František Kaník

František Kaník
Velitel 10. armádního sboru
Ve funkci: únor 1918 – duben 1918
Předchůdce	Viktor Weber von Webenau
Nástupce	funkce zanikla
Generální inspektor c. k. četnictva
Ve funkci: 1917 – 1918
Předchůdce	Michael Tišljar von Lentulis
Nástupce	Eduard von Tunk
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	generál pěchoty (1918), polní podmaršál (1915), generálmajor (1911)
Narození	30. června 1863 Volyně
Úmrtí	18. března 1931 (ve věku 67 let) Mariánské Lázně
Commons	František Kaník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kaník (německy Franz Kanik; 30. června 1863 Volyně – 18. března 1931 Mariánské Lázně) byl rakousko-uherský generál českého původu. Důstojníkem c. k. armády byl od roku 1881, sloužil v Čechách, Haliči nebo Bosně a Hercegovině. Za první světové války působil na ministerstvu války a byl vysokým důstojníkem generálního štábu ve Vídni. V roce 1918 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty a jako velitel 10. armádního sboru se zúčastnil závěrečných bojů na východní frontě. Po zániku monarchie byl penzionován, ale jako rodák z Čech získal hodnost armádního generála ve výslužbě v československé armádě (1927). Za první republiky žil v soukromí v Mariánských Lázních, kde také zemřel.

Životopis

Generál František Kaník

Pocházel z jižních Čech, narodil se ve Volyni a základní vzdělání absolvoval ve Vimperku. Poté studoval na vojenské škole v Praze (1877–1881) a do armády nastoupil jako poručík k 28. pěšímu pluku v Praze. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole ve Vídni (K.u.k. Kriegschule, 1887–1889). Mezitím byl v roce 1888 povýšen na nadporučíka a zařazen do důstojnického sboru generálního štábu. Poté sloužil v Zadaru a Trebinji a od roku 1891 v Opavě. V roce 1893 získal hodnost kapitána a poté byl štábním důstojníkem u 9. armádního sboru v Josefově. Po roce 1895 působil jako kartograf ve Stanislavi a poté u velení pevnosti v Krakově. V roce 1897 se vrátil do Čech a sloužil u 88. pěšího pluku v Praze. V roce 1899 přešel v hodnosti majora jako pedagog na Válečnou školu ve Vídni, kde vyučoval kartografii. V letech 1904–1906 sloužil v Egeru, mezitím byl povýšen na podplukovníka (1903) a plukovníka (1906). V letech 1906–1907 byl náčelníkem štábu 10. armádního sboru v Přemyšlu, v dalších letech vedl kurzy pro důstojníky zeměbrany ve Vídni. Od roku 1911 byl velitelem 11. horské brigády v Tuzle a téhož roku obdržel hodnost generálmajora. Krátce před první světovou válkou se vrátil do Vídně a zastával funkce u generálního štábu a na ministerstvu války.

Na začátku první světové války vedl týlové oddělení generálního štábu, současně působil jako generální ubytovatel armády na východní frontě. V prosinci 1914 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a týlové oddělení generálního štábu vedl do ledna 1916, kdy bylo po reorganizaci zrušeno. Poté znovu působil na ministerstvu války a v letech 1917–1918 zastával funkci generálního inspektora polního četnictva. V únoru 1918 byl jmenován velitelem 10. armádního sboru na východní frontě a bojoval v oblasti Volyně. Sbor byl kvůli vysokým ztrátám rozpuštěn již v dubnu 1918 a jeho zbytky začleněny do 4. armády. K datu 1. května 1918 získal Kaník hodnost generála pěchoty a po rozpadu monarchie organizoval likvidaci sborů c. k. četnictva.

K datu 1. ledna 1919 byl v rakousko-uherské armádě penzionován, jako českému rodákovi mu byla přiznána hodnost generála III. třídy v československé armádě s nárokem na penzi a nakonec získal v roce 1927 hodnost československého armádního generála. V soukromí dožil v Mariánských Lázních, kde s manželkou obýval vilu v Ruské ulici č.p. 215.

Řády a vyznamenání

Během vojenské služby obdržel řadu ocenění především v Rakousku-Uhersku, za první světové války byl vyznamenán i panovníky spojeneckých států.

Rakousko-Uhersko

• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Vojenský záslužný kříž III. třídy (1904)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• Řád železné koruny III. třídy (1910)
• Vojenská záslužná medaile (1911)
• Vojenský záslužný kříž II. třídy (1914)
• Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž (1915)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1916)
• Vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1918)

Zahraničí

• Železný kříž II. třídy (Německo, 1914)
• Železný kříž I. třídy (Německo, 1915)
• Vojenský záslužný řád (Bavorsko, 1916)
• Řád za zásluhy (Liyakat Madalyasi) (Osmanská říše, 1916)
• Královský řád za vojenské zásluhy (Bulharsko, 1916)

Odkazy

Literatura

• BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 174–175 (heslo Franz Kanik) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online

(maďarsky)

Externí odkazy

• František Kaník in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Autoritní data	GND: 1013094328 ISNI: 0000 0001 2093 8539 VIAF: 172065828