Přeskočit na obsah

Gazprom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gazprom
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1989
Zakladatelvláda Ruské federace
SídloMoskva, RuskoRusko Rusko
Adresa sídlaPetrohrad, Rusko (Budova centrály Gazpromu)
Klíčoví lidéAlexey Miller
Charakteristika firmy
Oblast činnostienergetika
Produktytěžba a distribuce zemního plynu
těžba a distribuce ropy
Tržní kapitalizace3,1 bil. ₽ (2017)[1]
3,7 bil. ₽ (2016)[2]
Obrat6,3 bil. ₽ (2020)[3]
7,7 bil. ₽ (2019)[4]
Provozní zisk614,9 mld. ₽ (2020)[3]
1,1 bil. ₽ (2019)[4]
Výsledek hospodaření162,4 mld. ₽ (2020)[3]
1,3 bil. ₽ (2019)[4]
Celková aktiva23,4 bil. ₽ (2020)[3]
21,9 bil. ₽ (2019)[4]
Vlastní kapitál14,8 bil. ₽ (2020)[3]
14,1 bil. ₽ (2019)[4]
Zaměstnanci466 000 (2018)[5]
Majitelruská vláda (50 % plus jedna akcie)
Dceřiné společnostiGazprom EP International B.V.
Nigaz
YugoRosGaz
Slovenský plynárenský priemysel
Baltic LNG
Nord Stream AG
RosUkrEnergo
Bosphorus Gaz Corporation
Gazprom Export
Gazprom Avia
… více na Wikidatech
OceněníPublic Eye People's Award (2014)
Identifikátory
Oficiální webwww.gazprom.ru
ISINRU0007661625
LEI213800FD9J2IHTA7YX78
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gazprom (rusky Газпром; dlouhá verze: Публичное акционерное общество «Газпром») je ruská akciová společnost zabývající se zejména těžbou zemního plynu.

Hospodářská činnost

[editovat | editovat zdroj]

Charakteristika koncernu

[editovat | editovat zdroj]

Gazprom dodával zemní plyn mnoha státům Evropské unie, hlavně Německu, Česku, Slovensku, Rakousku, Maďarsku a Polsku. Kromě toho zásoboval východní Evropu a státy bývalého Sovětského svazu včetně Ukrajiny. V posledních letech díky sankcím spojeným s Ruskou invazí na Ukrajinu jeho byznys skomírá. V roce 2023 dosáhl ztráty 7 miliard dolarů[6].

V roce 2005 byla uzavřena smlouva mezi Gazpromem a německými koncerny E.ON a BASF o stavbě velkokapacitního plynovodu pod Baltským mořem z Ruska přímo do Německa. Tento plynovod zvaný Nord Stream už není v provozu. Členem a později předsedou dozorčí rady společnosti Nordeuropäische Gasleitungs-Gesellschaft (NEGP), která tento plynovod provozuje, se stal bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. V minulosti probíhala výstavba druhého plynovodu s názvem Nord Stream 2, kterým by se přepravní kapacita ještě zdvojnásobila, kdyby fungoval. Tato stavba však byla vyhozena do povětří i když byla celá pod vodou.

Gazprom se také ve velkém měřítku zabývá těžbou a distribucí ropy. V roce 2007 měl 445 000 zaměstnanců; do roku 2016 se tento počet zvýšil na 456 000. To znamená, že Gazprom je po armádě Ruské federace druhým největším zaměstnavatelem v zemi, nadto s nadprůměrnými výdělky.[7]

Z akciového kapitálu ve výši 11 400 miliard rublů (₽) koncem roku 2016, což odpovídalo 151,8 miliardy USD, drží ruská vláda kontrolní většinu 50 % plus jednu akcii, zatímco zbývajících téměř 50 % akcií připadá na soukromé investory. Akcie Gazpromu jsou obchodovány na ruských i zahraničních burzách cenných papírů. Předsedou představenstva Gazpromu je Alexej Miller; v jeho dozorčí radě má ruská vláda většinu zástupců.

