Gardénie jasmínovitá
 Gardénie jasmínovitá | |
|---|---|
 Gardénie jasmínovitá (Gardenia jasminoides) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | mořenovité (Rubiaceae) |
| Rod | gardénie (Gardenia) |
| Binomické jméno | |
| Gardenia jasminoides J. Ellis, 1761 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gardénie jasmínovitá (Gardenia jasminoides) je pokojová rostlina oblíbená pro svou dekorativnost, květy a intenzivní jasmínovou vůni, podle níž má i své jméno.[1] Patří mezi nejčastěji pěstované druhy rodu gardénie.
V místě svého původu, v Číně, Japonsku, Laosu, Thajsku a Vietnamu, je běžnou venkovní rostlinou. Roste ve světlých lesích, houštinách a v pobřežních porostech od mořské hladiny až po kopce a horské svahy do nadmořské výšky 1500 m. Mimo svůj původní areál je lidmi rozšířena do volné přírody na mnohá místech, vyskytuje se v různém rozsahu ve všech světadílech se subtropickým klimatem.
Do Evropy se dostala v polovině 18. století a velmi rychle se rozšířila, její květy se v té době staly oblíbenou dekoraci knoflíkových dírek. Protože nesnáší teploty pod +10 °C, a již vůbec ne mráz, je ve středoevropských podmínkách nutně pěstována jako pokojová nebo skleníková rostlina.[2][3][4]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Rostlina je vápnostřežná a potřebuje vyloženě kyselou půdu, stejně tak i voda k zalévání nebo hnojivo nesmí obsahovat vápník. Od jara do konce léta jí prospívá pravidelné hnojení a mlžení listů, nestříkat však na květy.
Přes léto se pěstuje na světlém stanovišti s rozptýleným světlem, v zimním období je slunečního záření méně a může být na plném slunci. V období růstu potřebuje stálou vláhu, ne však přemokření, naopak v zimě je nutno zálivku silně omezit. Po nasazení poupat potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost, jinak poupata opadají a rostlina trpí savým hmyzem. Někdy je pěstována jako přenosná rostlina, na jaře se vystěhuje ven do polostínu a při podzimním poklesu teploty pod +10 °C se vrátí dovnitř. Kvete od června do září.[2][3][5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytváří husté, kompaktní keře, které jsou v přírodě vysoké až 2 m, při pěstování v květináčích dorůstá do výše 0,5 až 1 m. Tato stálezelená rostlina má šedivé větévky zprvu draslavě pýřité a později olysané, které jsou porostlé vstřícně vyrůstajícími, tmavě zelenými listy s krátkými řapíky a tenkými, vytrvalými palisty. Jejich tuhé, kožovité čepele mají podlouhle kopinatý, vejčitý či eliptický tvar, mohou být dlouhé až 20 cm a široké 8 cm, bázi mají ostře klínovitou, vrchol tupý nebo ostrý, po obvodě jsou celokrajné a mívají 8 až 15 párů žilek.
Květy na stopkách asi 1 cm dlouhých vyrůstají na koncích větviček většinou jednotlivě a mají typickou silnou, sladkou vůni připomínající jasmín. Jsou oboupohlavné, talířovitě rozprostřené a bývají velké až 4 cm. Vytrvalý kalich je tvořen pěti nebo šesti, chlupatými či lysými, trojúhelníkovitými, špičatými plátky o délce až 3 cm. Koruna má stejný počet bílých až světle žlutých, zaoblených plátků 4 cm dlouhých tvořících trubku.
Plod je žlutá nebo oranžová, 2 cm velká, vejčitá bobule obsahující okrouhlá semena. Rostlina se obvykle rozmnožuje na jaře vrcholovými řízky.[2][3][5][6]
.jpg)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Gardénie jasmínovitá se pěstuje hlavně jako okrasná rostlina, která po dobu kvetení esteticky působí na prostředí svými krásnými, trvalými a voňavými květy a po celý rok lesklými listy. Je morfologicky hodně proměnlivá a byla již vyšlechtěna řada kultivarů s různě velkými listy, odlišnou vzrůstností rostliny a novými tvary květů. Byly vyšlechtěny tzv. plnokvěté odrůdy, rostliny mající dvoj- nebo trojnásobný počet korunních plátků.
V tradiční čínské medicíně se plodů gardénie používá k léčbě zánětů, otoků, horečky, bolestí hlavy, nemocí jater i při vysokém tlaku. Plody se před požitím vaří nebo praží, což zvyšuje jejich léčivé a eliminuje škodlivé účinky. Lze je použít také jako potravinářské barvivo.[3][5][7]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Rostlina -
Pěstování v létě -
Listy -
Plod
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Článek na webu magazínu 100+1 ZZ. www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-23.
- ↑ a b c Dendrologie.cz: Gardenia jasminoides [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2016-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Plant Finder: Gardenia jasminoides [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2016-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Gardenia jasminoides [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b c FAUCON, Philippe. Gardenia jasminoides [online]. Desert-tropicals. com, Phoenix, AZ, USA [cit. 2016-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-11. (anglicky)
- ↑ CHEN, Tao; TAYLOR, Charlotte M. Flora of China: Gardenia jasminoides [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NAVRÁTILOVÁ, Zdeňka. Obsahové látky gardénie jasmínovité a jejich biologická aktivita [online]. Jiří Patočka, Jihočeská Univerzita, České Budějovice, rev. 05.11.2013 [cit. 2016-12-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu gardénie jasmínovitá na Wikimedia Commons 
Taxon Gardenia jasminoides ve Wikidruzích
