Přeskočit na obsah

František Pitra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. František Pitra
5. předseda vlády ČSR
(v rámci federace)
Ve funkci:
12. října 1988 – 6. února 1990
PrezidentGustáv Husák
Václav Havel
PředchůdceLadislav Adamec
NástupcePetr Pithart
místopředseda vlády L. Adamce
Ve funkci:
12. října 1988 – 10. prosince 1989
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1978 – 5. června 1990
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození13. listopadu 1932
Městec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. ledna 2018 (ve věku 85 let)
Alma materVŠ zemědělská v Brně
Profesepolitik a inženýr
OceněníŘád republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Pitra (13. listopadu 1932 Městec – 2. ledna 2018[1]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, předseda vlády České socialistické republiky v letech 1988–1990 a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Původní profesí byl zemědělským inženýrem, v letech 1951–1955 vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. V období let 1955–1958 působil coby agronom na Prachaticku, od roku 1958 pracoval v aparátu Krajského výboru KSČ v Českých Budějovicích. Jeho kariéra profesionálního funkcionáře a politika vyvrcholila za normalizace. V letech 1971–1977 byl tajemníkem, v letech 1977–1981 vedoucím tajemníkem Krajského výboru KSČ pro Jihočeský kraj. 1. prosince 1977 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ ho v této funkci potvrdil. Od roku 1981 byl předsedou komise ÚV KSČ pro zemědělství a výživu, v období březen 1986 – říjen 1988 byl kandidátem předsednictva ÚV KSČ, od října 1988 do listopadu 1989 členem předsednictva ÚV KSČ. Předtím byl v období červen 1981 – říjen 1988 členem sekretariátu ÚV KSČ a od června 1981 do října 1988 i tajemníkem ÚV KSČ. Od října 1988 do roku 1989 působil jako člen Výboru pro stranickou práci v České socialistické republice. V roce 1982 mu byl udělen Řád republiky.[2][3][4]

V roce 1987 ho Gustáv Husák zmiňoval jako svého možného nástupce na postu generálního tajemníka ÚV KSČ coby představitele mladší generace. Jeho záměr ovšem nevyšel, protože koncem roku 1987 byl Husák dotlačen k odchodu z funkce (zůstal nicméně prezidentem republiky) a na jeho post usedl Miloš Jakeš.[5]

V období říjen 1988 – únor 1990 byl Pitra předsedou vlády České socialistické republiky (vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta). Jako jeden z prvních předních politiků KSČ veřejně vystoupil po událostech 17. listopadu 1989. 19. listopadu ještě obhajoval v Československé televizi zásah na Národní třídě a varoval před silami, které chtějí tuto situaci zneužít. V následujících týdnech ovšem vedl věcný a podle Petra Pitharta vstřícný dialog s nastupující mocí v podobě aktivistů Občanského fóra. 5. února 1990 odstoupil v důsledku politických změn po sametové revoluci z funkce předsedy vlády, v jejímž čele ho vystřídal právě Petr Pithart. Pitra pak odešel z veřejného života.[3]