Od listopadu 2011 Gazprom zcela vlastní běloruskou společnost Beltranshaz provozující tranzitní plynovody do Evropy. Kromě platby ve výši 2,5 miliardy dolarů se Gazprom v rámci obchodu zavázal několik let dodávat Bělorusku levnější plyn.[8]

Gazprom staví v Petrohradu svou novou centrálu s názvem Lakhta Center. Součástí centrály je zatím ještě ne zcela dokončený supermoderní mrakodrap, který je od ledna 2018 vysoký 462 metrů, s 87 podlažími a nástavbou. Tím je již nejvyšší budovou celé Evropy, přičemž další čtyři místa v tomto pořadí patří mrakodrapům v  Moskvě.

Hospodářské výsledky

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 činil celkový obrat obchodní činnosti Gazpromu 6 100 miliard rubl (₽), což tehdy při kurzu zhruba 70 rublů za 1 euro odpovídalo 67 miliardám eur a zhruba 1 800 miliardám Kč. Z toho zůstal koncernu provozní zisk 725,6 miliardy rublů (asi 10 miliard eur). Celková aktiva byla v tom roce vyčíslena na 16 900 miliard ₽ při vlastním kapitálu ve výši 11 400 miliard ₽.[9]

V roce 2017 zaznamenal Gazprom nárůst obratu o 7 % na 6 500 miliard rublů. Tento výsledek vděčí koncern hlavně tomu, že se mu podařilo zvýšit výkony v těžbě ropy, zatímco prodej zemního plynu vzrostl jen o 1 %. Objemově jde přitom jen skoro 50 % plynu do evropských zemí, ale díky o hodně vyšším cenám než na ruském trhu vytvořil obchod s evropskými zákazníky více než 67 % obratu Gazpromu z těžby plynu. Ceny plynu pro ruské zákazníky nesmí překračovat určitou mez, čímž jsou brány ohledy na kupní sílu ruského obyvatelstva i podniků.[10]

V současnosti dostane Gazprom od Ruské vlády výjimku z placení daní, protože ztratil dvě třetiny trhu a je v rekordním minusu.[11]

Soukromá armáda

[editovat | editovat zdroj]

Gazprom má svoji vlastní soukromou armádu (což v Rusku není úplně výjimečná záležitost). [12][13] Tato armáda byla nasazena v Ruské invazi na Ukrajinu.

Kritika

[editovat | editovat zdroj]
Projektová studie nové centrály Gazpromu v Petrohradu (Lakhta Center)
Mrakodrap Lakhta Tower v Petrohradu v červnu 2018

Někteří kritici v ruských obchodech se zemním plynem vidí politickou zbraň, kterou ruská vláda údajně využívá k uplatňování svého vlivu. Podle některých analýz dochází k účelovým změnám cen pro země, které nejsou v oblibě u ruských politiků. Vedení a představitelé Gazpromu to však odmítají.[14] Rozdílné ceny plynu a jiných surovin mohou být uplatňovány, ale jen do výše tržních cen, které se vytvářejí na světových komoditních burzách. Země, které si uchovaly přátelské vztahy s Ruskem, dostávaly tuto surovinu za výhodnějších podmínek.

Podle výzkumu Climate Accountability Institute je to společnost s třetím největším příspěvkem znečištění oxidem uhličitým na světě (43,23 mld. tun CO2 vypuštěného do atmosféry od roku 1965).[15]

Dopad ruské invaze na Ukrajinu

[editovat | editovat zdroj]

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 řada států světa uvalila sankce na mnohé ruské subjekty. Jako odvetné opatření začalo Rusko vyžadovat platby za zemní plyn v ruských rublech. Poté co, tuto změnu země odmítly, zastavil Gazprom na konci dubna dodávky plynu do Polska a Bulharska. Od 21. května pak zastavil dodávky také do Finska, a to několik dní poté, co země podala přihlášku do Severoatlantické aliance.[16] Dne 31. května zastavil Gazprom dodávky plynu do Nizozemska, když firma GasTerra odmítla ruský požadavek na platbu v rublech, neboť se neslučoval s uzavřenými smlouvami, které počítaly s platbami v eurech.[17][18] Dne 30. července 2022 zastavil Gazprom dodávky plynu do Lotyšska.[19][20]

