František Karel Matyáš ze Šternberka
| František Karel Matyáš ze Šternberka | |
|---|---|
 Erb rodu Šternberků | |
| Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 1648 – 9. srpen 1648 | |
| Panovník | Ferdinand III. |
| Předchůdce | Bernard Ignác Jan z Martinic |
| Nástupce | Heřman Černín z Chudenic |
| Dvorský maršálek Českého království | |
| Ve funkci: 9. srpen 1640 – 1648 | |
| Panovník | Ferdinand II., Ferdinand III. |
| Předchůdce | Rudolf z Valdštejna |
| Nástupce | Florián Jetřich ze Žďáru |
| Královský rada | |
| Císařský komorník | |
| Narození | 1612 nebo 26. září 1612 |
| Úmrtí | 1648 (ve věku 35–36 let), 2. srpna 1648 nebo 9. srpna 1648 Praha  Habsburská monarchie |
| Choť | Ludmila Benigna Kavková z Říčan (1614–1672) |
| Rodiče | Adam II. ze Šternberka († 1623) Marie Maxmiliána z Hohenzollern-Sigmaringenu (1583–1649) |
| Děti | Václav Vojtěch (1641–1708) Ignác Karel (1644–1700) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Karel Matyáš ze Šternberka (26. září 1612 – 9. srpna 1648, Praha) byl český šlechtic ze starobylého rodu Šternberků. Vlastnil rozsáhlé statky v jižních, středních a severních Čechách (Bechyně, Horažďovice, Libochovice, Budyně nad Ohří, Zelená Hora). Zastával funkce ve správě Českého království, v roce 1648 byl nejvyšším zemským sudím. Byl zastřelen v době švédského vpádu do Prahy, v souvislosti s tím byl jeho nezletilým synům v roce 1661 udělen titul říšských hrabat.
Byl nejmladším synem nejvyššího purkrabího Adama II. ze Šternberka. Jako dědický podíl po otci převzal panství Bechyně, Horažďovice a polovinu Zelené Hory. Po starším bezdětném bratrovi Vojtěchu Ignácovi později získal Libochovice a Budyni. V roce 1638 výměnou za panství Plánice s Jaroslavem z Martinic získal druhou polovinu panství Zelená Hora, které tak bylo po delší době sjednoceno v rukách jednoho majitele. Svůj majetek rozšířil ještě v roce 1646 přikoupením hradu Krakovec. Pobýval převážně na horažďovickém zámku, na němž inicioval raně barokní úpravy.
Od mládí zastával hodnosti u císařského dvora, stal se císařským komořím a královským radou, v letech 1640–1648 byl dvorským maršálkem, byl též přísedícím zemského soudu a krátce před smrtí se stal nejvyšším zemským sudím Českého království.
Manželství a potomstvo[editovat | editovat zdroj]
Jeho manželkou byla Ludmila Benigna Kavková z Říčan (1614–1672), na svou dobu velmi vzdělaná šlechtična. Po předčasné smrti manžela svěřila vzdělání synů jezuitům, jako dědický podíl převzala panství Petrovice s hradem Krakovcem, které prodala v roce 1651 Kocům z Dobrše za 38 000 zlatých. Nezletilí synové obdrželi v roce 1661 titul říšských hrabat.
Potomci[editovat | editovat zdroj]
- Jan Adam (1638–1653)
- Václav Vojtěch (1641–1708), nejvyšší hofmistr Českého království 1701–1708, rytíř Řádu zlatého rouna
- Ignác Karel (1644–1700), prezident apelačního soudu 1696–1700
- Jan Norbert (1646–1678), císařský komorník, majitel Bechyně, dědic Jičína
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Čechy; Praha, 1983
- KILIÁN, Jan a kolektiv: Horažďovice v raném novověku; České Budějovice, 2019; 287 s. ISBN 978-80-88030-44-7
