Gennadij Gagulija
Gennadij Gagulija Геннадии Леонид-иԥа Гагәлиа | |
---|---|
14. abchazský premiér | |
Ve funkci: 24. dubna 2018 – 8. září 2018 | |
Předchůdce | Beslan Barcic |
Nástupce | Daur Aršba (úřadující) Valerij Bganba (řádný) |
5. abchazský premiér | |
Ve funkci: 29. listopadu 2002 – 8. dubna 2003 | |
Předchůdce | Anri Džergenija |
Nástupce | Raul Chadžimba |
1. abchazský premiér | |
Ve funkci: leden 1995 – 29. dubna 1997 | |
Nástupce | Sergej Bagapš |
Narození | 4. ledna 1948 Lychny, Abchazská ASSR, Gruzínská SSR, SSSR |
Úmrtí | 8. září 2018 (ve věku 70 let) Mysra, Abcházie |
Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
Národnost | Abchaz |
Alma mater | Běloruská národní technická univerzita |
Profese | politik |
Commons | Gennadi Gagulia |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gennadij Gagulija (plným jménem Gennadij Leonid-ipa Gagulija, abchazsky: Геннадии Леонид-иԥа Гагәлиа, gruzínsky: გენადი გაგულია; 4. ledna 1948 – 8. září 2018) byl abchazský politik a premiér Abcházie. V této funkci působil třikrát, poprvé to bylo v letech 1995 až 1997, podruhé byl předsedou vlády jen zhruba na půl roku v letech 2002 až 2003. Naposledy působil jako premiér v roce 2018, než tragicky zemřel při autonehodě. Byl též dlouholetým ředitelem abchazské obchodní komory.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Gagulija se narodil v Lychny, v obci poblíž okresního města Gudauta. Studoval na Běloruském národním polytechnickém institutu, kde v roce 1972 získal diplom inženýra ve strojírenství. V letech 1973 až 1977 pracoval v podniku Strojmaster nejprve jako stavební dozor, později jako hlavní inženýr a nakonec jako ředitel celého strojírenského oddělení. V letech 1977 až 1986 působil jako zástupce ředitele v abchazské společnosti Kombinat Obščestvennogo Pitanija Ozera Rica (cestovní ruch u jezera Rica). Poté byl až do roku 1991 předsedou svazu spotřebitelů okresu Gudauta.
Kvůli měnícím se poměrům v Abchazské ASSR vstoupil do politiky a na léta 1991 až 1992 vzal funkci ve státním výboru ekonomických zahraničních věcí při radě ministrů Abchazské ASSR. Poté, co Abcházie vyhlásila v roce 1992 nezávislost na Gruzii, se stal místopředsedou rady ministrů Abcházie, přičemž byl během války v letech 1992 až 1993 členem výboru pro obranu, kde měl na starost hlavně distribuci potravin obyvatelům a vojákům, hlavně v době, kdy Abcházie ovládala pouze malou část své země (okresy Gudauta a Tkvarčeli).
Premiér Abcházie
[editovat | editovat zdroj]Po skončení války a přijetí ústavy v listopadu 1994 se stal prvním člověkem, jenž zaujal místo premiéra separatistické a de facto nezávislé Abcházie. Do funkce byl však uveden až v lednu 1995.[1] Ve své nové roli měl na starost hlavně vyjednávání o budoucnosti Abcházie s oběma svými sousedy, tedy s Gruzií a s Ruskou federací, popř. i s mezinárodními organizacemi. Vyjednávání za abchazskou stranou vykonával vždy osobně. Během svého působení byl vnímaný jako velmi silně proruský.
V roce 1997 však náhle podal demisi ze zdravotních důvodů. Po ukončení angažmá v politice byl jmenován předsedou abchazské obchodní komory, kde setrval pět let. Poté se do politiky vrátil, když byl premiér Anri Džergenija, s jehož prací nebyl prezident Vladislav Ardzinba zřejmě spokojený, odvolán z funkce, navíc prezidenta patrně znervózňovaly Džergenijovy ambice a upřednostňování ruských zájmů před abchazskými. Prezident tedy jmenoval do funkce premiéra právě Gaguliju.[2][3] V době jeho vlády došlo k dalšímu kolu vyjednávání ohledně statutu a budoucnosti Abcházie a mandátu mírových jednotek. Došlo k jednání prezidentů Ruska (Vladimir Putin) a Gruzie Eduard Ševardnadze) a Gaguliji, kdy mělo dojít k nastavení kroků k rozuzlení gruzínsko-abchazského konfliktu, k opětovnému napojení abchazských železnic na gruzínské, k pozvolnému návratu gruzínských uprchlíků do Abcházie, k modernizaci vodní elektrárny na řece Inguri.[4] Sám Gagulija byl z průběhu těchto jednání optimistický, avšak k problematice uprchlíků dodal, že se jich již vrátilo kolem 50 tisíc a k přijetí dalších by bylo nutné nejprve mohutně podpořit abchazskou ekonomiku.[5] K naplnění těchto dohod nikdy nedošlo vlivem Revoluce růží v Gruzii a později i vlivem dalekosáhlé změny ruské politiky vůči Abcházii.
