Fridrich II. Švábský
Fridrich II. Švábský | |
---|---|
Fridrich II. Švábský (iluminace z 12. století) | |
Narození | 1090 |
Úmrtí | 6. dubna 1147 (ve věku 56–57 let) Alzey |
Povolání | aristokrat |
Choť | Anežka ze Saarbrückenu (od 1135)[1][2] Judita Bavorská[1][2] |
Děti | Fridrich I. Barbarossa[1] Konrád Štaufský[1] Judita Štaufská Judita Klára Švábská Luitgarda Švábská |
Rodiče | Fridrich I. Švábský[1] a Anežka z Waiblingenu[1] |
Rod | Štaufové |
Příbuzní | Jindřich II. Babenberský, Gertruda Babenberská, Judita Babenberská, Richilda Štaufská, Berta z Bollu, Konrád III. Štaufský[1], Leopold IV. Babenberský, Ota z Freisingu, Konrád II. Babenberský, Anežka Babenberská a Heilika Štaufská (sourozenci) Filip Švábský[1], Jindřich VI. Štaufský[1], Fridrich V. Švábský[3], Fridrich VI. Švábský, Konrád II. Švábský[3], Ota I. Burgundský, Beatrix Švábská, Sophie of Hohenstaufen a Agnes von Staufen (vnoučata) |
Funkce | švábský vévoda (1105–1147) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fridrich II. Švábský, zvaný Jednooký (německy Friedrich II., der Einäugige, 1090 – 4. dubna 1147, Alzey) byl švábský vévoda v letech 1105–1147.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Původ, mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako první syn/třetí dítě z manželství švábského vévody Fridricha I. a jeho druhé manželky Agnes z Waiblingenu. Jeho bratrem byl král Konrád III. Štaufský a synem císař Fridrich Barbarossa.
Vévoda
[editovat | editovat zdroj]Po otcově smrti se stal švábským vévodou a spolu s bratrem budoval rodové državy. Soustředil se na území středního Porýní a Alsaska, Konrád pak na území Franků. V roce 1108 se účastnil na výpravě proti Kolomanovi Uherskému. V letech 1110–1111 doprovázel císaře Jindřicha V. Sálského na výpravě do Itálie. Za vzpoury zachoval císaři věrnost a díky tomu za další italské výpravy v roce 1116 ho císař jmenoval správcem říše; to mu umožnilo další budování rodových držav.
Po smrti císaře Jindřicha V. Sálského († 23. května 1125), jež znamenala vyhasnutí sálské dynastie, se 14. srpna téhož roku v Mohuči sešli říšští páni s cílem vybrat jeho nástupce. Fridrich Jednooký byl jedním z kandidátů, pravděpodobně ho však Jindřich V. za svého nástupce nedoporučil. Průběh volby nelze rekonstruovat, došlo při ní k revoltě. Za krále byl vybrán Lothar III. Fridrich volbu uznal, složil hold, odmítl však složení lenní přísahy. Zakrátko došlo k neshodám ve věci oddělení královských statků od rodových držav sálské dynastie. Fridrich a Konrád zdědili rodové majetky Jindřicha V. kolem Rýna - území na levém břehu získal Fridrich, na pravém pak Konrád. Královské statky museli bratři vrátit Lotharovi. Právě jejich vymezení od rodových držav vyvolalo spory.
Na jednání v Řezně v listopadu roku 1125 Lothar zažádal o vrácení královských statků. Když Fridrich s Konrádem nereagovali, uvalil na ně říšskou klatbu. V lednu následujícího roku 1126 v Goslaru se říšská knížata rozhodla zaútočit na Štaufy ve Švábsku. Lotar a jeho spojenci bez boje obsadili Horní Lotrinsko, Alsasko a Franky, ale zaútočit na Švábsko se neodvážili. Atak na Švábsko se nezdařil. Roku 1127 Lothar musel přerušit obléhání Norimberku. Po králově neúspěchu ho někteří spojenci z Dolního Lotrinska a z Franků opustili. Za války Fridrich přišel o oko, není však známo, jak k tomu došlo. Zmrzačení mu znemožnilo brát se o korunu.
V roce 1127 se Fridrichův bratr Konrád vrátil z poutě do Svaté země. V prosinci byl vybrán za německého vzdorokrále a svěřil bratrovi velení vojsk. Fridrich roku 1128 dobyl Špýr, zatímco Konrád bez úspěchu válčil v Itálii. Roku 1130 se válečná karta obrátila. Lothar dobyl Špýru nazpět a nedlouho poté zemřela Fridrichova žena Judita, v tomtéž roce dobyl Lotar i Norimberk. V roce 1131 Štaufové ztratili Alsasko. Jejich državy se smrskly na statky ve Švábsku a Východních Francích. V této situaci Lothar rezignoval na další oslabování Štaufů a soustředil se na reformu Říše a italskou politiku.
Kolem roku 1132 se Fridrich podruhé oženil, a to s Anežkou z Saarbrückenu, spojenou rodem stojícím v opozici vůči Lotharovi. Po návratu z Itálie v roce 1134 zahájil Lothar opět válku se Štaufy. Fridrich nevydržel současný útok Lothara od severu a Jindřicha Černého od jihu a na jaře roku 1135 se Lotharovi v Bamberku vzdal, jeho bratr Konrád tak učinil na podzim téhož roku. Po složení slibů věrnosti a po pomoci v italském tažení získali Štaufové císařovu náklonnost. Konrád se oženil s Gertrudou ze Sulzbachu, švagrovou Jindřicha Černého.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Roku 1147 Fridrich Jednooký zemřel v Alzey a byl pohřben v benediktinském klášteře Walbourg. Jeho syn Fridrich Barbarossa se stal švábským vévodou a roku 1152 německým králem.
Manželství, potomci
[editovat | editovat zdroj]Roku 1120 se Fridrich oženil s Juditou, dcerou Jindřicha Černého z rodu Welfů († 22. února 1130 n. 1131). Z jejich manželství se narodily dvě děti, syn a dcera:
- Fridrich Barbarossa, pozdější císař Svaté říše římské
- Berta (Judita) († mezi 18. října 1194 a 25. března 1195); provdala se před 25. březnem 1139 za vévodu Matěje I. Lotrinského († 1176), s nímž měla sedm dětí; oba byli pohřbeni v Clairlieu.
Po Juditině smrti se roku 1132 nebo 1133 oženil s Anežkou ze Saarbrückenu. Z tohoto manželství se narodily tři děti, syn a dvě dcery:
- Judita (1133–1191) ∞ durynský lantkrabě Ludvík Železný
- Konrád († 1195)
- Luidgarda († 1155)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Waldecker, Christoph: Herzog Friedrich II. von Schwaben als Reichsregent 1116-1118, [w:] Vergangenheit lebendig machen. Festgabe für Ingrid Heidrich zum 60. Geburtstag von ihren Schülerinnen und Schülern, hg. v. Sabine Happ und Christoph Waldecker. Bonn 1999.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich II. Švábský na Wikimedia Commons
- http://www.thepeerage.com/p11425.htm#i114248
Předchůdce: Rudolf |
Švábský vévoda 1105–1147 |
Nástupce: Fridrich Barbarossa |