František Fischer
| František Fischer | |
|---|---|
| Narození | 30. srpna 1886 Praha |
| Úmrtí | 10. listopadu 1966 (ve věku 80 let) Praha |
| Bydliště | Praha-Podolí, Na Zlatnici 16 (od 1923) |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | lékárník, amatérský astronom |
| Znám jako | provozovatel soukromé hvězdárny |
| Titul | doktor farmacie |
| Děti | Karel Fischer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Fischer (30. srpna 1886 Praha – 10. listopadu 1966 Praha[1]) byl český farmaceut a amatérský astronom. Věnoval se především selenografii, tedy mapování povrchu Měsíce. Od roku 1924 provozoval vlastní observatoř v Praze-Podolí, kterou redakce odborného časopisu Říše hvězd označila za „jednu z nejlépe vybavených a vedených soukromých hvězdáren“ v Československu.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Hlavním povoláním byl František Fischer lékárník, farmacii rovněž vystudoval a získal z ní magisterský titul. Už před první světovou válkou se však věnoval pozorování noční oblohy pomocí brachyteleskopu, krátkého zrcadlového dalekohledu.[1]
Po vypuknutí války Fischer narukoval do rakousko-uherské armády a působil v pevnosti Přemyšl.[3] Když pevnost v březnu 1915 padla, stejně jako řada dalších vojáků se přidal k československým legiím. V roce 1917 sloužil ve vojenském táboře Zolotaja Orda v západním Turkestánu.[4] Na podzim byl převelen do Taškentu, kde sloužil jako zdravotník v zajateckém táboře.[1]
V Taškentu navázal kontakt s ředitelem tamní hvězdárny J. P. Glutajevem a astrofyzikem A. N. Rozanovem, s nímž se věnoval analýze hvězd v souhvězdí Orla a mapování povrchu Měsíce.[1] V taškentské hvězdárně trávil volné noci po denních službách. Právě v této době se rozhodl, že pokud válku přežije a vrátí se do Prahy, vybuduje vlastní hvězdárnu, kde bude moci pokračovat v práci.[5] Roku 1917 vznikla Česká společnost astronomická, která Františka Fischera eviduje jako svého zakládajícího člena.[6]
Když v srpnu 1966 slavil osmdesáté narozeniny, byl už vážně nemocný, přesto se astronomii dál věnoval. „Bohužel není v lidských silách proměnit přání pevného zdraví ve skutečnost a mohou-li co nahradit slova, potom přejeme jubilantu, aby se dočkal dalších úspěchů selenografie,“ napsal tehdy Josef Klepešta v článku o Fischerově jubileu pro Říši hvězd.[7] O čtvrt roku později, 10. listopadu 1966, zemřel.[8]
František Fischer měl syna Karla.[9]
Hvězdárna
[editovat | editovat zdroj].jpg)
V roce 1921 zakoupil František Fischer pozemek ve svahu pražského Podolí a pověřil smíchovského stavitele Bohumila Koláře stavbou vily se soukromou observatoří. Budova byla dokončena v roce 1923, hvězdárna fungovala od jara následujícího roku. Fischer se zabýval především mapováním Měsíce a pořizováním snímků stálic, mlhovin a komet.[9] V zahradě hvězdárny pořádal Fischer pozorování meteorů v rámci programu České společnosti astronomické, pro mladé členy společnosti připravil také kurzy selenografie.[10]
Hvězdárna po smrti Františka Fischera přestala fungovat, dalekohled a další astronomické vybavení rodina věnovala České astronomické společnosti. Od konce 60. let slouží v západní kopuli hvězdárny v Ďáblicích.[11]
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- FISCHER, František. Lunární útvar Šafařík. Praha: František Fischer, 1937. 8 s. , také v angličtině jako The Lunar Formation Šafařík.
- KLEPEŠTA, Josef; FISCHER, František. Povrch Měsíce:. Praha: SPN, 1955. 4 s. , druhé vydání roku 1966 se spoluautorem Jiřím Bouškou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d KRAUS, Ivo. FISCHER František 30.8.1886-10.11.1966. In: Biografický slovník českých zemí. [s.l.]: Historický ústav AV ČR Dostupné online.
- ↑ Red. Publikace hvězdárny Praha-Podolí. F. Fischer: Lunární útvar Šafařík. Říše hvězd. 1937, roč. 18, čís. 5, s. 109. Dostupné online [cit. 2019-04-23].
- ↑ KLEPEŠTA, Josef. Dvacet let mezi přáteli astronomie. Praha: [s.n.], 1937. Dostupné online. S. 113.
- ↑ KLEPEŠTA 1937, strana 115
- ↑ KLEPEŠTA 1937, strany 116–118
- ↑ kládající členové ČAS [online]. Z Říše hvězd [cit. 2019-04-25]. Dostupné online.
- ↑ KLEPEŠTA, Josef. František Fischer – osmdesát let ve svitu Luny. Říše hvězd. 1966, roč. 47, čís. 8, s. 18. Dostupné online [cit. 2019-04-25].
- ↑ J. B. PhMr. František Fischer zemřel. Říše hvězd. 1967, roč. 48, čís. 1, s. 14. Dostupné online.
- ↑ a b KOVÁŘ, Štěpán. Hvězdárna Františka Fischera v Praze Podolí (1923). Kosmické rozhledy. 2002, roč. 40, čís. 2, s. 8–9. Dostupné online [cit. 2019-04-25].
- ↑ KLEPEŠTA, Josef. Výroční zpráva výboru České společnosti astronomické. In: Říše hvězd. 1934, roč. 15, čís. 10. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Zpráva jednatele, s. 190.
- ↑ BARTOŠ, Petr. Historie hvězdáren [online]. Historická sekce ČAS [cit. 2019-04-25]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KLEPEŠTA, Josef. Dvacet let mezi přáteli astronomie. Praha: [s.n.], 1937. 145 s. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Archiv časopisu Říše hvězd, do kterého František Fischer přispíval
