťanská akademie, 1970. 119 S. Překlad: Jitka Fučíková
    • Věčná žena. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 1990. 81 S.
  • Vytržení panny z Barby: povídka (orig. 'Die Abberufung der Jungfrau von Barby: Erzählung'). V Praze: Vyšehrad, 1942. 78 S. Překlad: Jaroslava Vobrubová-Koutecká
  • Poslední na popravišti: novela (orig. 'Die Letzte am Schafott'). 1. vyd. V Olomouci: Velehrad, 1941. 95 S. Překlad: Jan Zahradníček
  • Rouška Veroniky (orig. 'Das Schweißtuch der Veronika'). V Praze: Ladislav Kuncíř, 1930. 389 S. Překlad: Jan Brechensbauer
  1. Gertrud von le Fort. www.fembio.org [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné online. 
  2. Le Fort, Gertrud Freiin von - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné online. (německy) 
  3. KRÜGER, Renate. Aufbruch aus Mecklenburg: Gertrud von le Fort und ihre Welt. [s.l.]: EDITION digital 164 s. Dostupné online. ISBN 9783863943004. (německy) Google-Books-ID: az8NBAAAQBAJ. 
  4. Autorinnen & Autoren - Gertrud von le Fort. www.literaturportal-bayern.de [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné online. 
  5. Gertruda von Le Fort 04/2006. www.tedeum.cz [online]. [cit. 2020-09-20]. Dostupné online. 
  6. DATABAZEKNIH.CZ. Gertruda von Le Fort. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-09-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]