Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský

Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský
	sasko-výmarský vévoda
Narození	25. dubna 1562; Výmar
Úmrtí	7. července 1602; Výmar
Manželky	Žofie Württemberská; Anna Marie Falcko-Neuburská
Potomci	Dorotea Marie Sasko-Výmarská; Jan Vilém Sasko-Výmarský; Fridrich Sasko-Výmarský; Dorotea Žofie Sasko-Výmarská; Anna Marie Sasko-Výmarská; Jan Filip Sasko-Altenburský; Anna Žofie Sasko-Altenburská; Fridrich Sasko-Altenburský; Jan Vilém Sasko-Altenburský; Dorotea Sasko-Altenburská; Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský
Rod	Wettinové
Otec	Jan Vilém Sasko-Výmarský
Matka	Dorotea Zuzana Simmernská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský (25. dubna 1562, Výmar – 7. července 1602, Výmar) byl sasko-výmarský vévoda.

Život

Fridrich Vilém se narodil jako nejstarší syn vévody Jana Viléma Sasko-Výmarského a jeho manželky Doroty Zuzany Simmernské.

V době otcovy smrti (1573) byl Fridrich Vilém nezletilý; proto byla jmenována poručnická vláda vévodství. Vévodkyně vdova Dorotea Zuzana však nemohla zabránit tomu, aby byl kurfiřt August Saský jmenován regentem místo ní.

V roce 1586 byl Fridrich Vilém prohlášen za dospělého a začal vládnout vévodství sám. O pět let později, v roce 1591, zemřel saský kurfiřt Kristián I. a jeho nástupcem se stal nejstarší syn Kristián. Protože byl nový kurfiřt nezletilý, bylo regentství přiděleno Žofii Braniborské, vdově po Kristiánovi I. a matce dědice. Zatímco se stala regentkou, byl Fridrich Vilém požádán o asistenci a byl mu svěřen titul Administrator des Sächsischen Kurstaates (správce Saského kurfiřtství). Usadil se v Torgau a zanedbával vládu ve svém vévodství (to namísto něj vedl jeho mladší bratr Jan, který se musel – v souladu se zákonem ernestinského rodu – tak jako tak účastnit vlády).

V roce 1601 Žofiino regentství skončilo dospělostí jejího syna Kristiána II. a Fridrich Vilém se vrátil do Výmaru. Zemřel tam o rok později, 7. července 1602 ve věku 40 let.

Manželství a potomci

5. května 1583 se v jednadvaceti letech ve Výmaru oženil s o rok mladší Žofií, nejmladší dcerou vévody Kryštofa Württemberského. Manželé spolu měli šest dětí:

Dorotea Marie Sasko-Výmarská (8. května 1584 – 9. září 1586)
Jan Vilém Sasko-Výmarský (30. června 1585 – 23. ledna 1587)
Fridrich Sasko-Výmarský (26. září 1586 – 19. ledna 1587)
Dorotea Žofie Sasko-Výmarská (19. prosince 1587 – 10. února 1645), abatyše z Quedlinburgu
Anna Marie Sasko-Výmarská (31. března 1589 – 15. prosince 1626)
syn (*/† 21. července 1590)

Po porodu posledního dítěte Žofie zemřela a Fridrich Vilém se 9. září 1591 v Neuburg an der Donau podruhé oženil s šestnáctiletou Annou Marií, nejstarší dcerou falckraběte Filipa Ludvíka Neuburského. S ní měl dalších šest dětí:

Jan Filip Sasko-Altenburský (25. ledna 1597 – 1. dubna 1639), vévoda sasko-altenburský, ⚭ 1618 Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská (23. června 1593 – 25. března 1650)
Anna Žofie Sasko-Altenburská (3. února 1598 – 20. března 1641), ⚭ 1618 Karel Fridrich Minsterberský (18. října 1593 – 31. května 1647)
Fridrich Sasko-Altenburský (12. února 1599 – 24. října 1625), svobodný a bezdětný
Jan Vilém Sasko-Altenburský (13. dubna 1600 – 2. prosince 1632)
Dorotea Sasko-Altenburská (26. června 1601 – 10. dubna 1675), ⚭ 1633 Albrecht IV. Sasko-Eisenašský (27. července 1599 – 20. prosince 1644)
Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský (12. února 1603 – 22. dubna 1669), vévoda sasko-altenburský,
⚭ 1638 Žofie Alžběta Braniborská (1. února 1616 – 16. března 1650)

⚭ 1652 Magdaléna Sibyla Saská (23. prosince 1617 – 6. ledna 1668)