Přeskočit na obsah

Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu
3. kníže z Fürstenbergu
Ve funkci:
1716 – 4. dubna 1741
PředchůdceAntonín Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu
NástupceKarel Bedřich Mikuláš z Fürstenberg-Mößkirchu
Hlavní říšský komisař
Ve funkci:
1726 – 1735
PanovníkKarel VI.
PředchůdceKristián August Sasako-Zeitzský
NástupceJosef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu

Narození6. srpna 1664
Meßkirch
Úmrtí4. září 1741 (ve věku 77 let) nebo 4. dubna 1741 (ve věku 76 let)
TitulHodnostní korunka náležící titulu kníže kníže
Choť(1690) Marie Terezie Felicitas ze Sulzu (1671–1743)
RodičeFrantišek Kryštof z Fürstenbergu
DětiKarel Bedřich z Fürstenberg-Mößkirchu
PříbuzníKarl Egon von Fürstenberg-Meßkirch (sourozenec)
Profeseprávník
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
CommonsFroben Ferdinand (Fürstenberg-Mößkirch)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu[pozn. 1] (německy Froben Ferdinand Dominik Christoph zu Fürstenberg-Mößkirch; 6. srpna 1664 Meßkirch[pozn. 2]4. dubna 1741) byl od roku 1716 třetím vládnoucím knížetem z Fürstenbergu a v letech 1726–1735 hlavním říšským komisařem na Říšském sněmu v Řezně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Meßkirch kolem roku 1686 – domov Frobena Ferdinanda z Fürstenbergu

Froben Ferdinand pocházel z rodu Fürstenbergů. Narodil se jako syn hraběte Františka Kryštofa z Fürstenberg-Mößkirchu (28. července 1625 – 22. září 1671) a jeho manželky Marie Terezie z Arenbergu a Aerschotu (22. dubna 1639 – 18. ledna 1705).[pozn. 3] Po otcově smrti se stali jeho poručníky matka a strýc Froben Maria z Fürstenberg-Mößkirchu.

V roce 1675 začal studovat u jezuitů v Kolíně nad Rýnem. Následně se stal kanovníkem v Kolíně nad Rýnem a ve Štrasburku, ale později rezignoval. Poté studoval filozofii v Praze a práva ve Würzburgu a Lovani. V roce 1685 zemřel jeho poručník Froben Maria, císař ho prohlásil za plnoletého a svěřil mu také poručnictví nad jeho mladšími sourozenci.

V roce 1687 se Froben Ferdinand stal zástupcem ředitele a krátce nato ředitelem švábského říšského hraběcího kolegia. V roce 1688 byl jmenován Říšským dvorním radou.

Již v roce 1700 jej císař Leopold I. jmenoval skutečným tajným radou. V roce 1703 se stal místodržícím Předních Rakous, v roce 1716 říšským knížetem. V letech 1718–1721 zastával post císařského komorního soudce. V roce 1721 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.

V roce 1726 se stal hlavním říšským komisařem u Říšského sněmu v Řezně, kam se také s rodinou přestěhoval. V této pozici vystřídal kardinála Kristiána Augusta Sasako-Zeitzského.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Manželství a potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Froben Ferdinand se v roce 1690 v Jestettenu oženil s hraběnkou Marií Terezií Felicitas ze Sulzu (12. 3. 1671 – 26. března 1743 Meßkirch).[1] Ze čtyř dětí se dospělosti dožil jen jeden syn:[1]

  • 1. Marie Anna Terezie (8. 4. 1699 – 14. 6. 1707)
  • 2. Josefa (*/† 1695)
  • 3. dítě (*/† 1698)
  • 4. Karel Bedřich Mikuláš (9. 8. 1714 – 7. 9. 1744 Hüfingen), 4. kníže
    • ⚭ (23. 5. 1735 zámek Wetzdorf) Marie Gabriela Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Wiesenburská (22. 10. 1716 Vídeň – 13. 6. 1798 Eichstätt)

Sourozenci[editovat | editovat zdroj]

Jeho bratr Karel Egon Evžen (2. 11. 1665 – 14. 10. 1702) padl jako generálporučík císařské armády v bitvě u Friedlingenu. Kníže Froben Ferdinand pokračoval v renovaci zámku Hüfingen, se kterou začal Karel Egon.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Také Frobenius Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu.
  2. V literatuře se opakovaně objevují také varitanty Meßkirch, Mößkirch, Messkirch.
  3. Matka byla dcerou vévody Filipa Karla z Arenbergu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Froben Ferdinand (Fürstenberg-Mößkirch) na německé Wikipedii.

  1. a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Fürstenbergů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-16 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Carl Borromäus Alois Fickler : Historie domu a státu Fürstenberg, Cáchy a Lipsko 1832; Svazek 4, S. 190–203
  • CBA Fickler: Krátká historie domů Fürstenberg, Geroldseck a von der Leyen, Karlsruhe 1844, S. 23
  • Esteban Mauerer: Jihozápadní německá císařská šlechta v 17. a 18. století. Století. Peníze, pověst, kariéra: rod Fürstenbergů . Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 2001 ( digitální kopie )
  • Theatrum Europaeum, svazek 21, Frankfurt nad Mohanem 1738, str. 50 online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]