Přeskočit na obsah

Gaudeamus igitur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Gaudeamus igitur (incipit, doslova „radujme se tedy“, původní název De brevitate vitae – „o krátkosti života“) je neoficiální studentská hymna. Často se zpívá při různých akademických příležitostech. Původně šlo o pijáckou píseň, která ironicky oslavuje (především erotické) radosti studentského života a mládí. Přitom je zpívána na velmi vážnou a vznešenou melodii. Melodie vznikla ve třináctém století, patrně v prostředí Boloňské univerzity. Text je v latině s některými germanismy, je vagantského původu, definitivní verzi vytvořil ale až německý student teologie Christian Wilhelm Kindleben a publikoval ji v roce 1781. Existuje celá řada textových verzí, z deseti slok se běžně zpívají jen některé.

Tuto původní melodii použil jako motiv například Bedřich Smetana ve svém Pochodu studentských legií z roku 1848.

Melodie a text

[editovat | editovat zdroj]

\relative a' {
 \time 3/4
 \key a \major
 \repeat volta 2 { a8. e16 e4 a fis8. fis16 fis2 gis8 a b4 gis a8( cis) a4 r }
 \bar "||"
 gis8. a16 b4 b cis8. a16 b4 b gis8. a16 b4 b cis8 a b4 b
 a8. gis16 fis8( d') cis( b) cis4( b) a^\fermata
 a8 gis fis8( d') cis( b) e2( gis,4) a2 r4
 \bar "|."
 }
\addlyrics {
 Gau -- de -- a -- mus i -- gi -- tur,
 iu -- ve -- nes dum su -- mus,
 post iu -- cun -- dam iu -- ven -- tu -- tem
 post mo -- les -- tam se -- nec -- tu -- tem
 nos ha -- be -- bit hu -- mus,
 nos ha -- be -- bit hu -- mus.
 }
Latinsky Česky Umělecký překlad

Gaudeamus igitur
Iuvenes dum sumus.
Post iucundam iuventutem
Post molestam senectutem
Nos habebit humus.

Radujme se tedy,
dokud jsme mladí:
po radostné mladosti,
po žalostném stáří
nás bude mít země.

Radujme se, přátelé,
dokavaď jsme mladí:
Až nám sejde mládí z tváří
přijde bolestivé stáří,
do hrobu nás vsadí.

Ubi sunt, qui ante nos
In mundo fuere?
Vadite ad superos,
Transite ad inferos,
Ubi iam fuere.

Kde jsou ti, kdo před námi
byli na světě?
Odkráčejte do nebes,
přeneste se do pekel –
oni tam již byli.

Kde jsou ti, kdo před námi
žili v tomto světě?
Každý z nich do nebes šel
/či / přenesl se do pekel
a volá: čekáme tě!

Vita nostra brevis est,
Brevi finietur;
Venit mors velociter,
Rapit nos atrociter;
Nemini parcetur.

Náš život je krátký,
zakrátko se skončí;
smrt přijde rychle,
uchvátí nás krutě,
nikdo nebude ušetřen.

Krátký jest jen život náš,
smrt už počítá dny;
přijde rychle, žerty stranou,
uchvátí nás krutou ranou,
neujde jí žádný.

Vivat academia,
Vivant professores,
Vivat membrum quod libet,
Vivant membra quae libet;
Semper sint in flore.

Ať žije akademie,
ať žijí profesoři,
ať žije každý člen,
ať žije každá členka,
vždy ať v květu jsou.

Vivat Akademia,
páni profesoři!
Též ať žije student každý,
jeho údy a tvář navždy
rumělečkem hoří.

Vivat et res publica
Et qui illam regit,
Vivat nostra civitas,
Maecenatum caritas,
Qui nos hic protegit.

Ať žije stát,
a ti, co ho řídí,
ať žije naše obec,
štědrost mecenášů,
ti, kteří nás zde chrání.

Ať žije republiky,
páni povolaní!
Třikrát sláva společnosti,
mecenášům, jenž nás hostí,
ze štědrosti chrání.

Vivant omnes virgines,
Faciles, formosae!
Vivant et mulieres,
Tenerae, amabiles,
Bonae, laboriosae.

Ať žijí všechny panny,
přítulné a krásné!
Ať žijí vdané ženy,
rozkošné, k pomilování
hodné, snaživé.

Ať žijí a krásné jsou
panenky svobodné!
Ať žijí i ženy vdané,
rozkošné a milované,
pracovité, hodné.

Pereat tristitia,
Pereant osores,
Pereat diabolus
Quivis antiburschius,
Atque irrisores!

Zhyň smutku,
zhyňte nenávistníci.
Zhyň ďáble,
kdokoliv je proti studentům
a ti, co se nám posmívají.

Zhyňte chmury žalostné
i nenávistníci.
Zhyň, ďábelská moci, a ty
cos proti nám zaujatý
do očí pojď říci!

Quis confluxus hodie
Academicorum?
E longinquo convenerunt,
Protinusque successerunt
In commune forum.

Jaké to setkání
akademiků?
Zdaleka se sešli,
okamžitě nastoupili
ve veřejný prostor.

Vivat nostra societas,
Vivant studiosi!
Crescat una veritas,
Floreat fraternitas,
Patriae prosperitas.

Sláva naší společnosti,
sláva studentům!
Nechť roste jedna pravda tu
nechť bratrství vzkvétá,
země slaví úspěch.

Alma Mater floreat,
Quae nos educavit;
Caros et commilitones,
Dissitas in regiones
Sparsos, congregavit.

Alma Mater ať vzkvétá,
jež nás vzdělala;
drahé a spolustudenty,
rozdělené do krajů
roztroušených, shromáždila.

Alma Mater tváří nás,
kéž roste a vzkvétá!
By se dál zde setkávali
kolegové zblízka, zdáli
i z celého světa.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaudeamus igitur na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]