František Porcal
| František Porcal | |
|---|---|
| Narození | 6. září 1910 |
| Úmrtí | 26. prosince 1974 (ve věku 64 let) |
| Vzdělání | Státní odborná škola šperkařská v Turnově |
| Povolání | šperkař a zlatník |
| Ocenění | Mistr uměleckých řemesel (1968) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Porcal (6. září 1910 Slap, Chuchelna – 26. prosince 1974) byl šperkař a zlatník.
Život
[editovat | editovat zdroj]František Porcal se narodil 6. září 1910 v obci Slap u Semil. V letech 1925–1929 studoval na Státní odborné škole šperkařské v Turnově. Poté pracoval jako zlatník a úzce spolupracoval s Milošem Beranem. Před válkou byl aktivním členem "Spolku absolventů státní odborné školy v Turnově se sídlem v Praze", založeného 16. dubna 1929 v Národním domě na Vinohradech. Členové spolku se scházeli po celou dobu jeho trvání velice pravidelně i během okupace, podnikali četné exkurze do muzeí za účelem inspirace, společně navštěvovali výrobní závody i mimo Prahu a také organizovali společné výstavy svých prací. Od jeho vzniku až do konce II. světové války zůstal jeho předsedou známý pražský klenotník a autor učebnic technologie pro zlatníky a klenotníky Jaroslav Kůs. Spolek zanikl výmazem z katastru spolků 22. listopadu 1951, když členové rozhodli, že nechtějí být začleněni pod ROH.[1]
Po zestátnění soukromých dílen byl od roku 1950 zaměstnán v Ústředí lidové umělecké tvořivosti (ÚLUV) a od roku 1953 v klenotnickém ateliéru Ústředí uměleckých řemesel.
Podílel se na Světových výstavách v Bruselu (1958) a Montréalu (1967) a roku 1968 mu Ministerstvo kultury udělilo titul Mistr uměleckých řemesel.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Porcalův výtvarný cit i řemeslná zručnost mu pomáhaly při provedení tvůrčích představ jiných umělců, např. Jana Kotíka.[3] Jeho vlastní šperky se vyznačují zejména nekonvenčním využitím českého granátu.[2] Snahy o modernizaci šperků s českými granáty vykazují i ukázky Porcalových broží s perletí a střízlivými geometrickými tvary, zveřejněné v roce 1953 v časopisu Tvar.[4][5] Ve sbírce Uměleckoprůmyslového musea v Praze je Porcalův lyricky laděný zlatý závěs ve tvaru oválu zdobený granátovými kuličkami a stylizovanými lipovými lístky (UPM Praha, inv. č. 51637).[6]
Porcal se podílel i na větších zlatnických pracích a na restaurování nebo zhotovení kopií zlatnických památek.[2] Svou tvorbou přispěl k udržení umělecké úrovně českého granátového šperku v poválečném Československu.[6]
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 1959 Soubor vybraných uměleckořemeslných výrobků, Berlín[7]
- 1968 Kov a šperk, Galerie na Betlémském náměstí, Praha
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Drahomír Machaň , Pražský „Spolek absolventů státní odborné školy v Turnově“, Náš Turnov č. 35, prosinec 2007, s. 8-9
- ↑ a b c Vokáčová V, 1979, s. 54
- ↑ Křížová A, 2002, s. 23
- ↑ Orságová O, 2011, s. 41
- ↑ Výstava ÚLUV, Tvar V, č. 4, s. 92–96, obr. 111
- ↑ a b Orságová O, 2011, s. 40
- ↑ Jaroslava Javůrková, Umělecká řemesla v Berlíně, Výtvarná práce 25-26, 1959, s. 16
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Olga Orságová, český granátový šperk ve 20. století, diplomová práce, KDU, FF UP Olomouc 2011on line
- Alena Křížová, Proměny českého šperku na konci 20. století, Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0920-5
- Věra Vokáčová, Současný šperk, Odeon, 1979
- Věra Vokáčová, Kov a šperk, 1968
