Gerard de Groos

Gerard de Groos
Narození	1650; Antverpy,
Úmrtí	4. prosince 1730 (ve věku 79–80 let); Praha; České království
Národnost	vlámská
Povolání	mědirytec, rytec, kreslíř a vydavatel
Hnutí	baroko
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Gerard de Groos, také Jan Adriaen Gerhardt de Groos, Geerard de Groot, nebo Georg de Grosz (kolem 1650 Antverpy, 4. prosince 1730 Praha) byl český mědirytec a ilustrátor knih vlámského původu v době baroka, patřil k nejproduktivnějším grafikům své doby ve střední Evropě.

Život

Vyučil se v Antverpách u rytce Franze Huybrechtse kolem roku 1662-1663. Do Prahy přišel na tovaryšskou službu kolem roku 1670, již roku 1673 zde získal městské právo na Malé Straně a roku 1675 byl přijat mezi mistry malostranského cechu malířů. Podle malostranských cechovních protokolů se v jeho dílně vyučili Antonín Martin Mansfeld, Šebestián Dittmann, Augustin Petr Neuräutter, Antonín Jeroným Kohl a Johann Franz Fischer.

Rodina a smrt

Byl dvakrát ženat. 30. května 1711 se u sv. Mikuláše ženil podruhé, a to s Barborou Šternbergovou^[1] Z obou manželství vzešlo několik dětí. Syn František Ludvík (z 1. manželství) získal městské právo v Praze roku 1694.^[2] Zemřel 4. prosince 1730 ve věku 80 let a byl pohřben na farní hřbitov u sv. Jana Na prádle.^[1]

Dílo

De Groos byl jedním z nejproduktivnějších rytců poslední čtvrtiny 17. století a první třetiny 18. století. Pracoval mimo jiné pro jezuitskou tiskárnu v Klementinu, další univerzitní a dvorní tiskárny a bratrstva. Dělal knižní ilustrace, často podle předloh pražských malířů nebo kolegů grafiků (Karel Škréta, Jan Jiří Heinsch, Christian Dittmann, Johann Friedrich Necker, L. Herscher). V 70. a 80. letech 18. století vytvořil četné alegorické výjevy, titulní listy a frontispisy k filozofickým, historickým nebo teologickým dílům, nejméně dvě univerzitní teze, a především četné série portrétů portréty českých panovníků z rodu Habsburků, většinu portrétů významných mnichů a kanovníků řádu augustiniánů a představených z řádu voršilek. Pravděpodobně ryl také portréty slavných Církevních otců. Z vedut vytvořil např. prospekt města Prahy, či planety a komety pozorované v roce 1680.

Portréty: rodokmen rakouských arcivévodů,
Vítězná bohyně Pallas Athéna ve zbroji stojící na bojišti - frontispis k univerzitní publikaci Gloria Universitatis Carolo-Ferdinandae, (1672), také portréty učenců, mistrů pražské univerzity, např. Jan Marcus Marci, Ondřej z Brodu
Portréty knížat a 14 panovníků z rodu Habsburků pro knihu Michaela Františka Althana:Elogia ducum et regum Bohemiae; (1673)
Portréty šlechticů (např. Jan Bedřich z Valdštejna (1673), Jan Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka^[3])
ilustrace pro Knížecí zrcadlo („Fürsten-Spiegel“) odJana Jakuba Weingartena, včetně jeho portrétu na frontispisu (1673)
portréty a umělců,
Prospekt Prahy s postavou císaře Leopolda I. v oblacích; podle kresby Christiana Dittmanna; 1674
Portréty významných řeholnic z řády voršilek: Triumphus S. Ursulae, podle kreseb Christiana Dittmanna; (1677)
Cyklus světců z řádu bosých augustiniánů Instituti S. Augustini Exegesis Sumaria, (1674)
Devoční grafické jednolisty, např.: Vyšebrodský kříž(1748), Mariazellská madona z kostela augustiniánů, a další.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Památky archeologické 1924-1925. Roč. 34, s. 270. Dostupné online. ISSN 0031-0506.
↑ https://archive.org/details/bub_gb_CbYzAQAAIAAJ/page/n90/mode/1up Thieme-Becker, 1907, s. 55
↑ Mědirytina Jana Jiřího Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-09.

Literatura

H. D. Flach: heslo Gerard de Groos, in: Saur (editor): Allgemeines Künstlerlexikon, svazek 63, München-Leipzig 2009, s. 18-19
DLABAČ, Bohumír Jan. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Praha: [s.n.], 1815. Dostupné online. S. 493–498. OCLC 165424848

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerard de Groos na Wikimedia Commons
Gerard de Groos na encyklopedieknihy.cz
Thieme-Becker, Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler, svazek 15, Lipsko 1907, s. 55
Gerard de Groos v Rakouské národní galerie Belvedere ve Vídni

[arch34-1] Památky archeologické 1924-1925. Roč. 34, s. 270. Dostupné online. ISSN 0031-0506.

[2] ttps://archive.org/details/bub_gb_CbYzAQAAIAAJ/page/n90/mode/1up Thieme-Becker, 1907, s. 55

[3] Mědirytina Jana Jiřího Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-09.

[1]

[2]

[3]