František Pavličík

František Pavličík
František Pavličík
Narození	30. července 1898; Kroměříž; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. května 1942; koncentrační tábor Mauthausen; Německá říše
Příčina úmrtí	popraven zastřelením
Bydliště	Kroměříž
Národnost	česká
Občanství	Rakousko-Uhersko, ČSR
Povolání	četnický strážmistr
Děti	Dáša;; Zdena;
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Pavličík (30. července 1898 Kroměříž – 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český protektorátní četník, který významnou měrou pomohl v posledním kvartálu roku 1941 příslušníkům čtyřčlenného paradesantního výsadku S1/R s plněním jejich úkolů v Protektorátu Čechy a Morava, kam byli vysláni Československou vojenskou misí v SSSR (ČsVM).

Život

František Pavličík se narodil 30. července 1898 v Kroměříži. Ještě před vznikem protektorátu se zúčastnil v říjnu 1938 bojů proti Maďarům. Na četnické stanici v Přerově působil od roku 1939 a pak pracoval v Kroměříži. V poslední čtvrtině roku 1941 vykonával (v hodnosti četnického praporčíka) funkci velitele četnické stanice v Ratajích.^[1]^[2]

V domácím protiněmeckém odboji podporoval členy parašutistického výsadku S1/R vypraveného ze SSSR. Dne 16. září 1941 zabezpečil, společně s MUDr. Aloisem Dubovským (1900–1942) a Irenou Svobodovou (1901–1980) převoz operačního (výsadkového) radiotelegrafního kompletu (vysílačka + přijímač), kterou měl na starosti výsadkář rotný František Brauner, z Dřínova do Kroměříže.

O provoz této „Braunerovy“ ilegální radiostanice se staral společně s bývalým příslušníkem československých legií na Rusi, odbojářem Antonínem Raitem; kriminálním asistentem Františkem Kozubkem,^{[p. 1]} železničním zaměstnancem Teodorem Sahánkem^{[p. 2]} a bratry (nedostudovaným lékařem) Arnoštem Špidlou a rotmistrem vládního vojska Ladislavem Špidlou.^[1]^[2]

Ilegální radiostanice byla nejprve ukryta v altánu zahrady domu Svobodových v Kroměříži vede Květné zahrady. Odsud bylo navázáno první kontrolní radiové spojení s Moskvou. Zpočátku byla radiová stanice převážena na kole (!) dvakrát týdně mezi Kroměříží a Ratajemi. Tuto riskantní činnost zajišťoval František Pavličík a fyzicky ji prováděli František Brauner a pro spolupráci s domácím odbojem získaný radiotelegrafista Ladislav Špidla. Později bylo ilegální radiové pojítko ukládáno u Emila Semeráda, který bydlel v Ratajích nedaleko četnické stanice. Dalším místem dočasného úkrytu (i místem pro další pokusy o navázání spojení s Moskvou) byla četnická stanice v Ratajích, které velel František Pavličík.^[5]

Po prozrazení výsadku S1/R a jeho podporovatelů byl František Pavličík zatčen v Ratajích dne 12. listopadu 1941. Odsouzen byl německým stanným soudem v Brně 22. prosince 1941 v nepřítomnosti k trestu smrti. Byl vězněn na různých místech (Přerov, Ostrava a Brno–Kounicovy koleje) protektorátu. Své manželce se mu podařilo z Kounicových kolejí propašovat moták s následujícím krátkým textem: „Vychovávej Dášu a Zdenu v poctivosti a vy Dášo a Zdeno, buďte hodnými dcerami vašich svědomitých rodičů a národa." Dne 13. ledna 1942 deportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 7. května 1942 popraven zastřelením (spolu s dalšími 72 osobami) pod pořadovým číslem 410.^[1]^[2]

Odkazy

Poznámky

↑ František Kozubek (* 24. ledna 1909 Modřec – † 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen, popraven) byl za protektorátu úředníkem (kriminálním asistentem). V protiněmeckém odboji se zapojil v roce 1941 do podpory paravýsadku S1/R organizovaného ze SSSR. Po prozrazení výsadku (a jeho podporovatelů) byl zatčen gestapem, vězněn v Brně, kde byl také německým stanným soudem 22. prosince 1941 odsouzen. Po rozsudku byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen , kde byl (kolektivně spolu s dalšími 71 osobami) popraven 7. května 1942. Jeho jméno uvedeno na pamětní desce obětí druhé světové války z řad příslušníků policie v Olomouci (dnešní – rok 2024 – Okresní ředitelství policie ČR).^[3]
↑ Theodor (Bohdan) Sahánek (* 9. listopadu 1881 Počenice, dnes Počenice-Tětětice, okres Kroměříž – † 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen, popraven) byl za protektorátu železničním zaměstnancem a bydlel se svojí manželkou Emilií Sahánkovou (* 5. října 1885 Hulín) v Kroměříži (Purkyňova 38). V protiněmeckém odboji se zapojil v roce 1941 do podpory paravýsadku S1/R organizovaného ze SSSR. Po prozrazení výsadku (a jeho podporovatelů) byl zatčen gestapem a vězněn v Brně. V Brně byl také německým stanným soudem 22. prosince 1941 odsouzen pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti, pro sabotážní jednání a přípravu zemězrady k trestu smrti a zabavení veškerého majetku. Po rozsudku byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl (kolektivně spolu s dalšími 71 osobami) popraven 7. května 1942. Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětí okupace z řad železničářů na nádraží v Kroměříži, dále v památníku obětí druhé světové války v Hrabyni.^[4]

