Friedrich Müller (lingvista)

Friedrich Müller
Friedrich Müller
	Friedrich Müller (1893)
Narození	5. března 1834; Jemnice
Úmrtí	25. května 1898 (ve věku 64 let); Vídeň
Alma mater	Tereziánská akademie ve Vídni (do 1853); Vídeňská univerzita (od 1853); Univerzita v Göttingenu (do 1857)
Povolání	jazykovědec, knihovník, vysokoškolský učitel, filolog, etnolog a orientalista
Zaměstnavatelé	Císařsko-královská dvorní a státní tiskárna (1856–1858); knihovna Vídeňské univerzity (1858–1861); Rakouská národní knihovna (1861–1866); Vídeňská univerzita (od 1866)
Ocenění	Řád železné koruny 3. třídy
Příbuzní	Alois Müller (sourozenec)
Funkce	korektor (1856–1858); amanuensis (1858–1861); Privatdozent (od 1860); amanuensis (1861–1866); mimořádný profesor (od 1866); … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Müller (6. března 1834 Jemnice, Rakouské císařství – 25. května 1898, Vídeň) byl rakouský lingvista a etnolog, který zavedl termín hamito-semitské jazyky pro jazykovou rodinu, která se nyní nazývá afroasijské jazyky.

Biografie

Studoval na univerzitě v Göttingenu, studium dokončil na univerzitě ve Vídni (1853–1857), kde po vystudování působil v letech 1858 až 1866 jako knihovník, později se stal mimořádným a následně i řádným (1869) profesorem srovnávací filologie a sanskrtu. Byl členem Rakouské akademie věd a byl jednou z nejvyšších autorit v oblasti srovnávací filologie a etnologie a v oblasti vztahu mezi těmito vědními obory.

Teorie

Podle Müllerova třídění jazyků, které převzal Robert Needham Cust, jsou hlavními podskupinami hamitosemitských jazyků: (1) semitské; (2) hamitické; (3) Nuba-Fula; (4) nigerijské nebo černošské jazyky; (5) Bantu a (6) Hottentot-Bushman.^[1]

Významný německý zoolog Ernst Haeckel se o Müllerových názorech zmínil, když formuloval svou rasovou teorii o vyšších a nižších rasách:

Kavkazský nebo středomořský člověk (Homo Mediterraneus) byl od nepaměti v čele všech lidských ras coby nejrozvinutější a dokonalý. Obecně se nazývá bělošská rasa, ale protože mezi všemi druhy tohoto druhu je tato kavkazská větev nejméně důležitá, dáváme přednost mnohem vhodnějšímu označení, které navrhl Friedrich Müller, a to Mediterranese; protože nejvýznamnější variace tohoto druhu, které jsou navíc nejvýznamnějšími aktéry v takzvaných „univerzálních dějinách“, poprvé dosáhly rozkvětu právě na březích Středozemního moře. … Pouze tento druh (kromě mongolského) má skutečnou historii; jen on dosáhl takové míry civilizovanosti, která člověka zjevně povyšuje nad ostatní přírodu.^[2]

Práce

Rozsáhle se věnoval komparativní filologii a etnologii a široce publikoval v Mitteilungen der anthropologischen Gesellschaft a Wiener Zeitschrift für die Kunde des Morgenlandes, působil také jako editor těchto časopisů. Napsal i několik monografií.

Reise der österreichischen Fregatte Novara, lingvistická a etnologická část (1867–73)
Allgemeine Ethnographie (1873)
Grundriss der Sprachwissenschaft (1876–87) Reprint, 2004 (ISBN 348712047X

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Müller (linguist) na anglické Wikipedii.

↑ The Book of Common Prayer among the Nations of the World [online]. [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
↑ Ernst Haeckel, The History of Creation, (New York: D. Appleton & Co., 1914), II, 429.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Müller na Wikimedia Commons
Friedrich Müller, rakouský filolog v New International Encycloedia
Friedrich Müller v American Cyclopaedia
Friedrich Muller v encyklopedii Britannica

[1] The Book of Common Prayer among the Nations of the World [online]. [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.

[2] Ernst Haeckel, The History of Creation, (New York: D. Appleton & Co., 1914), II, 429.

[1]

[2]