Přeskočit na obsah

František Berdych

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
JUDr. František Jindřich Berdych
František Berdych jako ředitel Československé národní rady (1938)
František Berdych jako ředitel Československé národní rady (1938)
Ředitel Československé národní rady
Ve funkci:
1936 – 1939
Stranická příslušnost
ČlenstvíAgrární strana
SNJ
Národní souručenství
Československá strana lidová
Vojenská služba
VyznamenáníČeskoslovenský válečný kříž
Vojenská medaile za zásluhy I. stupně
Pamětní medaile „Věrni zůstaneme“
Narození28. srpna 1900
Plzeň
České královstvíČeské království České království
Úmrtí12. dubna 1981 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
ChoťAnna Berdychová (roz. Mastná)
RodičeFrantišek Berdych starší
Františka Wopaletzká
DětiJiří Berdych
František Berdych
PříbuzníVojtěch Mastný
Jana Berdychová
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
ZaměstnáníČeská národní rada
Českomoravské sklárny
Ministerstvo spotřebního průmyslu
Profeseprávník, odbojář, politik, redaktor, ekonom
Náboženstvířímskokatolické
CommonsFrantišek Berdych
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodinný hrob na hřbitově Malvazinky v Praze

František Berdych (28. srpna 1900 Plzeň – 12. dubna 1981 Praha) byl český právník, odbojář, redaktor a úředník první republiky.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 28. srpna 1900 v Plzni[2] do rodiny Františka Berdycha, okresního tajemníka a někdejšího starosty plzeňského Sokola.[3] Byl pokřtěn jako František Jindřich. Vystudoval České gymnázium v Plzni, kde roku 1918 maturoval. Ve stejném roce byl povolán do armády a jako voják prezenční služby se účastnil vojenských akcí při osvobozování Slovenska. V letech 1921 až 1925 studoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté vykonával soudní a advokátní praxi jako auskultant u soudu v Praze a advokátní koncipient.

Za první republiky

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1927 vstoupil do služeb Československé národní rady kde byl také jejím I. tajemníkem a roku 1936 se stal jejím ředitelem. Byl vedoucím redaktorem časopisu Národní rada. V září roku 1930 se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze oženil s Annou Filipinou Mastnou, dcerou lomnického továrníka a textilního podnikatele Jana Mastného, bratrance JUDr. Vojtěcha Mastného, československého diplomata a bankéře.[4]

V rámci svého pracovního zaměření podnikl studijní cesty do Jugoslávie, Itálie, Rakouska, Německa a Francie. Velmi aktivně pracoval ve Společnosti pro studium menšinových otázek, Národní besedě, Národní jednotě severočeské. Pravidelně psal články o životě Čechů v zahraničí i českých menšinách v pohraničí a časové národohospodářské úvahy, které uveřejňoval v různých denících a hlavně časopisech Čechoslovák, Bankovní věstník, Národní rada, Tisk a politika atd. Je autorem knihy Obrana státu a naše politické strany (1937).[5] Byl členem Agrární strany. S manželkou Annou měli dva syny.[6] První syn Jiří (1931) byl později operním sólistou plzeňského divadla J. K. Tyla[7] a v roce 1968 emigroval do Mnichova. V roce 1942 se pak narodil druhý syn František.

Za nacistické okupace

[editovat | editovat zdroj]
V létě 1942 po návratu z Osvětimi

Byl přítelem a spolupracovníkem generála Aloise Eliáše a členem zednářské lóže Národ.[8] Byl také členem Národního souručenství a byl odborově organizován v NOUZ. V roce 1941 byl nacisty zatčen pro velezradu Říše. Byl vězněn nacisty na Pankráci a v koncentračním táboře Osvětim (únor až červen 1942), ze kterého byl na přímluvu prezidenta Dr. Emila Háchy v červnu 1942 propuštěn. Spolupracoval s ilegálními organizacemi: pražskou a plzeňskou skupinou ve které byli Čadík, Henžlík, Dr. Lány, Jaroslav Kvapil, prof. A. Pražák, kterým dodával zprávy od Ing. Rajmana a Dr. Besserové pro generála Eliáše. Prováděl přechody přes hranice. Finančně podporoval uvězněné vč. spisovatele S. K. Neumanna a mnoho jiných. Byl uznán odbojovým pracovníkem a vyznamenán Československým válečným křížem a Vojenskou medailí za zásluhy I. stupně, kromě jiných vyznamenání.

Po roce 1945

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1945 vstoupil do Československé strany lidové, v níž byl postupně místopředsedou okresního výboru strany v Praze 6, místopředsedou průmyslové komise, člen presidia OV ČSL, člen presidia ÚNHK ČSL a člen předsednictva budovatelské komise. V letech 1945 a 1946 byl členem zemského národního výboru, členem trestní komise (ve smyslu dekretu prez. republiky č. 138/45) a členem mimořádného lidového soudu v Praze. Dále byl členem Svazu protifašistických bojovníků a Československého červeného kříže. Od roku 1942 do roku 1951 byl zaměstnaný na ředitelství Českomoravských skláren (později Československých závodech sklářských). Od roku 1951 pracoval jako starší ekonomický poradce na Ministerstvu spotřebního průmyslu.[9]

Zemřel 12. dubna 1981 a byl pohřben do rodinného hrobu na pražských Malvazinkách.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ František Berdych. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ Kniha narozených | Obvod Plzeň I-vnitřní město | Datace: 1900-1901 [online]. Porta fontium [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ HUDECOVÁ, Dagmar. 88MEMO 2018/2 ROZHOVORY A MATERIÁLY / INTERVIEWS AND ARTICLES Vzpomínky sokolů na události spojené se vznikem republiky v roce 1918/ Memories of the Sokols on the events connected with the establishment of the republic in 1918. S. 89. dspace5.zcu.cz [PDF]. [ZČU v Plzni], 2018 [cit. 2022-09-21]. Čís. 2, s. 89. Dostupné online. 
  4. ↑ Továrna Mastných - Historie továrny [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ BEDRYCH, František. Obrana státu a naše politické strany. [s.l.]: L. Mazáč 314 s. Dostupné online. Google-Books-ID: gwvDOgAACAAJ. 
  6. ↑ The Catalogue | Kniha oddaných [online]. Matrika katedrální farnosti u sv. Víta [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Jiří Berdych. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ TJK. Válečné ztráty Lóže Národ – LÓŽE NÁROD [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ BERDYCH František *28.8.1900 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Berdych&oldid=24059926“