Franz Reinisch
Franz Reinisch | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1. února 1903 Levis, Feldkirch |
Úmrtí | 21. srpna 1942 (ve věku 39 let) Brandenburg an der Havel |
Příčina úmrtí | poprava stětím |
Místo pohřbení | Wilten Basilica churchyard |
Povolání | katolický kněz |
Nábož. vyznání | katolická církev |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |


Franz Reinisch (1. února 1903, Feldkirch – 21. srpna 1942, Brandenburg)[1] byl rakouský katolický kněz a člen řádu pallotinů. Byl popraven nacisty kvůli tomu, že odmítl přísahat věrnost Adolfu Hitlerovi.
Život
[editovat | editovat zdroj]Reinisch se narodil ve Feldkirchu, ale během jeho dětství se rodina přestěhovala do Bolzana, Brunecku a nakonec do Innsbrucku. Studoval františkánské gymnázium v Hall in Tirol, kde odmaturoval v létě 1922. Poté začal studovat práva, ale po dvou semestrech se rozhodl stát se knězem, studoval na univerzitě v Innsbrucku a v semináři v Brixenu. Vysvěcen byl 29. června 1928 v Innsbrucku,[1] poté vstoupil do řeholní společnosti pallotinů. Teologické studium ukončil roku 1932, stal se docentem.
Od roku 1933 působil v bavorském Friedbergu, kde pracoval s mládeží a uplatňoval svůj řečnický talent. V roce 1938 se přes několik dalších míst dostal do Schönstattu. Protože kázal o neslučitelnosti křesťanství a nacismu, byl dne 2. září 1940 předvolán na gestapo,[1] kde mu byly zakázány veřejné projevy na celém území Třetí říše.[1]
V březnu 1941 dostal rozkaz k vojenské pohotovosti, aby se vrátil zpět do civilu, přijal na půl roku zastupování duchovního správce v šumavské Kvildě. [p 1]
V březnu 1942 obdržel povolávací rozkaz do wehrmachtu. Dne 14. dubna 1942 se měl hlásit v kasárnách Bad Kissingen.[1] Reinisch protestoval tím, že nastoupil do kasáren o den později (tj. 15. dubna 1942),[1] než bylo v rozkazu uvedeno, a uvedl, že odmítá přísahat poslušnost Adolfu Hitlerovi.[1]
„ | Často jsem zkoumal své svědomí. Jako křesťan a Rakušan nemohu nikdy složit slib věrnosti takovému muži jako je Adolf Hitler. Je zapotřebí, aby tu byli lidé, kteří by protestovali proti zneužití autority a moci. K tomuto poslání se cítím být osobně povolán.[2] | “ |
V reakci na to byl dne 16. dubna 1942 zatčen[1] a posléze 7. července 1942 odsouzen vojenským soudem v Berlíně k trestu smrti.[1] Popraven byl 21. srpna 1942 stětím hlavy ve věznici Görden v Brandenburgu.[1] Po válce byl jeho popel pohřben na poutním místě v Schönstattu.
Řeholníci z bavorského Friedbergu a Augsburgu usilují o Reinischovo blahořečení.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Reinisch na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Veřejně přístupný trojjazyčně (česky, německy, anglicky) psaný informační panel s titulkem „Sakrální stavby“ (německy: Kirchliche Stätten, anglicky: Sacral Buildings) umístěný v těsné blízkosti kostela svatého Štěpána na Kvildě (poblíž náměstí a turistického informačního centra).
- ↑ HORPENIAK, Vladimír. Bude mít Šumava nového světce?. S. 11. Kašperskohorský zpravodaj [online]. 2011 [cit. 2011-09-10]. Roč. 8, čís. 3, s. 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-08.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HORPENIAK, Vladimír. Bude mít Šumava nového světce?. S. 11. Kašperskohorský zpravodaj [online]. 2011 [cit. 2011-09-10]. Roč. 8, čís. 3, s. 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-08.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Reinisch na Wikimedia Commons