Jeho druhé funkční období bylo krátké, trvalo jen necelých šest měsíců. K večeru dne 7. dubna 2003 totiž podala celá Gagulijova vláda demisi v reakci na hromadný útěk vězňů, z nichž čtyři byli odsouzeni k trestu smrti za účast v Kodorské krizi v roce 2001.[6] Prezident Ardzinba rezignaci vlády zprvu odmítnul přijmout, ale byl nakonec o den později přinucen pád vlády akceptovat.[7] Vicepezident Valerij Aršba popřel, že důvodem k rezignaci byl útěk vězňů, ale vláda rezignovala kvůli plánům opozice (nejvíc aktivní bylo hnutí Amcachara) uspořádat na 10. duben rozsáhlé protesty obyvatel, u kterých byla Gagulijova vláda značně neoblíbená kvůli své hospodářské politice a kvůli nekompetentnosti.[8]
Kariéra po odchodu z vrcholné politiky
[editovat | editovat zdroj]Gagulija byl po jmenování nové vlády a hlavně poté, co 15. prosince 2003 skončil ve funkci ředitele prezidentské kanceláře Miron Agrba, dosazen právě na jeho místo.[9] Ani zde však nesetrval dlouho. Už po půl roce, konkrétně 18. června 2004, rezignoval na funkci s vysvětlením, že se objevil určitý scénář uspořádání Abcházie po volbách, do kterého on nezapadá.[10] Dříve se předpokládalo, že by Gagulija mohl být Ardzinbovým nástupcem v prezidentské funkci, jenže ten se rozhodl k podpoře Raula Chadžimby.
24. června 2004 byl opět jmenován ředitelem abchazské obchodní komory, kde nahradil dosavadního šéfa Jurije Aqabu.[11] V této funkci působil až do jara 2018. Za ta léta se mimo jiné prostřednictvím této organizace snaží v zahraničí popularizovat Abcházii, popřípadě lákat investory.[12]
Potřetí premiérem a úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Dne 24. dubna 2018 se prezident Abcházie Raul Chadžimba rozhodl udělat významné změny ve vládě a dekretem jmenoval staronovým premiérem právě Gennadije Gaguliju.[13]
Dne 8. září 2018 po 22. hodině místního času premiér Gagulija zemřel následkem autonehody nedaleko obce Mysra v okrese Gudauta v Abcházii během převozu do nemocnice[14], když se vracel spolu s prezidentem Chadžimbou z pracovní cesty do Sýrie, jež nedlouho předtím uznala nezávislost Abcházie.[15][16][17] Dle očitých svědků nehody došlo ke srážce s protijedoucím vozidlem VAZ 21099, jehož řidič při průjezdu vládní kolony ztratil nad řízením kontrolu. Ostatní v havarovaném automobilu, jež po nárazu skončilo v příkopu, byli se zraněním převezeni do nemocnice.[14][17] Dle Daura Amičby, náměstka generálního prokurátora Republiky Abcházie, byl za viníka nehody označen 22letý místní obyvatel Hadžarat Tarsman z obce Zvandrypš, jenž řídil automobil VAZ 21099 bez řidičského oprávnění, bez průkazu dokládajícího vlastnictví automobilu a pod vlivem drog.[18][19][20] Tarsman byl po nehodě zadržen, umístěn do cely předběžného zadržení a obviněn z řízení a ze zabití z nedbalosti pod vlivem omamných látek.[20]
Gagulija byl 12. září 2018 pohřben v rodném Lychny. V Gudautě byl uspořádán oficiální státní pohřeb, jehož se účastnili veřejnost i zahraniční hosté jako ruský ministr pro severokavkazské záležitosti Sergej Čebotarjov a jihoosetský premiér Erik Puchajev.[21]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gennadij Gagulija na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Lakoba, Stanislav. "Абхазия после двух империй XIX—XXI вв." // 21st Century COE Program Slavic Eurasian Studies — č. 5." Sapporo: Výzkumný ústav Slovanů a Evropy, Hokudai University. 2004.
