Přeskočit na obsah

František Gross

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Gross
Narození19. dubna 1909
Nová Paka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. července 1985 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povolánímalíř, kreslíř a grafik
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
záznam o narození ak.mal. Františka Grosse, matrika N, Nová Paka, 1902–1913 SOA Zámrsk
Hrob ak.mal. Františka Grosse na Vinohradském hřbitově v Praze

František Gross (19. dubna 1909, Nová Paka[1] – 27. července 1985 Praha) byl český malíř a grafik. Byl učitelem Hynka Luňáka.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Nové Pace, v rodině továrního úředníka Karla Grosse (1866–??) a jeho manželky Marie, rozené Böhmové (1876–??).[2] V roce 1917 ukončil maturitou studium na reálce v Nové Pace. Potom studoval na ČVUT v Praze u profesora Oldřicha Blažíčka a na UPŠ v Praze u profesora Františka Kysely. V roce 1931 uspořádal spolu s Ladislavem Zívrem a Františkem Hudečkem kubistickou výstavu v reálce v Nové Pace. Od roku 1941 byl členem Umělecké besedy, v letech 1942–1948 byl členem slavné Skupiny 42, jejímiž členy byli mimo jiné také rodáci z Nové Paky Ladislav Zívr a fotograf Miroslav Hák. Od roku 1945 byl členem sdružení Hollar, v letech 1961–1970 členem skupiny Radar.[3][4]

Byl členem KSČ, aktivně se hlásil k levicovým názorům.[5] V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před parlamentními volbami do Národního shromáždění.[6] Tento předvolební manifest podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[7] V roce 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu.[8] Od 26. února 1948 byl členem akčního výboru českých výtvarníků a podílel se na likvidaci stávajících uskupení výtvarníků.[9] V roce 1977 podepsal „Antichartu“.

Je pohřben na pražském Vinohradském hřbitově se synem Janem (1941–1992) a manželkou Vlastou (1917–1999).[10]

Tvorba

[editovat | editovat zdroj]
„Jeho tvorba vychází z podnětů kubismu, které zpracovával v konstruktivním smyslu a spojoval s imaginativní obsahovostí. Maloval obrazy absurdních mechanismů, v nichž transformoval své dojmy z moderní městské civilizace“.

Neznámý autor citátu

Od třicátých let 20. století užíval nové techniky frotáže, koláže, vytvářel obrazy – objekty a drobné plastiky. Ve čtyřicátých letech vytvářel obrazy groteskně fantaskních postav–strojů, jejich rozmanitost neustále rozvíjel i o nové poetické vynálezy v duchu neofigurativní estetiky. Vytvořil řadu grafických listů, věnoval se známkové tvorbě i teoreticky.[11] V 70. letech tvořil krajiny z Novopacka, které měly nové meditativní polohy.

Grossův příklon k socialistickém realismu po roce 1948 byl dočasný.[12]

Když byl v roce 1973 František Gross v Holandsku, kreslil si Amsterodam a na jednu kresbu přikreslil Chagallova houslistu, jak se vznáší nikoli nad rodným Vitebskem, ale nad holandskou metropolí. Byl nakreslen věrně podle obrazu, avšak v parafrázích prošly obrazy výtvarnou transformací. Některé obrazy na Grosse přímo naléhaly, aby je přeložil do vlastní řeči.[13] Podle této kresby František Gross namaloval olejomalbu na sololitu „Vzpomínka na Amsterodam“ o rozměru 74×54 cm. Tento obraz se nachází v soukromé sbírce.

Uznání a pocty

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SOA Zámrsk, matrika N 1902-1913 územní rozsah: Nová Paka, str.236. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika N, Nová Paka, 1902-1913, snímek 239, Záznam o narození a křtu. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-11. 
  3. ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | Kult/5.1961/25/4.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo,1979/12/5. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | Kult/5.1961/19/1.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ Rudé právo. 15. 5. 1946, ročník 26, č. 113, str. 1
  7. ↑ KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu, 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175. 
  8. ↑ Kupředu, zpátky ni krok!. Tvorba [online]. [cit. 2024-09-18]. Roč. 1948, čís. 8. Dostupné online. 
  9. ↑ KNAPÍK, Jiří. Únor a kultura: sovětizace české kultury 1948-1950. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 359 s. (Otazníky našich dějin). ISBN 978-80-7277-212-4. S. 28–30. 
  10. ↑ František Gross 19 April 1909 - 27 July 1985 v BillionGraves GPS Headstones. billiongraves.com [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ Katalog - Umění. www.filaso.cz [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  12. ↑ MACHALICKÝ, Jiří. Rozporuplné osudy: Příliš velký bohém pro komunisty. iDNES.cz [online]. 2010-08-18 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ Text Eva Petrová strana 222 z knihy František Gross. Vydáno 2004 Praha. Vydalo nakladatelství Vltavín, s.r.o.
  14. ↑ Achát, měsíčník pro občany Nové Paky, 3/2011, s.6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Skupina 42 (1942–1948)
Básníci
Malíři
Další
Ladislav Zívr (sochař) • Miroslav Hák (fotograf) • Jindřich Chalupecký (teoretik) • Jiří Kotalík (teoretik)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Gross&oldid=24295080“