Fridrich Ludvig Germanovič Šrader

Fridrich Ludvig Germanovič Šrader
Narození	23. října 1854; Petrohrad
Úmrtí	březen 1931 (ve věku 76 let); Světogorsk
Povolání	fotograf
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Ludvig Germanovič Šrader (rusky: Фридрих Людвиг Германович Шрадер, 23. října 1854, Petrohrad – březen 1931, Světogorsk) byl petrohradský fotograf, „otec ruského portrétu v umělém osvětlení“, majitel společnosti A. Renz a F. Šrader (H. Rentz a F. Schrader).^[1]

Životopis

Fridrichův otec byl Němec Johannovič (Ermolaj Ivanovič) vlastnil továrnu na nábytek a profesionálně se zabýval řezbářstvím. Jeho řezby jsou tedy k dispozici zejména v katedrále v Gatčině a katedrále ve Smolném. Otec také určil kariéru svého syna, dospělého Fridricha poslal do světa, aby studoval jako fotograf v Německu a Francii, a po svém návratu dostal práci ve fotoateliéru v Petrohradě „A. Rentz a spol. “ Vlastníkem zařízení Heinrich (Andrew) Rentz byl sourozenec Fridrichovy matky. V roce 1893 studio změnilo název na „A. Renz a F. Šrader“ (H. Rentz & F. Schrader), protože se stali partnery. Jejich rodinný podnik si toto jméno uchoval i po roce 1899, kdy byl Fridrich jediným majitelem. Ateliér byl vždy umístěn v centru Petrohradu, na ulici Bolšaja Morskaja, ale někdy se z objektivních důvodů nezávislých na majiteli přestěhoval a změnil číslo popisné domů: 32, 30, 27, 21.

Od roku 1901 dostal Friedrich příležitost na vlastních výrobcích umísťovat Státní znak Ruské říše, protože trvalé členství v Ruské císařské technické společnosti, které získal, toto privilegium automaticky umožnilo.^[2]

Obchod byl populární mezi všemi společenskými třídami hlavního města, vyznačoval se stálou kvalitou fotografií a vkusem v jejich designu. Na prestižních výstavách fotografií získával ceny a ocenění. V roce 1917 byla společnost „A. Renz a F. Šrader“ znárodněna bolševiky a změnila název.

V roce 1918 se Friedrich přestěhoval jako emigrant do města Vyborg, které v té době patřilo Finsku, které se oddělilo od Ruska. Po dvanácti letech, v roce 1930, se Friedrich usadil ve městě Enso (nyní Světogorsk). Zemřel ve Světogorsku v březnu roku 1931, bylo mu 76 let.^[3]

Klienti fotoateliéru

Portréty státníků

Portrét císaře Alexandra III na jachtě Polar Star
Princ A. P. Oldenburg
Ministr financí Ruska I. A. Vyšněgradskij
Diplomat S. A. Poklevsky-Kozel, vyslanec Íránu, Japonska, Rumunska

Portréty vydavatelů, spisovatelů, novinářů:

A. S. Suvorin
Fjodor Sologub
V. M. Doroševič

Portréty umělců:

Ilja Repin
L. F. Lagorio

Portréty operních zpěváků:

Mattia Battistini (Itálie)

Portréty dramatických umělců

V. F. Komissarževskaja
V. A. Mičurina
Zpěvačka A. D. Vjálceva

Portréty baletních tanečnic

A. J. Vaganova
P. P. Parfentjeva
L. K. Vsevolodskaja
J. F. Kšesinskaja

Portréty skladatelů a hudebníků

Portréty důstojníků a státníků

Alexej Alexejevič Brusilov
Plukovník Carl Gustaf Emil Mannerheim, prezident Finska
N. P. Liněvič, vrchní velitel ruské armády (1905–1906)

