František Antonín Gerstner
| František Antonín Gerstner | |
|---|---|
.jpg) František Antonín Gerstner | |
| Narození | 19. dubna 1796 Praha  České království |
| Úmrtí | 12. dubna 1840 (ve věku 43 let) Filadelfie  USA |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | inženýr, stavební inženýr, profesor a železniční inženýr |
| Zaměstnavatel | Technická univerzita Vídeň |
| Choť | Josefine von Lambolin Klara von Epple |
| Rodiče | František Josef Gerstner Gabriele von Mayersbach |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Antonín Gerstner, od roku 1810 rytíř Gerstner, německy Franz Anton Ritter von Gerstner (19. dubna 1796 Praha[1] – 12. dubna 1840 Filadelfie), byl českoněmecký dopravní inženýr, první profesor praktické geometrie (geodezie) Polytechnického ústavu ve Vídni a průkopník stavby železnic v Čechách, Rakousku a Rusku.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]František Antonín Gerstner se narodil 19. dubna 1796[1][3] (některé zdroje uvádí chybná data narození 11. května 1793[4] nebo 11. května 1795[5]) v Praze do rodiny profesora Pražské polytechniky Františka Josefa Gerstnera (1756–1832) a Gabriely rozené von Mayersbach († 1808). Vystudoval Filosofickou fakultu Karlo-Ferdinadovy Univerzity v Praze. Poté pokračoval ve studiu na Pražské polytechnice. Od roku 1817 přednášel na Vídeňské polytechnice geometrii a zeměměřictví.[4]
Roku 1820 převzal od svého otce projekt výstavby koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince.[6] Aby získal více zkušeností s konstrukcí železnic, podniknul roku 1822 studijní cestu do Velké Británie. V létech 1823-1824 prováděl přípravné a vyměřovací práce. Roku 1824 obdržel 50leté privilegum na provozování koněspřežné dráhy, které následně postoupil c.k. první privilegované železniční společnosti ve Vídni (něm. k. k. privilegierte Erste Eisenbahn – Gesellschaft ; EEG). Gerstner se také vzdal místa na Vídeňské polytechnice a nastoupi jako hlavní stavbyvedoucí plánované dráhy. Vlastní výstavba byla na severním úseku trati (České Budějovice – Kerschbaum) zahájena v létě 1825. Roku 1826 odjel na svou druhou studijní cestu do Velké Británie. Po návratu se vzhledem k finančním těžkostem a pomalému postupu prací dostal do konfliktu s akcionáři a vedením společnosti. Roku 1828 Gerstner dokončil první část dráhy do Kerschbaumu. Poté však byl z funkce odvolán a dokončením stavby byl pověřen Mathias von Schönerer.
Roku 1829 podniknul další studijní cestu do Velké Británie, kde navštívil právě dokončovanou dráhu z Liverpoolu do Manchesteru. V letech 1830-1832 zastupoval otce F. J. Gerstnera při přednáškách na Pražské polytechnice. V téže době také připravil k tisku jeho dílo, třídílnou učebnici Handbuch der Mechanik (1831-1834), ke kterému připojil vlastní dodatek o britských železnicích.
Roku 1834 byl pozván do Ruska aby zde připravil projekty výstavby místních tratí. V lednu 1835 předložil caru Mikuláši I. návrh výstavby dráhy z Petrohradu do Moskvy s navazující dráhou do Nižního Novgorodu a Kazaně.[6] Vzhledem k neskromným Gerstnerovým požadavkům byl tento plán zamítnut. Gerstner proto požádal o povolení výstavby kratší trati z Petrohradu přes Carskoje Selo do Pavlovska. Tento plán byl již schválen a tato první ruská železnice byla pod Gerstnerovým vedením vybudována v letech 1835-1837.[4]
Roku 1838 podniknul cestu do Spojených států, kde studoval výstavbu tamních železnic. F. A. Gerstner zemřel na následky zranění 12. dubna 1840 ve Philadelphii.[6]
Odkaz a ocenění
[editovat | editovat zdroj].jpg)
F. A. Gerstner byl ve své době pozapomenut. Průkopnický význam jeho díla byl doceněn až ve 20. století. Gerstner je dnes považován také za průkopníka výstavby horských železnic. Technické řešení, které použil v hornatém úseku tratě u Kerschbaumu připomíná později budovanou dráhu přes Semmering (snaha neztrácet již jednou nabytou výšku).
