Přeskočit na obsah

František de Paula z Lichtenštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František princ z Liechtensteinu
Litografie od Josefa Kriehubera, 1849
Litografie od Josefa Kriehubera, 1849
Člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
18. dubna 1861[1] – 31. března 1887
do roku 1871 doživotní, od 28. ledna 1871 dědičný[1]
PanovníkFrantišek Josef I.
Vrchní velitel v Uherském království
Ve funkci:
říjen 1860 – červen 1861
PanovníkFrantišek Josef I.
Předchůdcearcivévoda Albrecht
NástupceJohann Baptist Coronini-Cronberg
Generální inspektor jezdectva
Ve funkci:
1859 – 1866
PanovníkFrantišek Josef I.
Vojenská služba
SlužbaRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství a Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Doba služby1821–1868
Hodnostporučík (1821), nadporučík (1823), rytmistr (1825), major (1832), podplukovník (1835), plukovník (1837), generálmajor (1844), polní podmaršál (1848), generál kavalerie (1859)
Narození25. února 1802
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí31. března 1887 (ve věku 85 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníKostel Narození Panny Marie, Brno[zdroj?]
Choť(1841) Eva Josefina Julie Potocká (1818–1895)
RodičeJan I. z Lichtenštejna (1760–1836) a Josefína z Fürstenberg-Weitry (1776–1848)
DětiAlfréd z Lichtenštejna
Alois František z Lichtenštejna
Jindřich Karel August z Lichtenštejna
PříbuzníKarel Jan Antonín z Lichtenštejna, Eduard František z Lichtenštejna, Alois II. z Lichtenštejna, Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna a Ida Leopoldina Žofie z Lichtenštejna (sourozenci)
Alois Maria Adolf z Lichtenštejna, Karel Alois z Lichtenštejna, Jan František z Lichtenštejna, Alfred Roman z Lichtenštejna, František z Lichtenštejna[2], Jindřich z Lichtenštejna[2], Jiří z Lichtenštejna[2] a Ildefons z Lichtenštejna[3] (vnoučata)
Profesevoják a důstojník
Oceněnírytíř Vojenského řádu Marie Terezie
CommonsFranz de Paula Joachim, Prince of Liechtenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František de Paula Jáchym Josef z Lichtenštejna (německy Franz de Paula Joachim Joseph Prinz von und zu Liechtenstein; 25. února 1802 Vídeň – 31. března 1887 Vídeň) byl syn knížete Jana I. z Lichtenštejna a jeho manželky, lankraběnky Josefíny z Fürstenbergu-Weitry. Princ František de Paula byl synovcem knížete Aloise I., bratrem knížete Aloise II. a strýcem knížat Jana II. a Františka I.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Hrad Deutschlandsberg ve Štýrsku, majetek Františka de Pauly Lichtenštejna

Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, narodil se ve Vídni jako druhorozený syn polního maršála knížete Jana Josefa z Lichtenštejna (1760–1836) a jeho manželky Josefíny, rozené Fürstenbergové (1776–1848). Do armády vstoupil jako poručík (1821), sloužil u jezdectva a vzhledem ke svému původu rychle postupoval v hodnostech (nadporučík 1823, rytmistr 1825, major 1832, podplukovník 1835, plukovník 1837). Ve čtyřicátých letech 19. století sloužil v Praze, kde byl velitelem brigády a v roce 1844 dosáhl hodnosti generálmajora. V revolučním roce 1848 byl povolán do Itálie, kde bojoval proti povstalcům a téhož roku byl povýšen na polního podmaršála. Koncem roku 1848 byl převelen do Uher, kde měl významný podíl na potlačení maďarské revoluce v letech 1848–1849. Po porážce revoluce nadále působil v Uhrách, kde byl velitelem jezdeckého armádního sboru. V roce 1859 byl povýšen na generála kavalerie a v letech 1859–1866 zastával funkci generálního inspektora jezdectva. Od října 1860 do června 1861 byl vrchním velitelem v Uherském království. V roce 1866 byl převeden do stavu disponibility a k 1. lednu 1868 byl penzionován[4], od té doby žil v soukromí.

V roce 1861 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny, v roce 1871 mu bylo uděleno dědičné členství. Na půdě Panské sněmovny vystupoval jako řečník k vojenským tématům.

Za zásluhy v revolučních letech 1848–1849 získal Leopoldův řád (1849) a Řád železné koruny I. třídy (1849)[5], v roce 1850 se stal rytířem Řádu Marie Terezie. Několik vyznamenání obdržel také v zahraničí, byl mimo jiné velkodůstojníkem francouzské Čestné legie, v Rusku získal Řád sv. Alexandra Něvského a Řád sv. Anny.

