Tirso de Molina

Tirso de Molina
Tirso de Molina
Rodné jméno	Gabriel José López y Telléz
Narození	24. března 1583; Madrid
Úmrtí	12. března 1648 (ve věku 64 let); Almazán
Místo pohřbení	Almazán
Pseudonym	Tirso de Molina
Povolání	dramatik, básník, spisovatel a historik
Alma mater	Alcalská univerzita
Žánr	poezie, divadlo a komedie
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tirso de Molina, vlastním jménem Gabriel Téllez (asi 1584 asi v Madridu – 1648 v Sorii) byl španělský spisovatel. Je významným zástupcem španělského zlatého věku (Siglo de Oro). Zlatý věk společně s Tirso de Molinou representují například Miguel de Cervantes, Lope de Vega, Calderón de la Barca a Francisco de Quevedo. Literatura Tirsa de Molina reflektuje mnohé společenské problémy tohoto kontroverzního období, kdy jeho rodné Španělsko se vypjalo k roli světového hegemona, mluví se o Říši nad níž slunce nezapadá, ale plíživě se již objevuje krize.

Život

Rodinný původ Tirsa de Molina není znám. V některých pramenech se vyskytly spekulace o tom, že byl nemanželským synem vévody z Osuny. Vysvětluje to prý i časté objevování se levobočků v jeho hrách. Vystudoval teologii v Alcalá de Henares a po studiích vstupuje v Guadalajaře do řádu milosrdných bratří (mercenáři – ze španělského názvu řádu: Orden de la nuestra señora de Mercedes). Pobýval poté kratší dobu v Portugalsku (několik drobností zveršoval i v portugalštině) a poté v Toledu (později sem umísťuje své povídky z Toledských zahrad). V letech 1616–1618 působí jako kněz a misionář na ostrově Santo Domingo. Po návratu ze zámoří pobývá v Madridu, kde se zcela jistě setkává s Lope de Vegou a účastní se aktivně na místním literárním životě. Jeho psaní není po chuti církvi, která má za to, že je to v rozporu s jeho kněžským posláním a Tirso je tedy přeložen do kláštera v Trujillu a později v Cuence. V roce 1632 se stává kronikářem svého řádu, jedním z jeho posledních děl jsou Obecné dějiny řádu mercenářů. Umírá jako převor kláštera v Sorii.

Dílo

Dílo Tirsa de Moliny je neuvěřitelně rozsáhlé, ve španělské literatuře vydal více jen Lope de Vega. Jen her napsal Tirso de Molina kolem 400. Dochovala se jich ovšem pouze necelá stovka.
Prvým uveřejněným dílem byl ovšem soubor povídek Toledské zahrady, které se stylově podobají povídkám Cervantesovým a je zde patrný i vliv Boccacciův.
Jak již bylo zmíněno vystudoval Tirso teologii a to se odráží i v některých jeho hrách. Nejznámější je Zatracen pro nedostatek víry, teologické drama, ve kterém padouch Enrico se na konci kaje a je spasen a poustevník Paul začne pochybovat a je zatracen. Hra reflektovala dobovou diskusi o svobodné vůli a predestinaci.
Nejznámější historickou hrou je Rozvážná žena. Hra o politických bojích a šarvátkách španělské šlechty.
Nejúspěšnější ve své době byly jednoznačně Tirsovy zápletkové hry, ve kterých se spisovatel odvrací od tehdy ve španělské literatuře populárního světa rytířského a obrací se k látce z prostředí obyčejných lidí, používá lidového jazyka. Ve španělské literatuře jde o návrat od fantaskního života ke skutečnosti. Významnými hrami tohoto typu jsou například: Zbožná Marta, Ostýchavý v paláci, Don Gil v zelených kalhotách, Opatrný žárlivec a jednoznačně dnes nejslavnějším dílem je Sevillský svůdce a kamenný host, kniha, ve které se historicky poprvé objevuje postava Dona Juana, která později ovlivní spisovatele takového kalibru jako byli Molière, Goldoni nebo Byron. Nesmrtelným se Don Juan stává především díky Mozartově opeře Don Giovanni.

Použitá literatura

BĚLIČ, Oldřich et FORBELSKÝ, Josef: Dějiny španělské literatury, SPN, Praha 1984
FITZMAURICE-KELLY, James: Dějiny španělské literatury do konce XVIII. století, Praha 1912
MOLINA de, Tirso: Sevillský svůdce a kamenný host, Odeon, Praha 1984

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tirso de Molina na Wikimedia Commons
Osoba Tirso de Molina ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tirso de Molina