František Falerski
| František Falerski | |
|---|---|
_NA.jpg) | |
| Narození | 3. dubna 1927 Praha;  Československo |
| Úmrtí | 6. září 1969 (ve věku 42 let) |
| Příčina úmrtí | infarkt |
| Místo pohřbení | Motolský hřbitov |
| Znám jako | Bonny; Bonifác |
| Choť | JUDr. Alena Falerská (rozená Sedmíková; * 8. června 1930 – 2003)[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Falerski (3. dubna 1927 Praha – 6. září 1969) byl skaut, politický vězeň komunistického režimu a představitel organizace bývalých politických vězňů K 231.[2]
Stručný životopis
[editovat | editovat zdroj]František Falerski se narodil v Praze v roce 1927 a byl v mládí formován církevními školami ale hlavně skautingem. Byl vedoucím Čtvrtého pražského oddílu Junáka. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen (v procesu „Dagmar Skálová a spol.") k odnětí svobody. Jako politický vězeň komunistického režimu strávil deset let (1949 až 1959) za mřížemi. V pracovním táboře Rovnost vedl tajný roverský kmen (oddíl) a tamtéž na jaře 1950 ilustroval i tajně vytvořenou kolektivní „muklovskou básnickou sbírku“ Přadénko z drátů. Po propuštění z věznění byl nucen trávit život na okraji společnosti a vykonávat převážně dělnické profese. František Falerski je autorem deníků z let 1962 až 1968, z nichž čerpala Lucie Šmídová – autorka obsáhlé studie o jeho osobě. V atmosféře politického uvolnění Pražského jara 1968 se Falerski angažoval v ústředí organizace bývalých politických vězňů K 231. Zemřel v roce 1969.[3][4][5]
Život
[editovat | editovat zdroj]Rodina a studia
[editovat | editovat zdroj]František Falerski se narodil 3. dubna 1927 v Praze. Po maturitě na Jiráskově gymnáziu v Praze v roce 1946 pokračoval ve vysokoškolském studiu dějin umění a estetiky na filosofické fakultě. Od mládí se aktivně angažoval ve skautské organizaci (tam měl dvě přezdívky: Bonifác nebo Bonny)[2] a již ve svých 18 letech (od roku 1945) vykonával funkci vedoucího Čtvrtého pražského oddílu Junáka.[2][6] Klubovna tohoto junáckého oddílu se nalézala v Chotkových sadech v bývalém mlékárenském stánku.[6]
Protistátní aktivita
[editovat | editovat zdroj]Koncem dubna a počátkem května roku 1949, když Falerski dovršil 22 let, se od Jiřího Navrátila dozvěděl o chystaném povstání, které mělo za cíl likvidaci totalitního komunistického režimu.[6] V noci z 16. na 17. května 1949 se na Navrátilovu výzvu dostavil Falerski a další starší skauti (někteří ozbrojeni) a skautky na jedno z několika seřadišť (jedno z nich bylo právě u klubovny jejich oddílu).[6] Shromáždění se hodlali zapojit do ozbrojeného vojenského převratu. Tento nevydařený pokus o státní převrat byl vyzrazen a koordinovanou zatýkací akcí státní bezpečnosti ve svém zárodku zmařen.[6]
Zatčení a věznění
[editovat | editovat zdroj]Po zatčení (v květnu 1949) byl v srpnu 1949 František Falerski odsouzen Státním soudem v Praze v politickém procesu „Dagmar Skálová a spol.“ k trestu odnětí svobody v trvání 15 let,[2] který byl navíc ještě spojen s peněžitým trestem 10 tisíc Kčs.[6] Nakonec prožil za mřížemi 10 let (od roku 1949 do roku 1959).[2] Mezi spoluvězni získal mimořádný respekt. V pracovním táboře Rovnost na Jáchymovsku vedl Falerski tajný roverský kmen (oddíl).[2] Na jaře 1950 tajně sestavili vězni pracovního tábora Rovnost kolektivní vězeňský sborník poezie Přadénko z drátů, k níž Falerský dodal ilustrace.
