Georges Nagelmackers
| Georges Nagelmackers | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Georges Lambert Casimir Nagelmackers |
| Narození | 24. června 1845 Lutych |
| Úmrtí | 10. července 1905 (ve věku 60 let) Villepreux |
| Místo pohřbení | Hřbitov Diguette |
| Bydliště | Villepreux (1877–1905) |
| Povolání | stavební inženýr, byznysmen a jezdec |
| Rod | Nagelmackersové |
| Příbuzní | Gerard Nagelmackers (děd) Ernest Nagelmackers (bratranec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georges Lambert Casimir Nagelmackers (25. června 1845 Lutych – 10. srpna 1905 Villepreux) byl belgický železniční podnikatel.
Pocházel z prominentní rodiny (jeho dědečkem byl bankéř a politik Gérard Nagelmackers). V mládí se zamiloval se do starší sestřenice Valerie, rodiče mu však sňatek zakázali a poslali ho raději na cestu po světě. Při pobytu v USA se Nagelmackers seznámil s fungováním firem Pullman a Cunard Line a rozhodl se zavést na evropské železnice dálkové lůžkové vozy s maximálním komfortem.[1] Po návratu do vlasti pracoval jako inženýr v rodinných železárnách ve Visé, pak se osamostatnil a získal pro svůj záměr podporu krále Leopolda II. V roce 1872 založil Compagnie Internationale des Wagons-Lits se sídlem v Paříži, kde byl jeho společníkem zámožný Američan William d'Alton Mann. Společnost začala provozovat dálkové spoje z Ostende do Berlína a z Paříže do Vídně, kde se konala Světová výstava 1873. Od roku 1883 jezdil v její režii proslulý Orient expres. Soupravy byly určené náročné klientele a byly vybaveny pouze vagony první třídy. Vedle spacích vozů obsahovaly také jídelní vůz, bar a salon, vozy měly chodbičku, jíž bylo možno za jízdy procházet, toalety a koupelny byly stavebně odděleny. Služeb Nagelmackersovy společnosti využívaly i hlavy států nebo Mezinárodní olympijský výbor.[2]
V roce 1892 nechal Nagelmackers pro své pasažéry postavit v Istanbulu Pera Palace Hotel a od roku 1894 provozoval celou síť ubytovacích zařízení nazvanou Compagnie Internationale des Grands Hotels.[3] Roku 1890 zavedl také dopravu z Calais do Brindisi, sloužící Britům cestujícím do Indie, a roku 1896 Nord Express, který jezdil z Paříže do Petrohradu. Nagelmackers také zajišťoval stravu a ubytování návštěvníkům Světové výstavy 1900 a v Paříži tehdy vznikl Hôtel Élysée Palace, který projektoval Georges Chedanne.
Georges Nagelmackers vyhrál soutěž poštovních vozů s čtyřspřežím, která se konala v Paříži 2. června 1900. Závod je uznáván jako součást programu Letních olympijských her 1900.[4]
Žil na zámku ve francouzské obci Villepreux, kde roku 1905 zemřel, je pochován na Cimetière de la Diguette v rodném Lutychu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Georges Nagelmackers, the inventor of luxury trains. Focus on Belgium [online]. 2020-08-31 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Olympedia – Georges Nagelmackers. www.olympedia.org [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Biography – ERIH. www.erih.net [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ MURRAY, Scott. The Joy of Six: Discontinued Olympic sports. The Guardian. 2012-07-06. Dostupné online [cit. 2024-06-28]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Georges Nagelmackers na Wikimedia Commons - De Nederlandse Museummmaterieel Database
