Přeskočit na obsah

František Stalmach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Stalmach
Narození10. září 1903
Moravská Ostrava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. září 1985 (ve věku 82 let)
Hillsburg, Manitoba
KanadaKanada Kanada
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povoláníarchitekt a urbanista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Stalmach (10. září 1903 Moravská Ostrava[1]22. září 1985 Hillsburg, Manitoba, Kanada) byl český architekt.

Narodil se v rodině malíře Josefa Stalmacha (1861–1925). V roce 1924 zakončil maturitou studium na Státní vyšší průmyslové škole v Brně. V letech 1924–1927 studoval architekturu u Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1929 založil se svým spolužákem Janem Hanušem Svobodou projekční kancelář „Stalmach-Svoboda“.[2]

Byl členem Sdružení architektů a Asociace akademických architektů. Publikoval v dobových odborných časopisech Stavitel, Architekt SIA a Architektura.[2]

Po komunistickém uchopení moci v Československu emigrovali oba společníci do Spolkové republiky Německo. František Stahlman pak v roce 1951 odešel do Kanady. Usadil se v Torontu a pracoval v projekční kanceláři Gore and Storie Consulting Engineers, později spolupracoval s Hermannem Wojtechem. Byl členem Royal Architectural Institute of Canada.[2]

Palác Atlas, 1939–1942

Stavby ateliéru Stalmach a Svoboda v Praze

[editovat | editovat zdroj]
  • 1927–1928 Nájemní dům, Praha 5 – Smíchov, čp. 1789, Na Václavce 22[3]
  • 1931 Nájemní dům, Praha 10 – Strašnice, čp. 1031, V Olšinách 36[3]
  • 1932 Rodinný dům, Praha 5 – Hlubočepy, čp. 191, Pod Žvahovem 22[3]
  • 1932–1933 Nájemní dům, Praha 3 – Vinohrady, čp. 2293, Kouřimská 30[3]
  • 1939–1942 Palác Atlas, Praha 8[4]

Stavby ateliéru Stalmach a Svoboda mimo Prahu

[editovat | editovat zdroj]
Fotografie modelu obchodního domu Baťa v Moravské Ostravě od architektů Františka Stalmacha a Jana Svobody, 1930.
  • 1930–1931 Obchodní dům Baťa , Masarykovo náměstí č.p. 24/13, Moravská Ostrava[5]. Stavba je kulturní památkou číslo 12173/8-3237 (PkMISSezObrWD)
  • 1932–1933 / 1938 Okresní záložna hospodářská, Kostelec nad Černými lesy
  • 1932–1933 Spořitelna, Příbram
  • 1932–1934 Nemocenská pojišťovna soukromých úředníků, Moravská Ostrava
  • 1933–1934 Záložna, Březnice
  • 1934–1936 Okresní hospodářská záložna, Havlíčkův Brod
  • 1935–1936 Klášter redemptoristů, Klatovská třída 45, Plzeň, Jižní Předměstí[6]
  • 1936 Okresní hospodářská záložna, Ledeč nad Sázavou
  • 1937–1938 Státní spořitelna a Městský úřad, Soběslav
  • 1938 Základní škola, Soběslav
  • 1938 Spořitelna, Kolín
  • 1938–1939 Spořitelna, Kralovice
  • 1938–1939 Hospodářská záložna, Říčany
  • 1938–1940 Okresní záložna, Benátky nad Jizerou
  • 1940 Okresní a hospodářská záložna, Nymburk
  • 1942–1943 Hotel Cristal, Železný Brod[2]

Samostatné realizace v Kanadě

[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Václava, Toronto, Kanada, 1963–1964
  • 1956–1957 Kostel sv. Antonína, Chatham, Ontario, Kanada[7]
  • 1963–1964 Kostel sv. Václava, Toronto, Kanada. Kostel vznikl přestavbou nepoužívaného skladiště.[2]
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Moravská Ostrava
  2. a b c d e ŠUBRTOVÁ, Anna. František Stalmach. Plzeňský architektonický manuál [online]. 2015 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  3. a b c d ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. Kapitola Adresář staveb, s. 514–540. 
  4. KOHOUT, Michal; TEMPL., Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Palác Atlas. In: Praha : Architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998 (2. vydání). ISBN 80-901562-3-1. S. 80.
  5. (na). Obchodní domy Baťa a Pešat na Masarykově náměstí. Zpravodaj Centrum. Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, 1. 2012, s. 4. Dostupné online. 
  6. Klášter redemptoristů | Objekty | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  7. Chatham, St. Anthony's Church. Archives & Special Collections [online]. Ryerson University Library and Archives [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]