Přeskočit na obsah

George Boole

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
George Boole
Narození2. listopadu 1815
Lincoln
Úmrtí8. prosince 1864 (ve věku 49 let)
Ballintemple
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníCork
Povolánímatematik, filozof, logik a počítačový vědec
OceněníKrálovská medaile (1844)
Keithova cena (1855)
člen Královské společnosti
ChoťMary Everestová Booleová (od 1855)[1]
DětiEthel Lilian Voynichová
Alicia Booleová Stottová
Mary Booleová Hintonová
Margaret Boole Taylorová
Lucy Everestová Booleová
RodBoole family
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Boole (2. listopadu 1815 Lincoln8. prosince 1864 Ballintemple u Corku) byl britský matematik a filosof, známý jako objevitel základů moderní aritmetiky, nazvané později Booleovou algebrou. V současnosti se Booleova algebra široce uplatňuje v odvětvích telekomunikací a výpočetní techniky. Je díky tomu považován za zakladatele informatiky, ačkoli v jeho době nebylo o počítačích ani uvažováno.[2]

Narodil se v rodině nemajetného obuvníka Johna Boola jako první ze čtyř dětí. Otec měl jen základní školní vzdělání,  ale velký zájem  o exaktní obory a svého syna vyučoval sám. Ten už v dětství projevoval velké nadání pro matematiku a cizí jazyky. Latinskou poezii překládal jako dvanáctiletý, sám se učil starou řečtinu. Ve čtrnácti už uměl německy, italsky a francouzsky. Navštěvoval ústav mechaniky v Lincolnu, kde ho zvláště Edward Bromhead doučil v matematice. Protože rodina neměla dost peněz, nemohl ve studiu pokračovat. A tak jako samouk prostudoval díla Isaaca Newtona, francouzských matematiků Pierra-Simona Laplacea a Josepha-Louise Lagrangea a dalších.[3]

V šestnácti letech se stal pomocným učitelem v soukromé škole v Doncasteru. Krátce učil na dalších soukromých školách v Liverpoolu a Wadingtonu, kde byl ředitelem jeho strýc. V roce 1834 si otevřel vlastní školu v Lincolnu.[4] Po strýcově smrti se v roce 1838 stal ředitelem waddingonské akademie. Rodiče i sourozence, kteří byli odkázáni na jeho příjmy, přestěhoval do Waddingtonu. Zde napsal své první pojednání o diferenciálních rovnicích pro cambridgeský matematický časopis. V roce 1840 se vrátil do Lincolnu, kde založil internátní školu pro mladé gentlemany.[5] Rodiče a sourozenci mu pomáhali zajišťovat provoz školy.[4]

Studoval invarianty lineárních transformací a operátory v analýze. V roce 1844 zaslal do časopisu Královské společnosti článek O obecné metodě v analýze (On a General Method in Analysis), který byl oceněn zlatou medailí.[4][5] Jeho další zájem se soustředil na logiku. V roce 1847 vydal pojednání Matematická analýza logiky (The Mathematical Analysis of Logic), o rok později Kalkul logiky (The Calculus of Logic). Podle Boolova přesvědčení logické výroky mohou být vyjádřeny pomocí algebraických rovnic, logika by měla být součástí matematiky. Tyto práce mu přinesly uznání a i když neměl ukončené vysokoškolské vzdělání, byl v roce 1849 jmenován profesorem matematiky na Queen's College v irském Corku (dnes University College Cork).[6] V roce 1851 byl jmenován děkanem fakulty matematiky.[5] Jeho nejdůležitější práce o algebraické logice Zákony myšlení (The Laws of Thought) vyšla roku 1854. Vyšel z dvojkové číselné soustavy (binárních čísel), jak ji ve druhé polovině 17. století vyvinul německý učenec Gottfried Wilhelm Leibniz.[5]

V roce 1855 se oženil s Mary Everestovou, s níž ho spojoval zájem o matematiku. Měli spolu pět dcer. Rodina žila ve velkém domě v Ballingtemple na předměstí Corku.[4] Byl dobrý klavírista, zajímal se o fotografování. V roce 1854 byl zvolen předsedou Cuvierian Society v Corku, společnosti, která měla spojovat lidí mající zájem o pěstování vědy, literátury a umění.  

Roku 1857 byl George Boole přijat za člena britské Královské společnosti. Pokračoval v publikování prací o diferenciálních rovnicích, v nichž předložil přehled obecných symbolických metod a obecnou analytickou metodu. Jeho články vycházely nejen v britských, ale také německých a ruských vědeckých časopisech. Celkem napsal okolo 50 článků z různých oborů matematiky. Byl jmenován čestným doktorem práv Univerzity v Dublinu a čestným doktorem civilního práva v Oxfordu.[4]

Zemřel ve věku 49 let na zápal plic nedlouho po narození dcery Ethel.[7] Pochován byl na hřbitově u kostela svatého Michaela na předměstí Corku.[4] Během několika posledních let svého života pracoval na druhém vydání svých Diferenciálních rovnic (Differential Equations), ale dílo již nedokončil.  

Univerzita v Corku pojmenovala na jeho počest centrum pro informatiku (Boole Centre for Informatics). Jedno vitrážové okno katedrály v Lincolnu je věnováno památce George Boola.

V roce 1967 byl po Booleovi pojmenován kráter na Měsíci.[4]

Asi 70. let po Boolově smrti americký matematik Claude Shannon v diplomové práci ukázal, jak se Boolova algebra dá využít při konstrukci složitých sítí přepínačů (relé). Ty totiž mohou také nabývat dvě „hodnoty“: zapnuto a vypnuto. Využití Boolovy algebry se pak rozšířilo s rozvojem počítačů založených na dvojkové soustavě.[5]

  1. Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.
  2. George Boole | British mathematician. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-11]. (anglicky) 
  3. KRÁLOVÁ, Magda. George Boole | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g LEBROVÁ, Dobromila. George Boole, britský matematik a logik - 145. výročí úmrtí. www.pozitivni-noviny.cz [online]. Pavel Loužecký, 2009-12-08 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. 
  5. a b c d e TESAŘÍK, Bohumil. Zakladatel moderní informatiky George Boole. www.3pol.cz [online]. 2014-09-08 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. 
  6. George Boole – Wikisofia. wikisofia.cz [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné online. 
  7. Have a look inside the home of UCC maths professor George Boole. www.irishexaminer.com [online]. 2015-06-13 [cit. 2019-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]