František Xaver z Auerspergu
František Xaver hrabě z Auerspergu | |
---|---|
Císařský komoří | |
Panovník | Josef II., Leopold II., František II./I. |
Vojenská služba | |
Služba | Habsburská monarchie Rakouské císařství |
Doba služby | 1769–1808 |
Hodnost | polní podmaršál (1807) |
Bitvy/války | válka o bavorské dědictví, rakousko-turecká válka (1787–1791), francouzské revoluční války, bitvě u Novi (1799) |
Narození | 19. ledna 1749 Vídeň Habsburská monarchie |
Úmrtí | 8. ledna 1808 (ve věku 58 let) Přemyšl Rakouské císařství |
Choť | (1803) Marie Alžběta Kounicová (1777–1838) |
Rodiče | Jindřich Josef Jan z Auerspergu (1696–1783) a Marie Františka Trautsonová z Falkensteinu (1708–1761) |
Děti | 1. František Xaver Adolf (1804–1873) 2. Marie Eleonora, provd. de Fin (1806–1872) |
Příbuzní | Helena z Auerspergu a Karel z Auerspergu (vnoučata) |
Profese | důstojník |
Ocenění | rytíř Vojenského řádu Marie Terezie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Xaver Jan hrabě z Auerspergu (německy Franz Xaver Johann Sarkander Alois Graf von Auersperg; 19. ledna 1749 Vídeň – 8. ledna 1808 Přemyšl) byl rakouský šlechtic a generál císařské armády. Vynikl účastí v napoleonských válkách a nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála (1807). Mimo jiné byl majitelem několika panství na Moravě a v Čechách (Černá Hora, Maleč).
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze šlechtického rodu Auerspergů,[1] narodil se jako nejmladší syn císařského nejvyššího komořího knížete Jindřicha Josefa z Auerspergu (1696–1783) a jeho druhé manželky Marie Františky, rozené hraběnky Trautsonové (1708–1761).
Do armády vstoupil v roce 1768, krátce poté byl jmenován císařským komořím.[2] Zúčastnil se války o bavorské dědictví, později se vyznamenal v bojích proti Turkům (1789). Během válek s revoluční Francií byl povýšen na podplukovníka (1793) a plukovníka (1796). Vyznamenal se v bitvě u Mondovi (1796), v Itálii operoval i v následujících letech pod velením generála Melase. Znovu se vyznamenal v bitvě u Novi (1799) a téhož roku byl povýšen na generálmajora. V návaznosti na své starší zásluhy získal v roce 1802 Vojenský řád Marie Terezie.[3] O rok později se stal majitelem pěšího pluku č. 37[4] a velícím generálem v Košicích.[5] Nakonec v dubnu 1807 dosáhl hodnosti polního podmaršála[6] a o půl roku později zemřel v haličské pevnosti Přemyšl.
Majetkové a rodinné poměry
[editovat | editovat zdroj]Z otcova velkého dědictví převzal jako nejmladší syn jen menší podíl, spolu se starším bratrem Františkem Janem (1741–1795) sdílel společné vlastnictví panství Černá Hora na jižní Moravě. František Jan sloužil také v armádě a zemřel v hodnosti generálmajora. Na Černé Hoře poté vládly složité majetkové poměry, protože František Jan přepsal svůj podíl na manželku Vincencii, rozenou von Rechbach. Ta se krátce poté znovu provdala a od roku 1796 byl podílníkem na černohorském panství její druhý manžel Franz von Schluga.[7] František Xaver získal v roce 1805 od svého synovce Karla panství Maleč ve východních Čechách.[8][9]
Manželství a potomstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1803 se oženil s hraběnkou Marií Alžbětou Kounicovou (1777–1838) z české větve starého rodu Kouniců, která byla již vdovou po hraběti Václavovi Lažanském z Bukové.[10] Marie Alžběta se v roce 1803 stala dámou Řádu hvězdového kříže, později také c. k. palácovou dámou.[2] Z manželství se narodily dvě děti[11]:
- 1. František Xaver Adolf (9. 2. 1804 Vídeň – 6. 8. 1873 Linec), manž. 1828 baronka Marie Terezie Scheiblerová (12. 8. 1814 Praha – 7. 3. 1879 Teplice)[12]
- 2. Marie Eleonora (27. 3. 1806 Praha – 23. 12. 1872 tamtéž), manž. 1827 baron Jan Nepomuk de Fin (3. 10. 1800 – 15. 4. 1887)[12]
Syn František Xaver realizoval empírovou přestavbu malečského zámku, nakonec ale celý velkostatek prodal významnému českému politikovi F. L. Riegrovi (1862).[13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ottův slovník naučný, II. díl; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1019–1024 (heslo Auersperg) ISBN 80-7185-057-8
- ↑ a b POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 68 ISBN 978-80-85955-39-2
- ↑ MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 59
- ↑ TURINSKÝ, Jan: Rakouská řadová pěchota 1805–1809 (bakalářská práce); Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2010; s. 27 dostupné online
- ↑ František Xaver Auersperg in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
- ↑ Služební postup Františka Xavera Auersperga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 6 dostupné online
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl; Praha 1996; s. 473 ISBN 80-85983-13-3
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 294
- ↑ Přehled majetku Františka Xavera Auersperga in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1856; Gotha, 1856; s. 95
- ↑ Rodokmen rodu Kouniců dostupné online
- ↑ Potomstvo Františka Xavera Auersperga in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1871; Gotha, 1871; s. 92 dostupné online
- ↑ a b Auersperg. www.angelfire.com [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Historie zámku Maleč na oficiálním webu zámku dostupné online