Přeskočit na obsah

František Antonín z Lambergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Antonín kníže z Lambergu
Rodový erb Lambergů
Rodový erb Lambergů
3. kníže z Lambergu,
nejvyšší dědičný zemský komoří a nejvyšší dědičný zemský lovčí Horních Rakous, nejvyšší štolba v Kraňsku a Vindické marce a dědičný číšník Salcburského knížecího arcibiskupství
Ve funkci:
2. listopadu 1712 – 23. srpna 1759
PředchůdceFrantišek Josef z Lambergu
NástupceJan Nepomuk z Lambergu
Nejvyšší štolba císařovny vdovy
Ve funkci:
po 1740 – ?
PanovniceAlžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Tajný rada
Císařský komorník
Vojenská služba
SlužbaHabsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Doba službydo 1725
Hodnostgenerálmajor (1716)

Narození30. září 1678
Steyr
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí23. srpna 1759 (ve věku 80 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníaugustiniánský kostel ve Vídni
TitulHodnostní korunka náležící titulu kníže kníže
Choť
  • I. (1713) Luisa Ernestina z Hohenzollern-Hechingenu (1690–1720)
  • II. (1721) Marie Aloisie z Harrachu (1702–1775)
RodičeFrantišek Josef z Lambergu (1637–1712) a Anny Marie z Trauttmansdorffu (1642–1727)
DětiMarie Aloisie z Lambergu
Jan Bedřich Josef z Lambergu
PříbuzníBernardina z Plettenbergu[1] (vnučka)
Profesevoják
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1744: rakouský Řád zlatého rouna (č. 705)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Antonín Jakub Jeroným kníže z Lambergu (německy Franz Anton Jakob Hieronymus Fürst von Lamberg; 30. září 1678 Steyr23. srpna 1759 Vídeň) byl rakouský šlechtic, od roku 1712 kníže. Za dynastických válek počátkem 18. století dosáhl v armádě hodnosti generála, později zastával vysoké funkce u císařského dvora. V roce 1744 získal Řád zlatého rouna. Patřila mu rozsáhlá panství v rakouských zemích, byl také majitelem statků v jihozápadních Čechách s hradem Rabí.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Lamberg ve Steyru, hlavní rodové sídlo v Horním Rakousku

Pocházel ze starého šlechtického rodu Lambergů, byl synem hornorakouského zemského hejtmana Františka Josefa z Lambergu (1637–1712) a jeho manželky Anny Marie z Trauttmansdorffové (1642–1727). Původně byl předurčen k církevní dráze a spolu s mladším bratrem Josefem Dominikem studoval v Římě. Již v roce 1695 se stal kanovníkem v Pasově u svého strýce Jana Filipa z Lambergu. Na církevní kariéru ale rezignoval v roce 1698 a poté absolvoval kavalírskou cestu po Itálii. Následně vstoupil do armády a zúčastnil se války o španělské dědictví, později v bojích proti Turkům dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra, respektive generálmajora (1716). Aktivní vojenskou službu opustil v roce 1725.[2] Mezitím se stal císařským komořím a později tajným radou. Po roce 1740 zastával funkci nejvyššího štolby ovdovělé císařovny Alžběty Kristýny[3] a v roce 1744 obdržel Řád zlatého rouna.[4] Mimoto byl držitelem několika čestných dědičných hodností, byl dědičným nejvyšším komořím a nejvyšším lovčím v Rakousku, dědičným nejvyšším štolbou v Kraňsku, dědičným číšníkem[zdroj?] salcburské arcidiecéze a maršálkem pasovského biskupství.

Po starším bratrovi Leopoldu Matyášovi (1667–1711) zdědil rodový majorát Steyr v Rakousku, po strýci Janu Filipovi (1651–1712) pak převzal fideikomisní panství v Čechách (Rabí, Žihobce, Žichovice).[5] Titul knížete zdědil po otci v roce 1712.[6] Součástí dědictví po bratru Leopoldu Matyášovi bylo také říšské území Leuchtenberg spojené s lantkraběcím titulem, které bylo za války o španělské dědictví zabaveno Wittelsbachům. Rastattským mírem byl Leuchtenberg vrácen zpět k Bavorsku (1714).

František Antonín byl dvakrát ženatý, poprvé se oženil v roce 1713 ve vídeňské katedrále sv. Štěpána s princeznou Luisou Ernestinou von Hohenzollern-Hechingen (1690–1720), dcerou císařského polního maršála knížete Bedřicha Viléma Hohenzollern-Hechingena. Po ovdovění se jeho druhou manželkou stala v roce 1721 hraběnka Marie Aloisie z Harrachu (1702–1775), dcera neapolského místokrále hraběte Aloise Tomáše Harracha. Marie Aloisie se později stala dámou Řádu hvězdového kříže a palácovou dámou. Z obou manželství pocházelo devět dětí, celkem pět synů zemřelo v dětském věku. Dědicem rodového majetku a knížecího titulu se stal nejmladší syn Jan Nepomuk (1737–1797). Jím tato linie Lambergů vymřela a dědictví pak přešlo na bavorskou rodovou větev.

Kníže František Antonín Lamberg zemřel ve Vídni v roce 1759 ve věku 80 let a byl pohřben v augustiniánském kostele.

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. František Antonín Lamberg in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k. k. Generale (1618–1815), Vídeň, 2006; s. 54 dostupné online
  3. František Antonín z Lambergu in: WISGRILL, Franz Karl, ODELGA, Karl von: Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels, 5. díl, Vídeň, 1804, s. 397–398 dostupné online
  4. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 273
  5. RUDA, Zdeněk: Tajemství hradu Rabí; Plzeň, 2020; s. 66–67 ISBN 978-80-7640-012-2
  6. Heslo z Lamberka in: Ottův slovník naučný, díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 580 ISBN 80-7185-226-0

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]