František Pettrich

František Pettrich
	Franz Pettrich na portrétu od Carla Christiana Vogela z roku 1813
Rodné jméno	Franz Seraph Johann Nepomuk Pettrich
Narození	29. srpna 1770, 28. srpna 1770 nebo 20. srpna 1770; Třebenice; České království
Úmrtí	23. ledna 1844 (ve věku 73 let); Drážďany; Saské království
Místo pohřbení	Vranov
Národnost	německá
Povolání	sochař
Manžel(ka)	Caroline Pettrich,; Juliane Pettrich
Děti	Ferdinand Pettrich
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Pettrich, též Franz Seraph Johann Nepomuk Pettrich (29. srpna 1770 Třebenice^[1] – 23. ledna 1844 Drážďany) byl česko-německý sochař druhé generace období klasicismu a vysokoškolský pedagog.

Život

Narodil se jako syn truhláře Petříka alias Pettricha v Třebenicích.

Nejprve se vyučil v Litoměřicích v dílně kameníka Antona Wytkupa. Dále se učil v Praze u sochaře Josefa Malínského a pak odešel studovat sochařství do ateliéru Giovanniho Battisty Casanovy na Akademii umění do Drážďan. Tam byl roku 1795 jmenován saským dvorním sochařem saského kurfiřta Fridricha Augusta III. a spolu se svým učitelem se zúčastnil sochařské výzdoby budovy Zwingeru.

V letech 1801–1803 podnikl se svým žákem Ch. B. Kühnem studijní cestu po Itálii, přes rok pobývali v Římě, mj. v ateliérech Bertela Thorvaldsena a Antonia Canovy. Od roku 1805 pracoval opět v Drážďanech. 6. prosince roku 1815 byl na drážďanské akademii jmenován profesorem sochařství. S touto funkcí přicházely společenské zakázky na pomníky a náhrobky.

Byl dvakrát ženat, obě manželky přežil a vytesal jim náhrobky, stejně jako sám sobě. Hroby se dochovaly na Starém katolickém hřbitově ve drážďanské čtvrti Friedrichstadt.

Pettrich byl členem drážďanské zednářské lóže U zlatého jablka (Zum goldenen Apfel).

Kamenosochařem a pokračovatel v otcově tematickém repertoáru se stal syn z prvního manželství, Ferdinand Pettrich (1798-1872), který studoval sochařství rovněž u Bertela Thorvaldsena v Římě.

Dílo

Věnoval se převážně tvorbě kamenné monumentální plastiky, a to pomníkům a náhrobkům. Jeho práce jsou jednak v saských státních sbírkách v Drážďanech a v Pirně, a dále na hřbitovech v Drážďanech, v Čechách rozesety po hřbitovech severních a severozápadních Čech, na Děčínsku, Chomutovsku a Jablonecku nad Nisou.

Významné práce

Náhrobek sochaře Giovanniho Battisty Casanovy se sochou truchlící múzy, 1795, Starý katolický hřbitov, Drážďany-Friedrichstadt
Pomník císaře Josefa II. v Mikulášovicích^[2]
Náhrobky rodiny Römischových a Ignaze Röslera na starém kostelním hřbitově v Mikulášovicích^[2]
Skalní pantheon Franze Zacharise Römische, Malá Skála u Turnova
Hrob se sochou Víry Františka Zachariase Römische na Malé Skále
Náhrobek s plastikou Veroniky Römischové, Krásná Lípa, okres Děčín
Kalvárie v hrobce Františka Adama Valdštejna-Vartemberka, 1825, Horní Litvínov
Náhrobky Pettrichových manželek a vlastní se sochou ležící Slávy, 1800-1833, Starý katolický hřbitov Drážďany-Friedrichstadt
Hlavní oltář s krucifixem a dvojicí modlících se andělů, 1839, kostel svatého Šimona a Judy v Lipové^[3]
Sochy v Getsemanské zahradě křížové cesty na Anenském vrchu u Lobendavy

Galerie

Dílo Františka Pettricha
Náhrobek prince Josepha de Saxe v Oseku
Valdštejnská hrobka v Horním Litvínově
Valdštejnská hrobka v Horním Litvínově, interiér
Valdštejnská hrobka v Horním Litvínově, interiér
Náhrobek Marie Anny Römischové v Mikulášovicích
Náhrobek Zachariase Römische v Mikulášovicích
Náhrobek Marie Wentzelové v Mikulášovicích
Náhrobek rodiny Herltových v Mikulášovicích
Náhrobek v Mikulášovicích
Náhrobek v Mikulášovicích
Náhrobek Ignaze Röslera v Mikulášovicích
Náhrobek Johanna Aloise Schneidera v Drážďanech
Náhrobek ve Velkém Šenově
Náhrobek ve Velkém Šenově
Náhrobek ve Velkém Šenově
Pomník v parku u zámku Ludwigslust
Getsemanská zahrada na Anenském vrchu
Hrob G. B. Casanovy v Drážďanech
Plastika v bočním štítu paláce Marcoliniů v Drážďanech
Náhrobek Veroniky Römischové v Krásné Lípě
Náhrobek v Krásné Lípě

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Třebenice
↑ ^a ^b PÁNEK, Petr. Franz Pettrich a Mikulášovice. Mikulášovické noviny. Červen 2016, roč. 26, čís. 6.
↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. Praha: Academia, 1978. S. 266.

Literatura

Roman PRAHL a kolektiv: Umění náhrobku v českých zemích 1780 - 1830. Academia Praha 2004, s.84 – 87, ISBN 80-200-1188-9.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Pettrich na Wikimedia Commons
František Pettrich v informačním systému abART

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnosti Třebenice

[MN-2] PÁNEK, Petr. Franz Pettrich a Mikulášovice. Mikulášovické noviny. Červen 2016, roč. 26, čís. 6.

[Poche-3] POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. Praha: Academia, 1978. S. 266.

[1]

[2]

[3]