- ↑ Skakov, Alexander; ALEXANDER SKAKOV. Abkhazia at a Crossroads: On the Domestic Political Situation in the Republic of Abkhazia.. Iran and the Caucasus. S. 159–186. Dostupné online [cit. 10. 7. 2008]. DOI 10.1163/1573384054068088.
- ↑ Inal Chašig. Abkhaz prime minister ousted. War and Peace in the Caucasus. Institute for War & Peace Reporting, 2. 12. 2002, s. 204–205. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-14.
- ↑ Bočarov, Ručej. President Putin held talks with Georgian President Eduard Shevardnadze and Abkhazian Prime Minister Gennady Gagulia on the prospects of the Georgian-Abkhazian settlement. Oficiální internetové stránky prezidenta Ruska. 7. března 2003. Ověřeno k 5.7.2015.
- ↑ Georgia: Putin urges effort, economic projects to resolve Abkhazia problem. Agence France-Presse. 8. března 2003. Ověřeno k 5.7.2015.
- ↑ Gordjenko A. Правительство Абхазии уходит в отставку. Nezavisimaja Gazeta / Kavkazskyj Uzel. 9. dubna 2003. Dostupné online
- ↑ Breakaway Abkhaz Government in Crisis. Civil Georgia. 9. dubna 2003. Dostupné online Archivováno 7. 6. 2011 na Wayback Machine.
- ↑ Abkhaz de facto Premier Remains on Post. Civil Georgia. 8. dubna 2003. Dostupné online Archivováno 7. 6. 2011 na Wayback Machine.
- ↑ Kučuberijová, A. Экс-премьер-министр Абхазии назначен руководителем администрации президента республики. Kavkazskyj Uzel. 17. prosince 2003. Dostupné online
- ↑ Kučuberijová, Anžela. Президент Абхазии отправил в отставку руководителя своей администрации. Kavkazskij Uzel, 18. června 2004.
- ↑ Kučuberijová, Anžela. Бывший руководитель администрации президента Абхазии Геннадий Гагулия возглавил Торгово-промышленную палату республики. Kavkazskij Uzel, 25. června 2004.
- ↑ Alexander Ankvab praises activity of Abkhazian Chamber of Commerce. Abkhaz World. 24. dubna 2014. Ověřeno k 5.7.2015.
- ↑ Gennady Gagulia is appointed as Prime Minister of the Republic of Abkhazia Archivováno 13. 1. 2020 na Wayback Machine.. Apsnypress. 24. dubna 2018.
- ↑ a b Abkhaz Prime Minister Gennadi Gagulia dies in car crash. JAM News. 9. září 2018. Dostupné online Archivováno 11. 12. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ "Premiér odtržené Abcházie zahynul při autonehodě: Předseda vlády neuznané Abcházie odtržené od Gruzie Gennadij Gagulija přišel v sobotu v noci o život při dopravní nehodě. Auto s ním havarovalo na silnici u hranic s Ruskem, spojující černomořské letovisko Soči s abcházským Suchumi." Novinky.cz. 9. září 2008. [cit. 2008-09-09] Dostupné online
- ↑ Премьер-министр Абхазии погиб в ДТП. Apsnypress. 8. září 2018. Dostupné online
- ↑ a b Abkhazia PM dies in presidential convoy car accident on return from official Syria visit. Russia Today. 8. září 2018. Dostupné online
- ↑ В Абхазии раскрыли детали ДТП, в котором погиб премьер республики. RIA Novosti. 9. září 2018. Dostupné online
- ↑ Premiér Abcházie zemřel při dopravní nehodě. Sputnik.ru. 9. září 2018. Dostupné online Archivováno 10. 9. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ a b Cvišba, L. Гарри Аршба: в отношении гражданина Тарсман возбуждено уголовное дело. Apsnypress. 9. září 2018. Dostupné online
- ↑ Kaslandzija D. Абхазия простилась с Геннадием Гагулия. Apsnypress. 12. září 2018. Dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Stanislav Lakoba: Abchazija posle dvuch imperij XIX-XXI vv. Materik, Moskva 2004, ISBN 5-85646-146-0