František Buldra
Ing. arch. František Buldra | |
---|---|
Narození | 1. dubna 1851 nebo 31. března 1851 Kaňk u Kutné Hory Rakouské císařství |
Úmrtí | 21. prosince 1926 (ve věku 75 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Polytechnika v Praze |
Povolání | architekt a stavitel |
Choť | Malvína Buldrová |
Děti | František Buldra mladší |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Buldra (31. března 1851 Kaňk[1] u Kutné Hory – 21. prosince 1926 Praha) byl český architekt, stavitel a hoteliér. Za svou architektonickou kariéru vypracoval celou řadu novorenesančních, novogotických, později pak secesních návrhů staveb na území Čech, především pak v Praze.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v obci Kaňk,[1] která se později stala součástí Kutné Hory. V letech 1869 až 1875 studoval architekturu na pražské polytechnice, po dobu pěti let pak sbíral praktické zkušenosti.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Roku 1880 zpracoval své první samostatné návrhy: novorenesanční činžovní domy v Mezibranské ulici, s výhledem do parku u Národního muzea. Zhruba ve stejném roce se oženil, natrvalo usadil v Praze a založil zde rodinu. Roku 1883 se stal členem Svazu architektů a inženýrů. Nadále navrhoval stavby v Praze, roku 1887 zde byl zapsán jako stavební podnikatel. Projekty realizoval také v rodné Kutné Hoře.
V letech 1907 až 1909 realizovala Buldrova firma stavbu honosného hotelu Palace na nároží Jindřišské a Panské ulice, pravděpodobně dle návrhu architekta Jiřího Justicha. Zadavatelem stavby byl sám Buldra, který následně hotel jakožto majitel provozoval. V této době také opakovaně stavebně realizoval návrhy architekta Richarda Klenky.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]František Buldra zemřel 21. prosince 1926 v Praze ve věku 75 let a byl pochován v rodinné novogotické kaplové hrobce na Olšanských hřbitovech.
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]František Buldra se asi roku 1880 oženil[2] s o osm let mladší Malvínou,[3] celkem spolu měli pět dětí. František Buldra mladší (1882–1942)[4] se stal též architektem a stavitelem, byl žákem Josefa Schulze a pokračoval po otcově smrti v řízení rodinného podniku.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Nájemní domy čp. 577 a 1592, Mezibranská, Praha (1880)
- Novorenesanční palác čp. 1600/II (později hotel Esplanade), Washingtonova, Praha (přestavba ve 20. letech 20. století Fritzem Lehmannem),
- Nájemní dům čp. 667/II, Navrátilova, Praha (1882–1883)
- Obchodní a nájemní dům čp. 771/II, Jungmannovo náměstí, Praha (1884–1886)
- Městské divadlo, Pražská, Tábor (1886–1887, návrh a stavba)
- Evangelický kostel, Kutná Hora (1887, autor návrhu)
- Obchodní a nájemní dům čp. 769/II, Jungmannovo náměstí, Praha (1889–1892)
- Nájemní domy čp. 681 a 682, Seifertova, Žižkov (1890–1891)
- Restaurační pavilon, Zemská jubilejní výstava v Praze (1891)
- Obchodní dům čp. 841/II (Diamant), Václavské náměstí, (přestavba ve 20. letech 20. století, po roce 2000 nahrazen novostavbou)
- Nájemní dvojdům čp. 1959/II a 1960/II, Myslíkova, Praha (1897)
- Nájemní dům 714/I, roh Dlouhé a Rybné, Praha (1898)
- Nájemní a obchodní dům čp. 388, Praha-Nové Město, na Můstku na místě dnešního ČKD (1900, po r. 1930 přestavěn, později zbořen)
- Nájemní dům čp. 682/II, Vodičkova, Praha (1901)
- Úpravy domu U Pinkasů čp. 755/II a vedlejšího domu čp. 756/II, Jungmannovo náměstí, Praha (1891)
- Nájemní a obchodní dům čp. 115, Národní třída (1902–1904, stavba podle návrhu Richarda Klenky)
- Palác Louvre, čp. 116, Národní třída (190?, stavba podle návrhu Richarda Klenky)
- Činžovní domy, Dykova, Královské Vinohrady (1901)
- Obchodní a obytný dům čp. 417, Národní třída, Praha (1904–1906)
- Nájemní dům čp. 284, Spálená, Praha (1905–1906)
- Hotel Palace, Vodičkova, Praha (1907–1909, autorem návrhu nejspíš Jiří Justich)
- Nájemní dům s obchody čp. 700/II, Vodičkova, Praha (1910–1913)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Řadové činžáky, Dykova ulice, Praha-Vinohrady
-
Hotel Palace, Panská, Praha
-
Evangelický kostel, Kutná Hora
-
Palác Louvre, Praha
-
Městské divadlo, Tábor
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Kaňk
- ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Buldry s Malvínou Kieswetterovou farnosti při kostele Panny Marie Sněžné Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Malvíny Kieswettetové farnost Roztoky
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Františka Buldry farnosti při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Buldra na Wikimedia Commons
- Praha stoletá Archivováno 28. 5. 2020 na Wayback Machine.
- ÚH AVČR
- Údaje o dílech na stránkách o Ústí nad Labem
- Záznam v Seznamu obyvatel Prahy
- František Buldra v informačním systému abART