Po pádu SSSR těžil Gazprom více než 600 miliard m3, počátkem roku 2000 to bylo již 520 miliard, v roce 2012 produkce klesla pod 500 miliard a po anexi Krymu na 420 miliard. Na konci roku 2023 činila produkce plynu skupiny Gazprom 359 miliard m3.[21] Dodávky zemního plynu Gazpromu do Evropy se v roce 2023 propadly o 55,6 % na 28,3 miliardy m3.[22]

Za rok 2023 skončil Gazprom ve ztrátě ve výši 629 miliard rublů (160,1 miliardy Kč), zatímco ještě v roce 2022 vykázal čistý zisk 1,2 bilionu rublů (305,4 miliardy Kč).[22]

Úmrtí manažerů spojených s Gazpromem

[editovat | editovat zdroj]

V průběhu roku 2022 došlo v Rusku k sérii nejasných úmrtí vysoce postavených manažerů, často pracujících v ropném nebo plynárenském průmyslu. Minimálně pět z nich bylo spojeno s Gazpromem. Už v lednu 2022 zemřel 60letý Leonid Šulman, vedoucí dopravy v Gazprom Invest. Stalo se tak ve stejné čtvrti Petrohradu, ve které o měsíc později zemřel Alexandr Tjulakov, finanční a bezpečnostní vedoucí pracovník Gazpromu. Tjulakova našla oběšeného jeho přítelkyně, oficiálně šlo o sebevraždu.[23]

V dubnu si Vladislav Avajev (51), který měl vazby na Gazprombank, údajně vzal život poté, co zabil svou manželku Jelenu a 13letou dceru. Jeho přátelé zpochybňují verzi, že jeho motivem byla žárlivost. Podle některých informací měl přístup k finančním tajemstvím vládnoucí elity. V červenci zemřel ředitel logistické společnosti napojené na Gazprom, multimilionář Jurij Voronov. Byl nalezen zastřelený v bazénu svého petrohradského sídla.[24]

Sponzorování sportu

[editovat | editovat zdroj]

Gazprom byl od roku 2007 hlavním sponzorem německého fotbalového klubu FC Schalke 04 z města Gelsenkirchen v Severním Porýní-Vestfálsku. Původní smlouva platila do konce června 2011 a Gazprom platil klubu od té doby základní částku 12 milionů eur (asi 300 milionů Kč) ročně. Včetně příplatků za sportovní úspěchy obdržel FC Schalke 04 za toto období skoro 125 milionů eur. .[25] V květnu 2011 byla smlouva mezi oběma partnery prodloužena do konce června 2017.[26] I poté byla smlouva prodloužena. V roce 2022 klub sponzorskou smlouvu s firmou ukončil v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu.[27][28]

Od sezóny 2012/2013 byl Gazprom oficiálním partnerem UEFA Champions League.[29] Ale v únoru 2022 EUFA sponzorskou smlouvu ukončila vzhledem ruské vojenské invazi na Ukrajinu.[30]

Od roku 2015 je partnerem Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA).[29] Gazprom každoročně organizuje mezinárodní projekt pro děti Fotbalem k přátelství (Football for Friendship). V rámci programu se fotbalisté ve věku 12 let z různých zemí účastní mezinárodního dětského fóra, Mistrovství světa „Fotbalem k přátelství“ a „Mezinárodního dne fotbalu a přátelství“.