Reference

↑ ^a ^b ^c MENŠ. František Pavličík (* 1898 – † 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2016-11-02 [cit. 2024-12-24]. Bydliště: Kroměříž; zaměstnání: četnický strážmistr. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Jmenný rejstřík obrazové přílohy osob: Pavličík, František, s. 59, 61, 65. Inspirováno knihou Hanse Maršálka.
↑ MENŠ. František Kozubek (* 24. ledna 1909 Modřec – † 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen, popraven) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2016-07-20 [cit. 2024-12-25]. Národnost: česká; státní příslušnost: Rakousko–Uhersko, ČSR; bydliště: Olomouc. Dostupné online.
↑ MENŠ. Theodor (Bohdan) Sahánek (* 9. listopadu 1881 Počenice, dnes Počenice-Tětětice, okres Kroměříž – † 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen, popraven) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2019-02-13 [cit. 2024-12-25]. Národnost: česká; státní příslušnost: Rakousko-Uhersko, ČSR; zaměstnání: zaměstnanec železnice; bydliště: Kroměříž, Purkyňova 38. Dostupné online.
↑ 2. světová válka [online]. Obec Dřínov [cit. 2024-12-22]. Dostupné online.

Literatura

František Vašek a Zdeněk Štěpánek. První a druhé stanné právo na Moravě (1941–1942). Brno, nakladatel: Šimon Ryšavý, edice: Brněnský legionář, 2002; 178 stran; (František Pavličík, strana 155); ISBN 80-86137-64-3.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Pavličík na Wikimedia Commons

[fr.ko-4] František Kozubek (* 24. ledna 1909 Modřec – † 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen, popraven) byl za protektorátu úředníkem (kriminálním asistentem). V protiněmeckém odboji se zapojil v roce 1941 do podpory paravýsadku S1/R organizovaného ze SSSR. Po prozrazení výsadku (a jeho podporovatelů) byl zatčen gestapem, vězněn v Brně, kde byl také německým stanným soudem 22. prosince 1941 odsouzen. Po rozsudku byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen , kde byl (kolektivně spolu s dalšími 71 osobami) popraven 7. května 1942. Jeho jméno uvedeno na pamětní desce obětí druhé světové války z řad příslušníků policie v Olomouci (dnešní – rok 2024 – Okresní ředitelství policie ČR).^[3]

[boh.sahanek-6] Theodor (Bohdan) Sahánek (* 9. listopadu 1881 Počenice, dnes Počenice-Tětětice, okres Kroměříž – † 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen, popraven) byl za protektorátu železničním zaměstnancem a bydlel se svojí manželkou Emilií Sahánkovou (* 5. října 1885 Hulín) v Kroměříži (Purkyňova 38). V protiněmeckém odboji se zapojil v roce 1941 do podpory paravýsadku S1/R organizovaného ze SSSR. Po prozrazení výsadku (a jeho podporovatelů) byl zatčen gestapem a vězněn v Brně. V Brně byl také německým stanným soudem 22. prosince 1941 odsouzen pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti, pro sabotážní jednání a přípravu zemězrady k trestu smrti a zabavení veškerého majetku. Po rozsudku byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl (kolektivně spolu s dalšími 71 osobami) popraven 7. května 1942. Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětí okupace z řad železničářů na nádraží v Kroměříži, dále v památníku obětí druhé světové války v Hrabyni.^[4]

[frant.pavlicik.enc.Brno-1] MENŠ. František Pavličík (* 1898 – † 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2016-11-02 [cit. 2024-12-24]. Bydliště: Kroměříž; zaměstnání: četnický strážmistr. Dostupné online.

[end.KTM.Fr.Pavlicik-2] JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Jmenný rejstřík obrazové přílohy osob: Pavličík, František, s. 59, 61, 65. Inspirováno knihou Hanse Maršálka.

[fr.Kozubek-3] MENŠ. František Kozubek (* 24. ledna 1909 Modřec – † 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen, popraven) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2016-07-20 [cit. 2024-12-25]. Národnost: česká; státní příslušnost: Rakousko–Uhersko, ČSR; bydliště: Olomouc. Dostupné online.

[th.boh.Sahanek-5] MENŠ. Theodor (Bohdan) Sahánek (* 9. listopadu 1881 Počenice, dnes Počenice-Tětětice, okres Kroměříž – † 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen, popraven) [online]. Internetová encyklopedie města Brna, rev. 2019-02-13 [cit. 2024-12-25]. Národnost: česká; státní příslušnost: Rakousko-Uhersko, ČSR; zaměstnání: zaměstnanec železnice; bydliště: Kroměříž, Purkyňova 38. Dostupné online.

[drinov.2.sv.valka-7] 2. světová válka [online]. Obec Dřínov [cit. 2024-12-22]. Dostupné online.

[1]

[2]

[p. 1]

[p. 2]

[5]

[3]

[4]