Přeskočit na obsah

Franz Desfours-Walderode

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franz Desfours-Walderode
Hrabě František Vincenc Des Fours Walderode na kresbě od neznámého autora (kol.r.1815)
Hrabě František Vincenc Des Fours Walderode na kresbě od neznámého autora (kol.r.1815)
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
20. ledna 1869 – 9. října 1869
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1869
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1863 – 1865
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1869
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana ústavověrného velkostatku

Narození4. června 1806
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. října 1869 (ve věku 63 let)
Horní Beřkovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníkaple svatého Jana Nepomuckého
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť(1837) Marie Anna von Mayersbach (1819–1879)
RodičeJosef Desfours-Walderode
DětiTheodor Desfours-Walderode
Arthur Desfours-Walderode
Marie z Desfours-Walderode
PříbuzníMikuláš Desfours-Walderode a Kuno Des Fours Walderode (vnoučata)
Profesepolitik
CommonsFranz Desfours-Walderode
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Desfours-Walderode, česky též František Vincenc hrabě Desfours-Walderode (4. června 1806 Vídeň9. října 1869 Horní Beřkovice[1])[2][3] ,byl rakouský a český šlechtic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Byl syn Josefa Desfours-Walderode, po kterém zdědil rodinné statky ve hospodářsky špatném stavu.[4]

Byl aktivní i politicky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.[5] Zemský sněm ho 21. března 1863[4] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou v Čechách. 17. června 1863 složil slib.[6] Mandát v zemském sněmu získal znovu v zemských volbách v březnu 1867, opět za velkostatkářskou kurii.[7] Sněm ho pak v dubnu 1867 opět delegoval i do Říšské rady. Rezignoval 1869 po povolání do Panské sněmovny (horní, jmenovaná komora Říšské rady).[4] Složil tehdy i mandát v zemském sněmu.[8] Byl členem provídeňsky orientované Strany ústavověrného velkostatku.[4]

Zemřel v říjnu 1869 na mrtvici na svém panství v Horních Beřkovicích.[9]

Oženil se v Praze roku 1837 s Marií Annou Františkou Mayersbachovou (20. 11. 1819 Osečany – 3. 11. 1879 Horní Beřkovice). Narodilo se jim pět dětí, čtyři z nich se dožily dospělosti:

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu. vademecum.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2021-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-21. 
  2. a b KOBLASA, Pavel: Rodina Desfours a její državy v Čechách [online]. rodopisna-revue-online.tode.cz [cit. 2014-10-10]. Dostupné online. 
  3. genealogy.euweb.cz [cit. 2014-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Desfours-Walderode (Franz Graf), s. 96. (německy) 
  5. Národní listy 26. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086933&picp=&it=&s=djvu
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001005.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/014schuz/s014001.htm
  9. Úmrtí. Národní listy. Říjen 1869, roč. 9, čís. 280, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]