Francisco de Quevedo
| Francisco de Quevedo | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 14.jul. / 24. září 1584greg. Madrid |
| Úmrtí | 8. září 1645 (ve věku 60 let) Villanueva de los Infantes |
| Povolání | spisovatel, básník a romanopisec |
| Alma mater | Univerzita v Alcale Univerzita Complutense v Madridu |
| Žánr | poezie, pikareskní román a tragédie |
| Významná díla | Život rošťáka |
| Manžel(ka) | Esperanza de Mendoza |
| Rodiče | María Gómezová de Santibáñez |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francisco Gómez de Quevedo y Villegas[1] (14. září 1580, Madrid – 8. září 1645, Villanueva de los Infantes) byl španělský spisovatel.[2]
Počátek 17. století, kdy Francisco de Quevedo tvoří je obdobím mocenského úpadku „Říše, nad níž slunce nezapadá“. V literatuře se tento úpadek ovšem neprojeví okamžitě, naopak objevuje se řada autorů světového významu (např. Cervantes, Calderón, Tirso de Molina, Lope de Vega) a mluví se oprávněně o Zlatém století (Siglo de Oro). V literatuře spolu soupeří dva styly kulteranismus a konceptismus. Prvý se vyznačuje kultivovaností a vzdělaneckostí, hojně je protkáván latinskými termíny. Konceptismus si více cení hříčky, vtipu a originálního nápadu. Quevedo je tradičně řazen mezi konceptisty, ale v jeho díle je patrné i již nadcházející baroko.
Život
[editovat | editovat zdroj]_06.jpg)
Quevedo pochází ze starobylé španělské šlechtické rodiny od Burgosu, jeho otec Pedro Gómez de Quevedo byl sekretářem různých členů královské rodiny a také jeho matka María de Santibañez pracovala u dvora.[3] Studoval na jezuitském gymnáziu v Madridu,[4] posléze na univerzitách v Alcalá de Henares a Valladolidu.[5] Byl neuvěřitelně nadaný a již v mládí dosáhl mnohých úspěchů akademických i literárních. Vede poněkud nevázaný a prostopášný život.
Od roku 1601 žije u dvora, stává se diplomatem a zamotává se do různých politických dobrodružství na Sicílii a v Benátkách. Dosahuje i různých hodností u dvora. Dvůr je mu střídavě nakloněn a nebo jej odmítá, Quevedo totiž rád říká to, co si opravdu myslí a kritizuje ty, kteří kritizovaní být nechtějí. Nakonec je za kritiku samotného krále uvržen do žaláře, poté je sice propuštěn, ale jeho zdraví je již podlomeno a Quevedo brzy umírá.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Nejproslulejším Quevedovým dílem je Život rošťáka (Historia de la Vida de Buscón), typický pikareskní román.[6] Termín pikareskní román pochází ze španělského pícaro, což je rošťák a podvodníček, postrádající jakýchkoliv mravních zásad, a kterému jsme přesto nakloněni a přejeme si, aby nebyl polapen a za své poklesky potrestán. Takový je i hlavní hrdina v Životě rošťáka don Pablos. Kniha je psána ich-formou a proto mnozí mají tendenci věřit tomu, že don Pablos a Quevedo jsou tatáž osoba. Přestože zřejmě obsahuje některé autobiografické prvky, není tomu tak, kniha je prostě jen tak mistrně napsána, že tento dojem budí. V satirických prózách Sny (Sueňos) a Dopisy rytíře de la Tenaza (Cartas de cavallero de la Tenaza) tepe zlořády tehdejšího Španělska. Věnuje se i literatuře náboženské, sepisuje například životopisy svatého Pavla a svatého Tomáše. Z jeho politických traktátů si získala největší proslulost Politika Boží. Nesnáší literaturu kulteranistů (a především Góngoru, představitele tohoto směru) a brojí proti jejich dílům a jazyku, kterého používají. A to například ve svých dílech Učená latinice (La Culta Latiniparla) a Kompas kultistů (Aguja de navegar cultos). Quevedovo básnické dílo je zřetelným projevem konceptismu, plné často nepřeložitelných slovních hříček. Jeho veršů se nám dochoval jen zlomek, do češtiny některé z nich přeložil a do sbírky Kruté sny uspořádal Vladimír Mikeš.
České překlady ze španělštiny
[editovat | editovat zdroj]- QUEVEDO de, VILLEGAS y, Francisco Gómez. Život rošťáka. Praha: SNKLHU, 1957. Překlad: Eduard Hodoušek
- vyšlo znovu v roce 1980 v souboru Tři španělské pikareskní romány; Praha : Odeon, 1980
- QUEVEDO de, VILLEGAS y, Francisco Gómez. Kruté sny. Praha: Mladá fronta,1963. Překlad: Vladimír Mikeš
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Francisco de Quevedo -
Francisco de Quevedo -
Francisco de Quevedo
.jpg)
.jpeg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ De Quevedo y Villegas, Francisco. www.escritores.org [online]. [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Francisco Gomez de Quevedo y Villegas | Spanish writer [online]. britannica.com [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Francisco de Quevedo: biografía y obra - AlohaCriticón [online]. 2003-08-03 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Los géneros literarios. Poesía: Francisco de Quevedo. www.ensayistas.org [online]. [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Biografía de Francisco de Quevedo In: buscabiografias.com
- ↑ Biografia de Francisco de Quevedo. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BĚLIČ, Oldřich et FORBELSKÝ, Josef: Dějiny španělské literatury, SPN, Praha 1984
- FITZMAURICE-KELLY, James: Dějiny španělské literatury do konce XVIII. století, Jan Laichter, Praha 1912
- MIKEŠ, Vladimír: Epilog Zlatého věku, In: QUEVEDO de, Francisco: Kruté sny, Mladá Fronta, Praha 1963
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francisco de Quevedo na Wikimedia Commons 
Osoba Francisco de Quevedo ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Francisco de Quevedo
- La Fundación Francisco de Quevedo (španělsky)
