Františka Hessová

Františka Hessová
Františka Hessová
Rodné jméno	Františka Jakoubková
Narození	8. listopadu 1851 ; Praha
Úmrtí	7. července 1911 (ve věku 59 let) ; Smíchov
Místo pohřbení	hřbitov Malvazinky
Alias	mamá Hessová
Aktivní roky	1866–1907
Choť	Václav Hess (1873–1890)
Příbuzní	Marie Hess-Guthová; Otakar Hess
Významné role	Wolfová (Paní Marjánka, matka pluku); Matrena (Bobří kožich); Háta (J. K. Tyl: Chudý kejklíř); Anna Andrejevna (N. V. Gogol: Revisor); Francesca (R. Bracco: Masky)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Františka Hessová (též Hesová), rozená Jakoubková (8. listopadu 1851 Praha – 7. července 1911 Smíchov^[1]) byla česká divadelní herečka působící v divadelních společnostech J. Šmídové, T. Knížkové, F. Pokorného. Poté aktivně hrála u Pavla Švandy ze Semčic. Se Švandovou společností vystupovala ve smíchovské Aréně v Eggenberku, v Divadle u Libuše. Po Švandově smrti roku 1891 setrvala v souboru vedeném Švandou mladším^[2] a po jeho rozpadu hrála ve Švandově divadle na Smíchově. Divadelní dráhu ukončila v roce 1907, kdy se stáhla do ústraní.^[3]

Život

Rodinný život

Františka Hessová se narodila do rodiny domovníka Jakoubka^[3] v Praze^[2]. Roku 1873 si v Písku vzala tehdejšího kolegu z divadelní společnosti T. Knížkové Václava Hesse,^[4] jenž svou kariéru herce velice brzy ukončil a věnoval se psaní dramatických her, psaní článků do magazínů a překladem zahraničních knih. S tímto mužem měla Františka Hessová tři děti^[5]^{[chybí lepší zdroj]} (někde zmiňované jen dvě^[2]), známá jsou jména syna Jaroslava (1875–1935) a dcery Anny (1876–?).^[2] Ve vzpomínkovém článku z periodika Čech vydaném po smrti Václava Hesse je uváděno, že před smrtí (1890) ještě podržel svého 2ročního chlapce,^[6]^{[verifikovat]} jenž by měl být narozen v roce 1888.^[6]^{[verifikovat]} Františka Hessová se v roce 1890 stala vdovou.^[6]^{[verifikovat]}

Divadelní kariéra

Hessová měla jako svůj celoživotní herecký vzor Elišku Švandovou-Peškovou.^[5]^{[chybí lepší zdroj]} Proto se rozhodla pro divadelní kariéru, která začala u J. Šmídové a následně v divadelní společnosti T. Knížkové, kde se seznámila se svým manželem Václavem Hessem.^[2] S manželem působili koncem sedmdesátých let 19. století u společnosti Františka Pokorného.^[2]

V divadelním prostředí byla Františka Hessová známá jako „mamá Hessová“ a pro diváky byla nejčastěji za „komickou starou“.^[5]^{[chybí lepší zdroj]}^[2] Karel Švanda se k ní obracel s prosbami o radu a jí se podařilo Švandu přesvědčit, aby přijal několik mladých hereckých debutantů.^[5]^{[chybí lepší zdroj]} Doboví diváci Hessovou chválili za umění sehrát dokonale postavy kárajících manželek, hašteřivých hokynářek, pavlačových pozorovatelek či sousedek. Dokázala se vžít do každé role separátně a neztrácela se ve svých postavách. Oceňována byla i později, když mohla hrát postavy staršího věku.^[5]^{[chybí lepší zdroj]} Oblíbená u diváků byla i díky její schopnosti herecky ztvárnit karikatury z pražských ulic, ukázala ženské chování v nejrůznějším věku v satirickém znění.^[5]^{[chybí lepší zdroj]}

Dílo

Společnost J. Šmídové

Žofie (J. K. Tyl: Jan Hus)^[3]

Společnost T. Knížkové

Bianka (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy)^[3]
Justina z Bernaku (R. Kneisel: Ďáblova dcera)^[3]

Společnost Františla Pokorného (1878–80)

Dorotka (J. N. Štěpánek: Čech a Němec)^[3]
Julie (J.-F.-A. Bayard, G. Lemoine:Husička z Podháje)^[3]
Tonča (F. Kaiser: Na kluzišti)^[3]
Pavlína (G. v. Moser: Profesor a bursián)^[3]
Tereza Odolínská (J. A. Fredro: Mentor)^[3]
Paní Mrázková (A. Anno: Kos! Ale jaký kos?)^[3]
Madlenka (J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena)^[3]
Nanynka (K. Haffner: Študenti na Děvohradě)^[3]
Verunka (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor)^[3]
Kateřina (Ch. Birch-Pfeifferová: Nedělní kvítko aneb Babička a vnučka)^[3]
Zuzanka (F. Kaiser: Nový Monte Christo)^[3]
Marie (K. Blum dle J.-F.-A. Bayarda a H. Saint-Georgese: Marie, dcera pluku)^[3]
Markýzka z Céserane (T. Barrière, A. Regnauld de Prebois: Hraběnka Somerive)^[3]
Floretka (H. Müller: Se stupně k stupni aneb Život ve snách)^[3]
Margot (F. Halm: Fučík aneb Tajemství hraběcí rodiny)^[3]