Dlouhodobě zasedal i v zákonodárném sboru. Po volbách roku 1976 usedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 39 – Strakonice, Jihočeský kraj). Křeslo nabyl až dodatečně v dubnu 1978 po doplňovacích volbách poté, co zemřel poslanec Jan Baryl. Mandát získal i ve volbách roku 1981 (obvod České Budějovice-město) a volbách roku 1986 (obvod Pelhřimov). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990 a netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[6][7][8][9]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ MAJER, Vladimír. Zemřeli před uvězněním?. Českobudějovický deník [online]. Vltava Labe Media, 2020-12-15 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 – 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 425. 
  4. ↑ František Pitra [online]. vlada.cz [cit. 2012-04-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 559. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 90/1976 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-28]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vláda Ladislava Adamce
Ministerský předseda
Ladislav Adamec (jmenován 12. října 1988, KSČ) • Marián Čalfa (pověřen řízením vlády 7. prosince 1989,² KSČ)
Členové v den jmenování vlády
12. října 1988
Pavol Hrivnák (první místopředseda vlády,¹ Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj,² KSČ) • František Pitra (místopředseda vlády, KSČ) • Ivan Knotek (místopředseda vlády,¹ KSČ) • Matej Lúčan (místopředseda vlády,¹ KSČ)  Karel Juliš (místopředseda vlády,² KSČ) • Jaromír Obzina (místopředseda vlády,² KSČ) • Bohumil Urban (Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Jaromír Johanes (Ministr zahraničí, KSČ) • František Kincl (ministr vnitra, KSČ)² • Milán Václavík (ministr národní obrany,² KSČ) • Jan Stejskal (ministr financí, KSČ) • František Podlena (ministr dopravy a spojů, KSČ) • Miloslav Boďa (ministr práce a sociálních věcí,² KSČ) • Karel Juliš (ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky,¹ KSČ) • Antonín Krumnikl (ministr paliv a energetiky, KSČ) • Jan Štěrba (ministr zahraničního obchodu,² KSČ) • Jaromír Algayer (ministr zemědělství a výživy, KSČ) • Jaromír Žák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,¹ KSČ) • František Ondřich (Předseda Výboru lidové kontroly ČSSR,² KSČ) • Marián Čalfa (ministr bez portfeje,² KSČ)
Členové jmenovaní později
19. června 1989¹
Zdeněk Horčík (místopředseda vlády,² KSČ) • Pavol Hrivnák (místopředseda vlády, KSČ) • Ladislav Vodrážka (místopředseda vlády, ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, KSČ) • Jaromír Žák (Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Alfréd Šebek (ministr bez portfeje, Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,² KSČ)
3. prosince 1989²
Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • František Pinc (ministr vnitra, KSČ) • Miroslav Vacek (ministr národní obrany, KSČ) • Alfréd Šebek (ministr práce a sociálních věcí, KSČ) • Andrej Barčák mladší (ministr zahraničního obchodu, KSČ) • Ladislav Dvořák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu, ČSS) • Květoslava Kořínková (Předsedkyně Výboru lidové kontroly ČSSR, nestraník) • Karel Juliš (Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, KSČ) • František Reichel (ministr bez portfeje, ČSL) • Viliam Roth (ministr bez portfeje, nestraník)
¹ 19. června 1989 došlo k první obměně vlády.
² 3. prosince 1989 došlo v důsledku sametové revoluce k obměně vlády. Vedením obměněné vlády byl 7. prosince 1989 pověřen Marián Čalfa.
První vláda Mariána Čalfy
Předseda vlády
Marián Čalfa (jmenován 10. prosince 1989, KSČ/VPN)
Členové v den jmenování vlády
10. prosince 1989
František Pitra (místopředseda vlády do 13. 2. 1990, KSČ) • Miroslav Vacek (obrana, KSČ) • František Podlena (doprava a spoje, KSČ) • Ladislav Vodrážka (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika do 13. 2. 1990, KSČ)  František Pinc (paliva a energetika do 13. 2. 1990, KSČ) • Andrej Barčák ml. (zahraniční obchod, KSČ) • Valtr Komárek (místopředseda vlády, KSČ/OF) • Vladimír Dlouhý (místopředseda vlády, předseda Statní plánovací komise, KSČ/OF) • Jiří Dienstbier st. (zahraniční věci, OF) • Václav Klaus (finance, OF) • Petr Miller (prace a soc. věci, OF) • Květoslava Kořínková (Výbor lidové kontroly, OF) • Oldřich Burský (místopředseda vlády, zemědělství a výživa, ČSS) • Ladislav Dvořák (Federální měnový úřad,ČSS) • František Reichel (Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj do 6. 3. 1990, ČSL) • Ján Čarnogurský (místopředseda vlády, KDH) • Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • Róbert Martinko (bez portfeje, nestraník) • Marián Čalfa, Ján Čarnogurský, Valtr Komárek (vnitro, pověřeni společným řízením do 30. 12. 1989)
Členové jmenovaní později
13. prosince 1989
Milan Čič (místopředseda vlády, KSČ/VPN)
30. prosince 1989
Richard Sacher (vnitro, ČSL)
13. února 1990
Petr Pithart (místopředseda vlády, OF) • Slavomír Stračár (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika, KSČ/VPN) • Jaroslav Sůva (paliva a energetika, KSČ) • Vladimír Príkazský (bez portfeje, OF)
6. dubna 1990
Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Armin Delong (místopředseda vlády a Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, nestraník)
12. května 1990
Rudolf Kutnar (spolupověřený zemědělství a výživa, ČSS)
12. května 1990
Karel Havlík (bez portfeje, ČSL)
Premiéři České republiky
V rámci federace
Logo Vlády České republiky
Samostatná ČR
  • Václav Klaus (1993–1998; vláda jmenována již v době federace roku 1992)
  • Josef Tošovský (1998)
  • Miloš Zeman (1998–2002)
  • Vladimír Špidla (2002–2004)
  • Stanislav Gross (2004–2005)
  • Jiří Paroubek (2005–2006)
  • Mirek Topolánek (2006–2009)
  • Jan Fischer (2009–2010)
  • Petr Nečas (2010–2013)
  • Jiří Rusnok (2013–2014)
  • Bohuslav Sobotka (2014–2017)
  • Andrej Babiš (2017–2021)
  • Petr Fiala (od 2021)
    		•
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Pitra&oldid=23994660“