Geopark Český ráj
| Geopark Český ráj | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 745[1] m n. m. (Kozákov) |
| Rozloha | 833 km² |
| Nadřazená jednotka | Ještědsko-kozákovský hřbet Jičínská pahorkatina Krkonošské podhůří |
| Podřazené jednotky | Turnovská pahorkatina Kozákovský hřbet |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Geopark Český ráj | |
| Horniny | pískovec, magmatické horniny |
| Souřadnice | 50°32′24″ s. š., 15°18′36″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geopark Český ráj je oblast mimořádně cenné přírodní, geologické a krajinné hodnoty na území Královéhradeckého, Libereckého a Středočeského kraje. Svou rozlohou přibližně 833 km2 [2] výrazně přesahuje rozlohu stejnojmenné Chráněné krajinné oblasti Český ráj (181 km2), která byla vyhlášena již v roce 1955 jako první chráněná krajinná oblast na území České republiky.[3] Geopark Český ráj byl Krajským soudem v Hradci Králové zapsán do obchodního rejstříku 29. března 2007 jako obecně prospěšná společnost se sídlem na adrese Antonína Dvořáka 335, 511 01 Turnov (adresa Městského úřadu Turnov).[4] Již v roce 2005 však byl Český ráj zařazen jako v pořadí 25. geopark do sítě evropských geoparků. Společně s Geoparkem Egeria patřil Geopark Český ráj k prvním dvěma českým geoparkům, kterým byl v roce 2010 udělen titul „národní geopark".[5] Jako člen evropské sítě geoparků se v roce 2015 stal Geopark Český ráj členem sítě globálních geoparků UNESCO a od listopadu uvedeného roku nese oficiální označení Český ráj – Globální geopark UNESCO.[2]
Geografie a geologie
[editovat | editovat zdroj]Geopark Český ráj zahrnuje rozsáhlou oblast na území geomorfologických celků Ještědsko-kozákovský hřbet, Jičínská pahorkatina a Krkonošské podhůří, odpovídající svou rozlohou v podstatě tradičnímu vymezení krajiny, ztotožňované s pojmem Český ráj. Pokud jde o významnější sídla, území geoparku je zhruba určeno prostorem mezi městy Mnichovo Hradiště, Sobotka, Turnov, Železný Brod, Nová Paka, Jilemnice a Jičín.[2] Hranice geoparku a tudíž i jeho rozloha se v roce 2015 rozšířily poté, kdy se k tomuto projektu připojilo město Jičín s přilehlým okolím.[6] V prosinci 2020 schválila Rada globálních geoparků UNESCO rozšíření Geoparku UNESCO Český ráj o území na Mnichovohradišťsku, Novopacku a Železnobrodsku na současných 833 km².
Z geologického hlediska je Český ráj nejen krajinou pískovcových skalních oblastí a skalních měst coby pozůstatků usazenin někdejšího křídového moře, ale také krajinou dávných sopek.[7] Většina z nich, jako například Trosky, bývalá sopka tzv. strombolského typu, či Vyskeř nebo Zebín u Jičína, byla aktivní v třetihorním období miocénu v době před cca 17 až 16 milióny let. Bývalými sopkami jsou i Kozákov a Prackov, které však byly činné až v pozdější době.[8] Na území geoparku je evidováno na 200 pozoruhodných geologických a mineralogických lokalit.[9]
Poslání
[editovat | editovat zdroj]Geopark Český ráj byl založen jako obecně prospěšná společnost v duchu poslání geoparků, jejichž úkolem je nejen pečovat o uchování přírodního a historického dědictví, ale zároveň také podněcovat zájem lidí o toto dědictví, a to jak aktivním zapojením obyvatel obcí a měst v příslušném regionu, tak i vytvářením podmínek pro rozvoj šetrné turistiky v dané krajině.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c Geopark Český ráj [online]. AOPK ČR [cit. 2017-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Správa CHKO Český ráj [online]. AOPK ČR [cit. 2017-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31.
- ↑ a b Geopark Český ráj, o.p. s., IČO: 27511774 [online]. [cit. 2017-01-25]. Dostupné online.
- ↑ BÍLÁ, Martina. Český ráj a Egeria jsou národními geoparky [online]. Český rozhlas, 2010-06-9 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online.
- ↑ KUČERA, Tomáš. Sopky u Jičína zaujaly UNESCO. 5 plus 2, Hradecko a Jičínsko [online]. 2015-06-05 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ RAPPRICH, Vladislav; SKÁCELOVÁ, Zuzana; VALENTA, Jan. Geofyzikální výzkum tvaru vulkanických těles v oblasti mezi Jičínem a Turnovem (Český ráj) [online]. Praha: Česká geologická služba, 2010 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online.
- ↑ HOŘENÍ, Jaroslav. Sopky v Českém ráji se dochovaly dodnes, ukázal nejnovější výzkum. idnes.cz [online]. 2011-12-22 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Geoturismus. Mapa geoturistických cílů. Seznam lokalit [online]. Turnov: Geopark Český ráj [cit. 2017-01-25]. Dostupné online.