Švandova společnost (1880–1890)

Paola (J. Offenbach: Trebizondská princezna)^[3]
Sára (A. Lokay: Brouček) ^[3]
Heloisa (K. Millöcker: Vodník Apajuna)^[3]
Helena Vasiljevičová (V. Krylov: Havrani aneb Chytrák na chytráky)^[3]
Jedličková (J. K. Tyl: Paličova dcera)^[3]
Markéta (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic) ^[3]
Hraběnka Kapuletová (W. Shakespeare: Romeo a Julie)^[3]
Judita Harleighova (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský)^[3]
Irma (A. Valabrègue: Manželské štěstí)^[3]
Lhotská (F. A. Šubert: Jan Výrava)^[3]
Voršila (F. Duchek: Železniční velmož)^[3]
Britta (F. v. Suppé: Žádný muž a tolik děvčat)^[3]
Amaranthe (Ch. Lecocq: Angot, dcera zeleného trhu)^[3]
Anna (K. Tůma dle A. Berly: Žertva na Balkáně)^[3]
Vilemína (G. v. Moser: Slavnost založení)^[3]

Společnost Pavla Švandy mladšího (1891–1895)

Markýza de Beaulieu (G. Ohnet: Majitel hutí)^[3]
Pelagie Dziardziulinská (M. Bałucki: Klub mládenců)^[3]
Madame Bonivard (A. Bisson, A. Mars: Ta milá paní tchýně aneb Překvapení z rozvodu)^[3]
Isa (E. Pohl: Sedm havranů)^[3]
Juno (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí)^[2]
Paní Milínská (J.-F.-A. Bayard, J. de Wailly: Musí na venek)^[3]
Betty Elisová (M. A. Šimáček: Jiný vzduch)^[3]
Paní Cardeventová (E. Pailleron: Komedianti)^[3]

Švandovo divadlo (1896–1907)

Háta (J. K. Tyl: Chudý kejklíř)^[3]
Paní Wolfová (G. Hauptmann: Bobří kožich)^[2]
Paní Brissotová (A. Dumas ml.: Denisa)^[3]
Paní Marta (J. Sixt, ú. J. Mošna: Doktor Fousek a Markýtka)^[3]
Anna Andrejevna (N. V. Gogol: Revisor)^[5]^{[chybí lepší zdroj]}
Matrena (L. N. Tolstoj: Vláda tmy)^[2]
Paní de Moissand (E. Pailleron: Myška)^[3]
Bábinka (O. Faster: Hříšníci)^[3]
Murza (I. V. Špažinskij: Vše ztraceno)^[3]
Záhornová (F. A. Šubert: Žně)^[3]
Babička (A. H. Horáková: Jarní vody)^[3]
Paní Matušová (J. Hilbert: Pěst)^[3]
Heinecková (H. Sudermann: Čest)^[3]
Paní Kalinová (Ch. Birch-Pfeifferová: Sládkova dcera)^[3]
Kroftová (M. Fučík: Zápasy) ^[3]

Reference

↑ Matrika SM Z19, sn. 215 [online]. AHMP [cit. 2024-09-02]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j HESSOVÁ Františka 8.11.1851-7.7.1911 – Biografický slovník českých zemí. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an ^ao ^ap ^aq ^ar ^as ^at ^au ^av ^aw ^ax ^ay ^az ^ba ^bb Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M,. Příprava vydání Eva Šormová. Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia, 2015. Dostupné online. S. 266–269.
↑ Matrika Písek 39, sn. 257 [online]. SOA Třeboň [cit. 2024-09-02]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Františka Hessová. FDb.cz [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Václav Hes. Čech: politický týdenník katolický [online]. Antonín Schmitt, 1890-01-07 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.

Související články

[1] Matrika SM Z19, sn. 215 [online]. AHMP [cit. 2024-09-02]. Dostupné online.

[:0-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j HESSOVÁ Františka 8.11.1851-7.7.1911 – Biografický slovník českých zemí. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.

[:1-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an ^ao ^ap ^aq ^ar ^as ^at ^au ^av ^aw ^ax ^ay ^az ^ba ^bb Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M,. Příprava vydání Eva Šormová. Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia, 2015. Dostupné online. S. 266–269.

[4] Matrika Písek 39, sn. 257 [online]. SOA Třeboň [cit. 2024-09-02]. Dostupné online.

[:2-5] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Františka Hessová. FDb.cz [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.

[:3-6] Václav Hes. Čech: politický týdenník katolický [online]. Antonín Schmitt, 1890-01-07 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]