Geotextilie
Geotextilie je plošný nebo trojrozměrný, propustný, polymerní (syntetický nebo přírodní) materiál vyrobený textilními postupy, používaný v kontaktu se zeminou a/nebo jinými materiály při využití v geotechnice a stavebním inženýrství.[1] [2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Za první geotextilie jsou považovány tkané rohože z různých rostlinných materiálů používané už před 3000 lety např. v Babylónu nebo v Číně na zpevnění zdiva různých staveb. Geotextilie z umělých vláken se začaly vyrábět v 50. letech 20. století nejdříve v Nizozemsku na ochranu proti zaplavení. Brzy nato přišly první syntetické výrobky z USA, z Evropy a Asie s použitím i na jiné účely.[3] V roce 2012 byla zaznamenána celosvětová spotřeba 1,4 miliardy m2 geotextlií (Ø 0,75 USD/m2),[4] z toho cca 67 % netkaných a 25 % tkanin. V roce 2018 se odhadoval celosvětový výnos z prodeje geotextilií na 4,1 miliardy USD.[3]
Vlastnosti geotextilií a způsoby výroby
[editovat | editovat zdroj]K nejdůležitějším vlastnostem patří: pevnost v tahu (příp. v tlaku), odolnost proti plísním, bakteriím, chemikáliím, příp. proti ultrafialovému záření. V závislosti na předpokládaném použití textilie se ovlivňují (v mnoha variantách) tyto vlastnosti, zejména:
- výběrem vlákenné suroviny
- z přírodních vláken (juta, konopí aj)
- z umělých vláken (polypropylenu, skleněných vláken) ve formě filamentů, příze ze staplových vláken nebo z fóliových pásků
- Geotextilie se podílejí asi 60 % na geosyntetikách (40 % jsou membrány, mříže, kompozity, pěna aj)[4]
- výrobní technologií – geotextilie jsou tkané, pletené nebo netkané textilie, často laminované nebo zpracované jako výztuže kompozitů[5]
Hlavní způsoby použití
[editovat | editovat zdroj]Podle určení, resp. účinků geotextilií se obvykle rozlišují:
- Separační geotextilie – zamezuje promíchání rozdílných vrstev s odlišnými funkcemi, mezi kterými je uložena.
- Ochranná geotextilie – chránící hydroizolační vrstvu.
- Filtrační geotextilie – vrstva omezující vyplavování částic jedné sypké vrstvy do jiné při průtoku vody, ale nezabraňující pohybu vody.
- Zpevňovací geotextilie – umožňuje stabilizaci zemního tělesa (přenáší tahová napětí) nebo podloží staveb. Přidává se do zemního tělesa v několika vrstvách (vzdálených 0,3 až 0,5 m) nebo mezi zemní těleso a tzv. konstrukční vrstvu.
- Drenážní geotextilie – odvádí vodu z povrchu podloží a umožňuje ve své rovině odvádět vodu ze svého okolí.
Mezi nejčastější využití pak patří obor civilního inženýrství, kam řadíme nejčastěji stavebnictví a práci s půdou. V případě stavebnictví se jedná o využití geotextilie při stavbě pozemních komunikací, letišť, železnic, náspů, opěrných konstrukcí, nádrží, kanálů, hrází nebo při zpevnění a ochraně břehu. Geotextilie jsou též používané při stavbě v bažinatých oblastech a při odvodňování, často spojované s využitím drenážních trubek. V případě zpevňování půdy se pak jedná o zásahy proti erozi, kde geotextilie pomáhají snížit povrchové napětí, a tím zvýšit odolnost půdy vůči vyplachování a vznikající erozi půdy působením vody.
Využití při ochraně proti erozi půdy
[editovat | editovat zdroj]Geotextilie pomáhají chránit půdu proti splavování a vyplachování živin a malých částic. Pomáhají tak při zpevňování namáhaných svahů nebo při přehrazení různých druhů zeminy. Příkladem může být oddělování zemědělské půdy od pouštního písku v subsaharské Africe. Proti vyplachování mořským vlnobitím jsou pak chráněna i celá pobřeží. V tomto případě se používají vaky z geotextilie, které jsou plněné pískem a staví se mezi podloží pobřeží a hladinu mořské vody.
Další využití geotextilie pak patří výstavbě plotů proti prašnosti, kdy se geotextilie věší na běžný plot z pletiva. Tyto ploty se hojně využívají na popílkových skládkách nebo při demolicích budov.
Geotextilie z přírodních materiálů
[editovat | editovat zdroj]Alternativou k synteticky vyráběným geotextiliím může být geotextilie vyrobená z kokosového vlákna. Tento typ geotextilie je vysoce pevný a v přírodě pak i přirozeně rozložitelný, což dává příležitost ke krátkodobému zpevnění podloží například při výsadbě dřevin na břehu řek. Doba rozkladu je závislá na použité gramáži geotextilie, zpravidla trvá 3 až 5 let.
Galerie geotextilií
[editovat | editovat zdroj]-
Osnovní pletenina pro erozní ochranu svahu -
Netkaná textilie na zpevnění svahu -
Geokompozit (hať): Mříž z rákosu svázaná s geotkaninou (na řece Hollandse IJssel 2014) -
Schematické znázornění účinků geotextilií -
Stroj na kladení geokompoziních rohoží (nizozemské pobřeží 1982) -
Výroba geotkaniny z kokosové příze (Filipíny 2017)
.JPG)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geotextile na anglické Wikipedii.
- ↑ Definice geotextilie [online]. 2021 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Hodnocení vlastností netkaných geotextilií [online]. TU Liberec, 2007-01-04 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online.
- ↑ a b An Overview of Geotextiles [online]. Iris Publishers, 2020-01-08 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Geosynthetics in geoenvironmental engineering [online]. Science and Technology of Advanced Materials, 2015-05-08 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Definition of Geotextile [online]. Ningyo, 2021 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Loy: Chemiefasern für technische Textilprodukte, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 978-3-86641-197-5, str. 228-238
- Denninger: Lexikon Technische Textilien, Deutscher Fachvelag Frankfurt/Main 2009, ISBN 978-3-86641-093-0, str. 151-152
