George Boole

George Boole
Narození	2. listopadu 1815 Lincoln
Úmrtí	8. prosince 1864 (ve věku 49 let) Ballintemple
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	Cork
Povolání	matematik, filozof, logik a počítačový vědec
Ocenění	Královská medaile (1844) Keithova cena (1855) člen Královské společnosti
Choť	Mary Everestová Booleová (od 1855)
Děti	Ethel Lilian Voynichová Alicia Booleová Stottová Mary Booleová Hintonová Margaret Boole Taylorová Lucy Everestová Booleová
Rod	Boole family
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Boole (2. listopadu 1815 Lincoln – 8. prosince 1864 Ballintemple u Corku) byl britský matematik a filosof, známý jako objevitel základů moderní aritmetiky, nazvané později Booleovou algebrou. V současnosti se Booleova algebra široce uplatňuje v odvětvích telekomunikací a výpočetní techniky. Je díky tomu považován za zakladatele informatiky, ačkoli v jeho době nebylo o počítačích ani uvažováno.

Život

Narodil se v rodině nemajetného obuvníka Johna Boola jako první ze čtyř dětí. Otec měl jen základní školní vzdělání,  ale velký zájem  o exaktní obory a svého syna vyučoval sám. Ten už v dětství projevoval velké nadání pro matematiku a cizí jazyky. Latinskou poezii překládal jako dvanáctiletý, sám se učil starou řečtinu. Ve čtrnácti už uměl německy, italsky a francouzsky. Navštěvoval ústav mechaniky v Lincolnu, kde ho zvláště Edward Bromhead doučil v matematice. Protože rodina neměla dost peněz, nemohl ve studiu pokračovat. A tak jako samouk prostudoval díla Isaaca Newtona, francouzských matematiků Pierra-Simona Laplacea a Josepha-Louise Lagrangea a dalších.

V šestnácti letech se stal pomocným učitelem v soukromé škole v Doncasteru. Krátce učil na dalších soukromých školách v Liverpoolu a Wadingtonu, kde byl ředitelem jeho strýc. V roce 1834 si otevřel vlastní školu v Lincolnu. Po strýcově smrti se v roce 1838 stal ředitelem waddingonské akademie. Rodiče i sourozence, kteří byli odkázáni na jeho příjmy, přestěhoval do Waddingtonu. Zde napsal své první pojednání o diferenciálních rovnicích pro cambridgeský matematický časopis. V roce 1840 se vrátil do Lincolnu, kde založil internátní školu pro mladé gentlemany. Rodiče a sourozenci mu pomáhali zajišťovat provoz školy.

Studoval invarianty lineárních transformací a operátory v analýze. V roce 1844 zaslal do časopisu Královské společnosti článek O obecné metodě v analýze (On a General Method in Analysis), který byl oceněn zlatou medailí. Jeho další zájem se soustředil na logiku. V roce 1847 vydal pojednání Matematická analýza logiky (The Mathematical Analysis of Logic), o rok později Kalkul logiky (The Calculus of Logic). Podle Boolova přesvědčení logické výroky mohou být vyjádřeny pomocí algebraických rovnic, logika by měla být součástí matematiky. Tyto práce mu přinesly uznání a i když neměl ukončené vysokoškolské vzdělání, byl v roce 1849 jmenován profesorem matematiky na Queen's College v irském Corku (dnes University College Cork). V roce 1851 byl jmenován děkanem fakulty matematiky. Jeho nejdůležitější práce o algebraické logice Zákony myšlení (The Laws of Thought) vyšla roku 1854. Vyšel z dvojkové číselné soustavy (binárních čísel), jak ji ve druhé polovině 17. století vyvinul německý učenec Gottfried Wilhelm Leibniz.

V roce 1855 se oženil s Mary Everestovou, s níž ho spojoval zájem o matematiku. Měli spolu pět dcer. Rodina žila ve velkém domě v Ballingtemple na předměstí Corku. Byl dobrý klavírista, zajímal se o fotografování. V roce 1854 byl zvolen předsedou Cuvierian Society v Corku, společnosti, která měla spojovat lidí mající zájem o pěstování vědy, literátury a umění.  

Roku 1857 byl George Boole přijat za člena britské Královské společnosti. Pokračoval v publikování prací o diferenciálních rovnicích, v nichž předložil přehled obecných symbolických metod a obecnou analytickou metodu. Jeho články vycházely nejen v britských, ale také německých a ruských vědeckých časopisech. Celkem napsal okolo 50 článků z různých oborů matematiky. Byl jmenován čestným doktorem práv Univerzity v Dublinu a čestným doktorem civilního práva v Oxfordu.

Zemřel ve věku 49 let na zápal plic nedlouho po narození dcery Ethel. Pochován byl na hřbitově u kostela svatého Michaela na předměstí Corku. Během několika posledních let svého života pracoval na druhém vydání svých Diferenciálních rovnic (Differential Equations), ale dílo již nedokončil.  

Univerzita v Corku pojmenovala na jeho počest centrum pro informatiku (Boole Centre for Informatics). Jedno vitrážové okno katedrály v Lincolnu je věnováno památce George Boola.

V roce 1967 byl po Booleovi pojmenován kráter na Měsíci.

Asi 70. let po Boolově smrti americký matematik Claude Shannon v diplomové práci ukázal, jak se Boolova algebra dá využít při konstrukci složitých sítí přepínačů (relé). Ty totiž mohou také nabývat dvě „hodnoty“: zapnuto a vypnuto. Využití Boolovy algebry se pak rozšířilo s rozvojem počítačů založených na dvojkové soustavě.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu George Boole na Wikimedia Commons
• Počátky boolovské algebry
• Booleova algebra a její modely

Autoritní data

NKC: ola2002153861 BIBSYS: 90506286 BNE: XX1165696 BNF: cb122540641 (data) CANTIC: 981058511714506706 CiNii: DA00031401 DIB: 000780 GND: 118661655 ISNI: 0000 0001 1061 4506 LCCN: n83144364 NDL: 00433839 NLA: 35704306 NLG: 140286 NLI: 987007275635105171 NLP: a0000003764961 NTA: 070300917 PLWABN: 9810547122405606 SELIBR: 326365 SNAC: w65d96k1 SUDOC: 028119339 Trove: 1050231 VIAF: 49282014 WorldCat Entities: E39PBJpjgqkXMwbTtRWTWrtBT3

Portály: Matematika | Informační věda a knihovnictví