Přeskočit na obsah

G1 fáze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Schéma buněčného cyklu

G1 fáze je období buněčného cyklu navazující na mitózu. Označení je odvozeno z anglického growth (růst), protože buňka, která právě prošla dělením, nyní potřebuje dosáhnout původní velikosti buňky mateřské. Tato fáze je zpravidla nejdelším úsekem buněčného cyklu. V buňce probíhá intenzivní sestavování nových organel vyžadující syntézu mnoha proteinů, jak strukturních, tak i enzymů a regulačních proteinů. Trvání G1 fáze závisí na dostupnosti živin a koncentraci růstových faktorů v okolí buňky. Proliferující lidská buňka, která se rozdělí v průměru jednou za 24 hodin, stráví v G1 fázi i za optimálních podmínek kolem 9 hodin.[1]

Na konci G1 fáze má buňka několik možností, jak pokračovat dále. Většina buněk v těle mnohobuněčného organismu po určitém počtu dělení přechází do klidového stádia, tzv. G0 fáze, kde po určitou dobu (někdy až do konce života) setrvávají a nedělí se. Buňky v příznivých podmínkách vystavené působení růstových faktorů mohou po překonání kontrolního bodu G1 vstoupit do S fáze a navázat dalším buněčným dělením.

  1. Lodish, H. et al.: Molecular Cell Biology, 5th edition. W. H. Freeman & Co. New York, 1999, ISBN 0-7167-3136-3

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu G1 fáze na Wikimedia Commons