Po roce 1959
[editovat | editovat zdroj]Po propuštění z výkonu trestu vykonával dělnické profese a žil na okraji společnosti, což jej velmi tížilo.[2] (Dochovaly se jeho deníky z let 1962 až 1968.) V atmosféře politického uvolnění Pražského jara 1968 se Falerski angažoval v ústředí organizace bývalých politických vězňů K 231. Zúčastnil se ustavujícího sněmu K 231, který se konal 31. března 1968 v Praze na ostrově Žofín, kde vystoupil jako třetí řečník (po generálu Ing. dr. Václavu Palečkovi a pedagogovi Jaroslavu Brodském).[2] Následně byl Falerski zvolen jako člen do programové komise. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 organizace bývalých politických vězňů zanikla.[2]
František Falerski zemřel předčasně 6. září 1969 ve věku 42 let na infarkt.[2][7] Je pohřben na pražském Motolském hřbitově.[5] Jeho životní příběh zachytila Lucie Šmídová v publikaci Tři životy: František Falerski - skaut, politický vězeň a osobnost K 231 vydané v roce 2018 v nakladatelství Karolinum. [2]
Díla o Františku Falerském
[editovat | editovat zdroj]- Šmídová, Lucie. Reflexe teroru, perzekuce a zvůle státní moci a jejich důsledků bývalým politickým vězněm Františkem Falerskim (článek). In: Časopis Národního muzea. Řada historická Praha : Národní muzeum, 2014 92 + 92 stran 1214-0627 Ročník 183, čísla 1 až 2 (2014), strany 35 až 48.[7]
- Šmídová, Lucie. Tři životy: František Falerski - skaut, politický vězeň a osobnost K 231. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018; 145 stran; ISBN 978-80-246-3786-0.[7][4][p. 1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kniha ve formátu *.pdf je dostupná (pro vlastníky průkazu do Národní knihovny České republiky) také na URL adrese: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=5399320
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JUDr. Alena Falerská (* 8. června 1930 – 2003): podniková právnička [online]. Památník národního písemnictví [cit. 2024-11-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k BOUŠKA, Tomáš; LOUČ, Michal. Rovnost jako místo paměti / kapitoly: František Falerski + Přadénko z drátů [online]. Političtí vězni.cz + Novinářský inkubátor, 2023 [cit. 2024-11-13]. Dvanáct panelů populárně–naučné výstavy z roku 2023 s informacemi o táboru Rovnost. Dostupné online.
- ↑ František Falerski (* 3. 4. 1927 Praha – 6. 9. 1969), pseudonym Bonny, skautský vedoucí, v letech 1949-1959 politický vězeň, v roce 1968 činný v K-231. Autor deníků z let 1962-1968 [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2024-11-06]. Identifikační číslo: av2017956325. Dostupné online.
- ↑ a b Resumé: Tři životy: František Falerski - skaut, politický vězeň a osobnost K 231 [online]. NK ČR [cit. 2024-11-13]. Kniha ve formátu *.pdf je dostupná (pro vlastníky průkazu do Národní knihovny České republiky) také na URL adrese: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=5399320. Dostupné online.
- ↑ a b František Falerski (* 3 duben 1927 – 6 září 1969) [online]. Billion Graves com [cit. 2024-11-06]. Pohřben: Motolský hřbitov. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f ZACHARIÁŠ, Jiří (alias „Pedro“). Bonnyho skautská košile [online]. Skautský oddíl Velena Fanderlika, 2004-11-21 [cit. 2024-11-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c František Falerski (* 3. 4. 1927 Praha – 6. 9. 1969) [online]. Bibliografie dějin Českých zemí / Historický ústav AV ČR [cit. 2024-11-06]. Skautský vedoucí, v letech 1949-1959 politický vězeň, v roce 1968 činný v K-231; zemřel předčasně na infarkt. Autor deníků z let 1962-1968. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Falerski
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Falerski na Wikimedia Commons - ŠMÍDOVÁ, Lucie, PhDr.. František a Alena Falerští. Životy a manželství ve víru totalitních režimů. Praha, 2020 [cit. 2024-11-13]. 214 s. Disertační. Univerzita Karlova; Filozofická fakulta; Ústav hospodářských a sociálních dějin; Studijní obor: moderní hospodářské a sociální dějiny. Vedoucí práce Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.. Dostupné online.
