Geopark Kraj blanických rytířů
| Geopark Kraj blanických rytířů | |
|---|---|
 Krajina pod Blaníkem | |
| Nejvyšší bod | 713 m n. m. (Mezivrata) |
| Rozloha | 627,7 km² |
| Nadřazená jednotka | Středočeská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Vlašimská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Geopark Kraj blanických rytířů | |
| Horniny | ortorula, vápenec, pararula, mramor, kvarcit, erlan, žula, syenit, hadec, pískovec, uhlí |
| Souřadnice | 49°42′22″ s. š., 14°53′53″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geopark Kraj blanických rytířů je přírodně, geologicky a historicky cenné území v centrální oblasti Čech jižně od Prahy, které se z větší části rozkládá na území okresu Benešov ve Středočeském kraji. Na severu nepatrně zasahuje do okresu Kutná Hora, na východě pak do okresu Havlíčkův Brod v kraji Vysočina a na jihu do táborského okresu v Jihočeském kraji. Koordinátorem činnosti geoparku je základní organizace Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi.[1]
Území geoparku
[editovat | editovat zdroj]Geopark zahrnuje území o rozloze 627,7 km², které je v nejzazších místech na západě ohraničeno železniční tratí Praha - České Budějovice poblíž Olbramovic a na jihozápadě oblastí tzv. České Sibiře u Votic a Miličína. Na severu hranice geoparku dosahují k řece Sázavě a stejnojmennému městu a na severovýchodě k Třebětínu na Kutnohorsku a Číhošti v okrese Havlíčkův Brod. Nejvýchodnějším bodem jsou Stvořidla na řece Sázavě. Nejjižněji položenou částí geoparku je okolí Mladé Vožice v Jihočeském kraji.[2] Do území geoparku je zahrnuta CHKO Blaník, svou rozlohou nejmenší chráněná krajinná oblast v České republice.
Geomorfologie a geologie
[editovat | editovat zdroj]Z geomorfologického hlediska je nadřazenou jednotkou oblast Středočeské pahorkatiny, přičemž geopark v jádru leží na území Vlašimské pahorkatiny, která je podřazeným geomorfologickým celkem této oblasti. Středem území geoparku od jihojihozápadu k severoseverovýchodu prochází systém geologických zlomů, zvaný Blanická brázda. Tyto zlomy vznikly během variského vrásnění v období prvohor. Na západním okraji Blanické brázdy lze sledovat ostrůvky prvohorních usazenin z období permu. Tyto ostrůvky se nacházejí mezi Českým Brodem a Stříbrnou Skalicí, u Divišova a u vesnice Chobot, kde jsou doprovázeny výskytem černého uhlí.[3] S vytvořením Blanické brázdy souvisí též vznik četných menších rudních ložisek. Starší pukliny a zlomy byly později místy vyplněny křemennými žilami.
Tato rudní ložiska byla v minulosti většinou těžena. Mezi nejvýznamnější lokality, pokud jde o těžbu zlata, patřil Důl Roudný, jehož někdejší výsypka je nyní chráněna jako přírodní památka. U Ratibořských Hor, Staré Vožice a Na Stříbrné u Českého Šternberka bylo těženo stříbro, u Zvěstova olovo, měď a zinek.[4]
Obce a města geoparku
[editovat | editovat zdroj]Aktivity geoparku zahrnují následující obce a města: Čechtice, Jankov, Kamberk, Kondrac, Křivsoudov, Louňovice pod Blaníkem, Miličín, Načeradec, Neustupov, Olbramovice, Pravonín, Ratměřice, Trhový Štěpánov, Veliš, Vlašim, Votice, Zruč nad Sázavou a Zvěstov.[5]
Národní geopark a jeho poslání
[editovat | editovat zdroj]Geoparky nemají statut chráněného území, jsou zpravidla neformálním sdružením obcí, měst, spolků, zájmových organizací a občanů na území, které se vyznačuje určitým přírodním, historickým a kulturním potenciálem. Předmětem aktivit Geoparku Kraj blanických rytířů je nejen ochrana a dokumentace přírodních, především geologických fenoménů zdejší krajiny, ale v prvé řadě osvětová činnost. Její součástí je zpřístupňování přírodních lokalit, budování naučných stezek, vydávání publikací a tiskovin a rozvoj šetrného turismu.
Na základě splnění podmínek, zakotvených v Chartě národních geoparků České republiky, obdržel Geopark Kraj blanických rytířů 6. června 2014 z rukou ministra životního prostředí ČR Richarda Brabce titul národní geopark.[6] Tento titul je udělován na omezenou dobu čtyř let a vždy poté je jej nutno obhájit.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Regionální rozvoj a kultura [online]. Vlašim: Český svaz ochránců přírody [cit. 2017-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-25.
- ↑ Hranice geoparku [online]. Vlašim: Český svaz ochránců přírody [cit. 2017-02-18]. Geologická mapa a mapa geologických lokalit. Dostupné online.
- ↑ Blanická brázda [online]. Vlašim: Geopark Kraj blanických rytířů [cit. 2017-02-18]. Informační leták. Dostupné online.
- ↑ Těžba rud na Podblanicku [online]. Geopark Kraj blanických rytířů [cit. 2017-02-18]. Informační leták. Dostupné online.
- ↑ Města a obce [online]. Geopark Kraj blanických rytířů [cit. 2017-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Ve Středočeském kraji je nový geopark Kraj Blanických rytířů [online]. Praha: Český rozhlas, 2014-06-06 [cit. 2017-02-18]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HUDEČKOVÁ, Kateřina. Geopark jako nástroj udržitelného rozvoje. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko - správní fakulta, 2015. Bakalářská práce.
- ZÁKOSTELSKÁ, Kristýna. Historie, kulturní tradice a současnost regionu Podblanicka – kraje blanických rytířů. České Budějovice: Jihočeská univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra společenských věd, 2016. Bakalářská práce.
