Franciszek Dionizy Kniaźnin
| Franciszek Dionizy Kniaźnin | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. října 1750 Vitebsk, Ruské impérium |
| Úmrtí | 25. srpna 1807 (ve věku 56 let) Końskowola, Ruské impérium |
| Povolání | básník, dramatik, překladatel |
| Národnost | polská |
| Alma mater | Jezuitská škola ve Vitebsku |
| Literární hnutí | klasicismus, preromantismus |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Franciszek Dionizy Kniaźnin (4. října 1750, Vitebsk – 25. srpna 1807, Końskowola) byl polský preromantický básník, dramatik a překladatel.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z běloruské polské šlechtické rodiny. Vystudoval jezuitskou školu ve Vitebsku. Po zrušení jezuitského řádu působil jako knihovník, sekretář a domácí učitel u knížete Adama Kazimierze Czartoryského, z jehož sídla v Pulawách se stalo významné kulturní centrum, kde působili i další preromantičtí básníci Franciszek Karpiński a Franciszek Zabłocki.[2]
Po druhém dělení Polska se jeho duševní stav výrazně zhoršil (údajně ze žalosti nad ztrátou samostatnosti vlasti) a dožil na faře poblíž Pulaw, kde se o něho staral Franciszek Zabłocki.[2]
Psal polsky i latinsky. Jeho básnická tvorba vycházela z klasicismu, ale postupně v ní převládl sentimentalismus (popisy přírody, pastýřské scenérie, elegické a melancholické motivy). Psal příležitostnou poezii, dramatické selanky, erotické básně s anakreontskými motivy, vlasteneckou a náboženskou lyriku, divadelní hry a operní libreta (po vzoru Pietra Metastasia), parafrázoval La Fontainovy bajky. Překládal antické autory (Anakreón, Theokritos, Horatius) i novodobé (James Macpherson.[1]
Výběrová bibliografie
[editovat | editovat zdroj]
- Bajki (1776).
- Erotyki czyli pieśni w rodzaju anakreontycznymn (1779), sbírka erotických básní podle různých předloh, dva svazky.
- Carmina (1781), latinská báseň.
- Wiersze (1783).
- Balon, czyli wieczory puławskie, (1784, Balon aneb pulawské večery), příležitostná báseň vyvolaná vynálezem prvního horkovzdušného balonu bratry Montgolfiery.
- Troiste wesele (1785), dramatická selanka o dvou jednáních.
- Rozmaryn (1785), lyrická báseň.
- Matka Spartanka (1786), operní libreto o třech jednáních, hudba Franciszek Lessel. V libretu je vylíčena spartská matka, která vypravuje syna do boje za vlast. Za antickým námětem se skrývá alegorie na kněžnu Izabelu Czartoryskou a jejího syna Adama Kazimierze Czartoryského. Opera měla premiéru v Pulawách a v titulní roli vystoupila přímo kněžna Czartoryská.[2]
- Cyganie (1786), operní libreto o třech jednáních, hudba Michał Kazimierz Ogiński, komická opera s folklorními prvky,[1] roku 1860 napsal na toto libreto svou operu Jawnuta Stanisław Moniuszko.[3]
- Anakreon (1787), komedie o třech jednáních.
- Poezje (1787–1789), souborné vydání, 3 svazky
- Trzy gody (1790–1792), selanka v pěti jednáních.
- Hektor (1793), tragédie o pěti jednáních.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů - Polsko. Praha. Odeon 1974, S. 201-202.
- ↑ a b c KREJČÍ, Karel. Dějiny polské literatury. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1953. 594 s. cnb000508506. S. 191–192.
- ↑ SPOUSTA, Vladimír. Hudebně-literární slovník I. Světoví skladatelé, Brno: Masarykova univerzita 2011. ISBN 978-80-210-5311-3. S. 181.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franciszek Dionizy Kniaźnin na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Franciszek Dionizy Kniaźnin
Autor Franciszek Dionizy Kniaźnin ve Wikizdrojích (polsky)
Osoba Franciszek Dionizy Kniaźnin ve Wikicitátech (polsky)- (polsky) Franciszek Dionizy Kniaźnin – Poezja.org
- (polsky) Franciszek Dionizy Kniaźnin – Historia.org}
