František Vízek
| PaedDr. František Vízek | |
|---|---|
| 1. senátor za obvod č. 35 – Jablonec nad Nisou | |
| Ve funkci: 23. listopadu 1996 – 23. listopadu 2000 | |
| Předchůdce | Senát PČR vznikl |
| Nástupce | Soňa Paukrtová |
| Místopředseda hnutí Klub sociálně demokratické orientace[1] | |
| Ve funkci: 26. května 2006 – 6. března 2008 | |
| Předchůdce | hnutí vzniklo |
| Nástupce | hnutí zaniklo |
| Zastupitel města Jablonec nad Nisou (v letech 2002–2006 také radní města) | |
| Ve funkci: 2. listopadu 2002 – 21. října 2006 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSSD (1992–2006) KSDO (2006–2008) |
| Nestraník | |
| do kraje | za LEV 21 (2012) |
| do Senátu | za LEV 21 (2012) |
| do zastupitelstva | za PRO 2022 (2022) |
| Narození | 22. listopadu 1940 (84 let) Morkovice  Protektorát Čechy a Morava |
| Národnost | česká |
| Vztahy | ženatý |
| Děti | čtyři děti |
| Sídlo | Jablonec nad Nisou |
| Alma mater | Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem |
| Profese | pedagog a politik |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Vízek (* 22. listopadu 1940 Morkovice) je český učitel a politik, v letech 1996 až 2000 senátor za obvod č. 35 – Jablonec nad Nisou, v letech 2002 až 2006 zastupitel a radní města Jablonec nad Nisou.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Po vystudování Pedagogické fakulty na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v roce 1967 pracoval jako učitel.
V roce 1959 vstoupil do KSČ, v šedesátých letech se přidal ke komunistickému reformnímu proudu a podporoval Alexandra Dubčeka. Po okupaci vystupoval proti komunistickému režimu, soudním rozsudkem byl v roce 1974 označen za pravicového oportunistu, antisocialistu, a antikomunistu[zdroj?], který útočí na vedoucí roli KSČ. Kvůli tomu mu bylo znemožněno vykonávání učitelské profese. Vízek následně pracoval v libereckém kamenolomu, při zaměstnání se na SOU v Lipnici nejprve v roce 1978 vyučil kameníkem a poté odmaturoval na SPŠ kamenosochařské v Hořicích v Podkrkonoší. Jako kamenický dělník získal v roce 1985 po složení rigorózní zkoušky z teorie vyučování matematice doktorát na Karlově univerzitě v Praze, do školství se však mohl vrátit až po Sametové revoluci.[2][3]
Vízek v devadesátých letech řídil Školský úřad v Jablonci nad Nisou. V roce 2001 neúspěšně kandidoval do Rady České televize.[4]
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V senátních volbách v roce 1996 se stal členem horní komory českého parlamentu, přestože jej v prvním kole porazil občanský demokrat Karel Dyba v poměru 36,68 % ku 24,70 % hlasů. Ve druhém kole však Vízek obdržel 50,80 % hlasů a získal tento mandát.[5] V Senátu předsedal Výboru petičnímu, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu. V senátních volbách v roce 2000 svůj post obhajoval, ovšem s 13,19 % hlasů skončil až pátý.[6] O návrat do vysoké politiky se pokoušel v senátních volbách v roce 2004, když kandidoval v obvodu č. 34 – Liberec, ovšem s 12,22 % hlasů skončil na třetí pozici.[7]
Roku 1998 se o něm uvažovalo jako o ministru školství v Zemanově vládě.[8]
V krajských volbách v roce 2004 neúspěšně kandidoval do Zastupitelstva Libereckého kraje z 27. místa kandidátky ČSSD.[9]
V komunálních volbách v roce 1994 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva Jablonce nad Nisou z 5. místa kandidátky ČSSD.[10] V letech 2002–2006 zasedal v zastupitelstvu Jablonce nad Nisou, byl i jeho radním.[11][12] Z ČSSD vystoupil v roce 2006[13] a spolu s dalšími nespokojenými bývalými členy sociální demokracie založil před komunálními volbami 2006 politické hnutí Klub sociálně demokratické orientace.[14] V komunálních volbách v roce 2006 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva Jablonce nad Nisou z 5. místa kandidátky KSDO.[15]
Do Senátu opět kandidoval ve volbách v roce 2012, a to znovu v obvodu č. 35 – Jablonec nad Nisou, tentokrát však jako nestraník za stranu LEV 21. Získal jen 0,89 % hlasů, v prvním kole se tak umístil jako poslední.[16] Nedostal se ani do Zastupitelstva Libereckého kraje, do kterého za tuto stranu rovněž kandidoval.[17]
V komunálních volbách v roce 2022 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva Jablonce nad Nisou z 10. místa kandidátky strany Právo Respekt Odbornost.[18]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/Vypis_Historie.aspx?id=162&typ=1
- ↑ http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Jablonecky-exsenator-Zavedli-jsme-gangstersky-kapitalismus-s-ekonomem-v-cele-243637
- ↑ KOMÁREK, Michal. Kandidáti byli hodně milí, jejich voliči nepřipravení. Mladá fronta DNES. 2-11 2000, s. 1. ISSN 1210-1168.
- ↑ UNGER, Jakub, a krajší zpravodajové. Rada ČT: nezávislost je iluze. Mladá fronta DNES. 23-5 2001, s. 2. ISSN 1210-1168.
- ↑ Výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ SOCIÁLNĚDEMOKRATIČTÍ KANDIDÁTI NA MINISTERSKÉ POSTY. Mladá fronta DNES. 31-1 1998, s. 2. ISSN 1210-1168.
- ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ STRÁNSKÝ, Jan. Křeslo starosty Jablonce nad Nisou obhájil Čeřovský. Mladá fronta DNES. 13-11 2002, s. 1. ISSN 1210-1168.
- ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. ČSSD: Grega podváděl. Mladá fronta DNES. 23-3 2006, s. 1. ISSN 1210-1168.
- ↑ frk. Odešli z ČSSD kvůli Gregovi, teď zakládají vlastní hnutí. Mladá fronta DNES. 21-6 2006, s. 2. ISSN 1210-1168.
- ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