Gazprom vlastní úspěšný ruský fotbalový klub Zenit Petrohrad a je hlavním sponzorem také srbského superligového klubu FK Crvena zvezda Bělehrad.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ PJSC Gazprom Annual Report 2017. FBK. 30. března 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-15].
  2. ↑ PJSC Gazprom Annual Report 2016. FBK. 6. června 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-31].
  3. ↑ a b c d e PJSC Gazprom IFRS Consolidated Financial Statements with Independent Auditor’s Report 31 December 2020. Gazprom. 29. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-29].
  4. ↑ a b c d e IFRS Consolidated Financial Statements with Independent Auditor’s Report. Gazprom. 29. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-04-29].
  5. ↑ ГОДОВАЯ БУХГАЛТЕРСКАЯ (ФИНАНСОВАЯ) ОТЧЕТНОСТЬ ПАО «ГАЗПРОМ» за 2018 год. Dostupné online.
  6. ↑ www.reuters.com. Dostupné online. 
  7. ↑ Gazprom on the Forbes Global 2000 List, Forbes, https://www.forbes.com/companies/gazprom/, staženo 20. listopadu 2017 (anglicky).
  8. ↑ Rusko-běloruské plynové války končí. Gazprom poprvé zcela ovládl plynovody druhého státu. IHNed.cz [online]. 2011-11-29 [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ PJSC GAZPROM: IFRS Consolidated Financial Statements with Independent Auditor’s Report, 31 December 2016, http://www.gazprom.com/f/posts/44/307258/gazprom-ifrs-2016-12m-en.pdf Archivováno 12. 7. 2017 na Wayback Machine., Moskva 2017.
  10. ↑ Gasproms Gewinn geht stark zurück (Zisk Gazpromu se značně snížil), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 28. dubna 2018, s. 23 (německy).
  11. ↑ TIMES, Русская служба The Moscow. «Газпром» освободили от налогов на 600 млрд рублей из-за рекордных убытков. Русская служба The Moscow Times [online]. 2024-10-22 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (rusky) 
  12. ↑ ONG, Danielle. Another Private Military Group Is Being Established In Russia. International Business Times [online]. 2023-02-07 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ LAW, Tara. The Mystery of Gazprom's New 'Private Military Company'. TIME [online]. 2023-02-11 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Je Gazprom politicky strategický? - euractiv.sk
  15. ↑ The 20 most polluting companies in the world [online]. [cit. 2023-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ ROHÁČKOVÁ, Kristina. ONLINE: Ruský Gazprom přerušil dodávky plynu do Finska. Země se spolehne na plynovod Balticconnector. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-21 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ ČTK. Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Nizozemska. Země nepřistoupila na platbu v rublech. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-31 [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 
  18. ↑ HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Gazprom zastavil dodávky plynu do Nizozemska. Stejné opatření zavede i vůči Dánsku. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-31 [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 
  19. ↑ ČTK. Gazprom zastavil dodávky plynu do Lotyšska. To plánuje s ruským plynem skončit od příštího roku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-07-30 [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. 
  20. ↑ BAHOUNKOVÁ, Petra. Gazprom zastavil dodávky plynu do Lotyšska. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-07-30 [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. 
  21. ↑ JANDOUREK, Jan. Ruský plynárenský gigant Gazprom směřuje přímo ke krachu, píše ruský blogger. FORUM 24 [online]. 2024-06-11 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b KAHÁNEK, Adam. Čekali velký zisk, Gazprom ale skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Novinky.cz [online]. 2024-05-02 [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. 
  23. ↑ LOUKOTA, Jakub. Další ruský oligarcha podivně zemřel. Mrtvé tělo podnikatele našli v bazénu. TN Nova [online]. 2022-07-06. Dostupné online. 
  24. ↑ ZADRAŽILOVÁ, Jitka. Záhadná smrt ruského oligarchy. Miliardáře nalezli s prostřelenou hlavou v bazénu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-07-06. Dostupné online. 
  25. ↑ Gazprom steigt bei Schalke ein (Gazprom se angažuje v Schalke). Kicker, [1], 10. října 2006 (německy).
  26. ↑ Gazprom will über Schalke an den Endkunden (Gazprom se chce přes Schalke dostat k zákazníkům. Handelsblatt, [2] Archivováno 22. 5. 2011 na Wayback Machine., 19. května 2011 (německy).
  27. ↑ Schalke odstraní z dresů logo Gazpromu. Rusko kvůli invazi nejspíš přijde o finále Ligy mistrů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-02-24 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. 
  28. ↑ Schalke to end partnership with Gazprom – DW – 02/28/2022. dw.com [online]. [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ a b Sport-Sponsoring von GAZPROM, https://www.gazprom-germania.de/engagement/sport.html, staženo 17. prosince 2016 (německy).
  30. ↑ UEFA cancel Gazprom sponsorship deal

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gazprom&oldid=24393176“