Jako mladší syn knížete vlastnil sekundogeniturní fideikomis Deutschlandsberg ve Štýrsku, který získal jeho otec v roce 1820.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

Dne 3. června 1841 si ve Vídni vzal Evu Josefinu Julii Potockou (10. srpna 1818, Paříž – 21. května 1895, Vídeň), c. k. palácovou dámu a dámu Řádu hvězdového kříže, sestru hraběte Alfreda Potockého (1817–1889), maršála Sejmu a ministerského předsedy Rakouska. Měli čtyři děti[6]:

  • 1. Kníže Alfred (1842–1907) si vzal svou sestřenici, kněžnu Henrietu Marii z Lichtenštejna (1843–1931).
  • 2. Princezna Josefína Marie Juliána (22. dubna 1844 Vídeň – 10. října 1854 Vídeň) zemřela mladá.
  • 3. Kníže Aloys František (19. listopadu 1846 Praha – 25. března 1920 Vídeň) se poprvé oženil v Londýně dne 27. června 1872 s Marií „Mary“ Henrietou Adelaide Foxovou (21. prosince 1850 Paříž – 26. prosince 1878 Schloss Burgstall, Štýrsko), adoptivní dcerou Henryho Edwarda Foxe, 4. barona Hollanda, a jeho manželky lady Mary Augusty Coventryové. Říká se, že byla jeho vlastní pokrevní dcerou. Společně měli čtyři dcery. Podruhé se oženil ve Vídni dne 20. května 1890 s Johannou Elisabeth Marií von Klinkosch (13. srpna 1849 Vídeň – 31. ledna 1925 Baden u Vídně). Toto manželství bylo bez potomků.
    • Princezna Sofie Marie Josefa (29. března 1873 Berlín – 2. března 1947 Štýrský Hradec) si 31. července 1897 vzala ve Štýrském Hradci Franze Ürményi d'Ürmény (14. ledna 1863 Mojmírovce – 20. února 1934 Baden u Vídně). Pár neměl potomky.
    • Princezna Julie Markéta Marie (14. ledna 1863 Schloss Burgstall – 3. července 1950 Mayerling) se nikdy neprovdala a neměla potomky.
    • Princezna Henrieta Marie Josefa (6. července 1875 Schloss Burgstall – 21. dubna 1958 Pertelstein) se nikdy neprovdala a neměla potomky.
    • Princezna Marie Johana Františka (21. srpna 1877 Schloss Burgstall – 11. ledna 1939 Vídeň) si 7. června 1902 vzala ve Vídni Františka, hraběte z Marenu, barona z Brandhofenu (5. října 1868 Štýrský Hradec – 10. listopadu 1949 Bad Aussee) a měli potomky.
  • 4. Princ Heinrich Karel August (6. listopadu 1853 Budapešť – 15. února 1914 Vídeň) se neoženil a neměl potomky.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 Filip Erasmus z Lichtenštejna
 
 
 Emanuel Josef z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
 Kristýna Tereza z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu
 
 
 František Josef I. z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
 Karel Ludvík z Ditrichštejna
 
 
 Marie Anna Antonie z Ditrichštejna
 
 
 
 
 
 
 Marie Terezie Anna z Trauttmansdorffu
 
 
 Jan I. Josef z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
 František Damián ze Šternberka
 
 
 František Filip ze Šternberka
 
 
 
 
 
 
 Marie Josefa z Trauttmansdorffu
 
 
 Marie Leopoldina ze Šternberka
 
 
 
 
 
 
 Konrád Zikmund ze Starhembergu
 
 
 Marie Leopoldina ze Starhembergu
 
 
 
 
 
 
 Marie Leopoldina Löwensteinsko-Wertheimsko-Rochefortská
 
František de Paula z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 Prosper Ferdinand z Fürstenberg-Stühlingenu
 
 
 Ludvík August z Fürstenbergu-Stühlingenu
 
 
 
 
 
 
 Žofie z Königsegg-Rothenfelsu
 
 
 Jáchym Egon z Fürstenbergu
 
 
 
 
 
 
 Maxmilián Josef Fugger z Kirchbergu
 
 
 Marie Anna Josefa Fuggerová z Kirchbergu
 
 
 
 
 
 
 Maria Judith, Gräfin von Törring
 
 
 Marie Josefa z Fürstenbergu-Weitry
 
 
 
 
 
 
 Antonín Karel z Oettingen-Wallersteinu
 
 
 Filip Karel Dominik z Oettingen-Wallersteinu
 
 
 
 
 
 
 Marie Anežka Magdalena Fuggerová
 
 
 Žofie Terezie z Oettingen-Wallersteinu
 
 
 
 
 
 
 Kraft Antonín Vilém z Oettingenu
 
 
 Šarlota Juliana z Oettingenu
 
 
 
 
 
 
 Marie Eleonora ze Schönborn-Buchheimu
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Franz de Paula of Liechtenstein na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Liechtenstein, Franz Prinz (1802–1887) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  4. ↑ Služební postup Františka Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 105 dostupné online
  5. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 62, 71 dostupné online
  6. ↑ Rodina Františka Lichtenštejna in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1885, Gotha, 1885; s. 33–34 dostupné online
  7. ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, V. Band (Lan-Mai). Vídeň: Science Academy of Austria, 1972. (Österreichisches Biographisches Lexikon; sv. 5). ISBN 3-7001-2146-6, ISBN 978-3-7001-2146-6. OCLC 1033792625 S. 204. (německy) 
  8. ↑ PRUSSIA (GERMANY). Königlich preussische Ordensliste.. Preussische Ordens-liste. 0000 uu, s. v.. Dostupné online [cit. 2024-01-21]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_de_Paula_z_Lichtenštejna&oldid=23981341“