Koněspřežná dráha byla plně dokončena roku 1832, kdy byl mezi Českými Budějovicemi a Lincem zahájen pravidelný provoz.[6] Tato dráha je považována za první veřejnou železnici s pravidelným provozem na evropském kontinentu (mimo Británii). Koněspřežka byla provozována až do roku 1872[6]. Od roku 1971 jsou zachovalé zbytky koněspřežné dráhy chráněny jako kulturní památka.[7] V železniční stanici Rybník je památkově chráněný pomník F. A. Gerstnera.[8]
Český inženýr Jan Perner pracoval pod Gerstnerovým vedením v Rusku. Zde získal první praktické zkušenosti, které později využil při výstavbě železnic v Čechách
U příležitosti oslav 170. výročí Ruských železnic byl na Vitebském nádraží v Petrohradě odhalen pomník F. A. Gerstnera.
Dnes (2016/2017) je po F. A. Gerstnerovi pojmenován jeden pár vlaků z Prahy do rakouského Lince.
Odborné práce
[editovat | editovat zdroj]- Lehrgegenstände der praktischen Geometrie am polytechnischen Institut, Praha, 1818
- Über die Vortheile der Anlage einer Eisenbahn zwischen der Moldau und Donau. Wien, 1824.
- Bericht an die P.T. Herren Actionärs über den Stand der k. k. privilegierten Eisenbahn-Unternehmung zwischen der Moldau und Donau, vom Bauführer Franz Anton Ritter von Gerstner. Wien 1827.
- Über die Vortheile der Unternehmung einer Eisenbahn zwischen der Moldau und Donau. Wien 1829.
- Bericht über den Stand der Unternehmung der Eisenbahn von St. Petersburg nach Zarskoje Selo, 1838
- B erichte aus den Vereinigten Staaten von Nordamerica, über Eisenbahnen, Dampfschiffahrten, Banken und andere öffentliche Unternehmungen. C. P. Melzer, Leipzig 1839.
- Die innern Communicationen der Vereinigten Staaten von Nordamerika. Wien 1842–1843
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika FR N6, sn. 27 [online]. AHMP [cit. 2022-11-06]. Dostupné online.
- ↑ HONS, J. F.A. Gerstner. Praha: Orbis, 1948. 30 s.
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 [online]. Vienna 1957: Austrian Academy of Sciences. Kapitola Gerstner, Franz Anton von, s. 430. Dostupné online.
- ↑ a b c KARMARSCH, Karl. Allgemeine Deutsche Biographie [online]. Historical Commission at the Bavarian Academy of Sciences, Volume 9 (1879). Kapitola Gerstner, Franz Anton Ritter von. Dostupné online.
- ↑ Gerstner Franz Anton [online]. Encyklopedie.c-budejovice.cz [cit. 2022-11-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e REITINGEROVÁ, Martina. Dopravní zázrak - koněspřežka. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010. Dostupné online.
- ↑ Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec (česká část) [online]. Národní památkový ústav. Dostupné online.
- ↑ pomník F. A. Gerstnera - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DRBAL, Alexandr: František Antonín Gerstner – geometr a stavitel prvních železnic v Čechách, Rakousku a Rusku (české období jeho života a činnosti). – In: Z dějin geodezie a kartografie 16 / Red. Antonín Švejda. – ISSN 0232-0916. – Praha: NTM, 2012. – S. 7-16. – (Rozpravy Národního technického muzea v Praze; Čís. 208).
- DRBAL, A.: František Antonin Gerstner – professor praktičeskoj geometrii i strojiteľ pervych železnych dorog v Čechii, Avstrii i Rossii (češskij period jego žizni i dejateľnosti). – In: Sovremennyje problémy inženernoj geodezii / Trudy Meždunarodnoj naučno-praktičeskoj konferencii 15-17 oktjabrja 2009 g., Sankt-Petěrburg, Rossijskaja Federacija / Editor M. Ja. Bryň. – Sankt-Petěrburg: Peterburgskij universitet putěj soobščenija, 2009. – S. 42-54 : 5 obr. – Lit. 37. – ISBN 978-5-7641-0249-8.
- VESELÝ, J.: Jak čeští inženýři stavěli první ruskou železnici. – In: Z vývoje české technické tvorby : Sborník k 75. výročí založení Spolku českých inženýrů v Praze / Uspoř. Ing. Josef B. Stranský. – Praha : Spolek českých inženýrů, 1940. – S. 208 – 212 : 4 obr.
- VORONIN, M.I. – VORONINA, M.M.: Franc Anton Gerstner, 1793–1840 : [Inženěr, strojiteľ ž.d.] / Editor A.N. Bogoljubov. – Sankt-Petěrburg : Nauka, 1994. – 132, [1] s. – ISBN 5-02-024723-5
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Antonín Gerstner na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Antonín Gerstner
- Toulky Českou minulostí. 705. schůzka: O radosti a strázni českého technika. Josef Veselý a kolektiv. Český rozhlas
- Gerstner Franz Anton, Encyklopedie Českých Budějovic.