Ocenění A. Renz a F. Schrader

Čestná recenze na fotografické výstavě v Petrohradě 3. května 1891
Nejvyšší ocenění panovníka Alexandra III. z roku 1891
Stříbrná medaile na IV. fotografické výstavě v Petrohradě 30. března 1894
Nejvyšší ocenění cara Mikuláše II. 26. října 1894
Zlatá medaile na výstavě uměleckých fotografií v Moskvě únor – duben 1896
Stříbrná medaile na Všeruské průmyslové výstavě v Nižním Novgorodu (fotografické oddělení) v říjnu 1896
Stříbrná medaile na Stockholmské průmyslové a umělecké výstavě v říjnu 1897
Ocenění „Rady ruské fotografické společnosti“ na 5. fotografické výstavě císařské ruské technické společnosti v dubnu 1898
Velká cena na pařížské výstavě za účast na kolektivní práci členů oddělení Ruské císařské technické společnosti, říjen 1900
Čestný diplom na Mezinárodní výstavě umění v Petrohradě 10. dubna 1903

Fotografie ateliéru A. Renz a F. Schrader

Princ A. P. Oldenburg (1844–1932), vnuk císaře Pavla I., generál pěchoty, senátor
Kníže F. F. Jusupov (1856–1928), velitel pluku kavalérie
Kníže S. M. Volkonskij (1860–1937), ředitel císařských divadel
Hrabě Frederick Georg Magnus von Berg (1845–1938)
I. N. Michajlov, státní rádce
S. V. Rachmaninov (1873–1943), skladatel
V. F. Komissarževskaja (1864–1910), herečka
J. F. Kšesinskaja, ballerina z Mariinského divadla
Mattia Battistini (1856–1927), italský operní umělec (baryton)
Milij Alexejevič Balakirev (1837–1910), skladatel a dirigent
Ilja Repin (1844–1930), ruský umělec
L. F. Lagorio (1827–1905), ruský malíř a akvarelista
V. M. Doroševič (1865–1922), ruský prozaik, publicista, kritik
M. O. Menšikov (1859–1918), novinář, přítel A. P. Čechova
A. V. Širjajev (1867–1941), tanečník, choreograf, jeden z prvních režisérů filmu a animovaných filmů, ctěný umělec RSFSR
N. Gay, A. S. Suvorin, V. P. Burenin
A. S. Suvorin se zaměstnanci vydavatelství Novoje vremja (Nový věk)
Výbor literárního fondu, vlevo spisovatel K. M. Stanjukovič
Členové V. oddělení Ruské císařské technické společnosti v roce 1904, třetí zleva F. G. Šrader
Pěvecký sbor, 1895
Maria Petrovna Chudobina, 1902
V. V. Komstadius

Reklama a inzeráty

Ročenka císařských divadel období 1893–1894
Noviny Novoje vremja leden 1901 (vydavatel A. S. Suvorin)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Шрадер, Фридрих Людвиг Германович na ruské Wikipedii.

↑ "Ренц и Шрадер" [online]. [cit. 2020-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-23. (rusky)
↑ Ренц и Шрадер " 1900–1910 [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-27. (anglicky)
↑ Сообщение о смерти Ф. Г. Шрадера появилось в местной газете «Ylä — Vuoksi», Jääski, № 12 от 26 марта 1931 г. в разделе новостей. Archivovaná kopie. fotoshrader.ru [online]. [cit. 2020-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-05.

Související články

Fotografie v Rusku

Literatura

Т. Вуори, Э. Г. Шрадер. Фотоателье «H.Rentz & F. Schrader» в Санкт-Петербурге // Сб. «Немцы в Санкт-Петербурге (XVIII—XX века): биографический аспект». – Выпуск 3. СПБ, МАЭ РАН, 2005. – с. 115—121.

Externí odkazy

[site-1] "Ренц и Шрадер" [online]. [cit. 2020-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-23. (rusky)

[fotoshrader-1900-1910-2] Ренц и Шрадер " 1900–1910 [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-27. (anglicky)

[death-3] Сообщение о смерти Ф. Г. Шрадера появилось в местной газете «Ylä — Vuoksi», Jääski, № 12 от 26 марта 1931 г. в разделе новостей. Archivovaná kopie. fotoshrader.ru [online]. [cit. 2020-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-05.

[1]

[2]

[3]