Francis Holburne
| Admirál Sir Francis Holburne | |
|---|---|
 Portrét kontradmirála Sira Francise Holburna se synem Francisem (Joshua Reynolds, National Maritime Museum v Greenwichi) | |
| První námořní lord | |
| Ve funkci: 28. února 1770 – 2. února 1771 | |
| Předchůdce | Sir Peircy Brett |
| Nástupce | Augustus Hervey, 3. hrabě z Bristolu |
| Narození | 1704 |
| Úmrtí | 15. července 1771 (ve věku 66–67 let) nebo 1771 (ve věku 66–67 let) |
| Choť | Frances Ball (od 1749) |
| Děti | Sir Francis Holburne, 4th Baronet Jane Holbourne Catherine Cussans |
| Příbuzní | Sir Thomas William Holburne, 5th Baronet[1] a Mary Anne Barbara Holburne (vnoučata) |
| Profese | politik a námořní důstojník |
| Commons | Admiral Sir Francis Holburne |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sir Francis Holburne (1704 – 15. července 1771) byl britský admirál. U námořnictva sloužil od dětství, později byl účastníkem válek v koloniích. Jeho kariéra u královského námořnictva a později v parlamentu byla prostoupena protekcí a korupcí. Nakonec dosáhl hodnosti admirála (1767) a v letech 1770–1771 zastával funkci prvního námořního lorda.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze skotské šlechtické rodiny, narodil se jako mladší syn Jamese Holburna, 3. baroneta z Menstrie. Do Royal Navy vstoupil jako dobrovolník v roce 1720, po složení důstojnických zkoušek byl v roce 1727 jmenován poručíkem. roce 1739 povýšil na komandéra a již o rok později dosáhl hodnosti kapitána (1740). Poté se zúčastnil války o rakouské dědictví a v hodnosti komodora byl v letech 1748–1752 velitelem na Závětrných ostrovech. V roce 1755 byl jmenován kontradmirálem a vyslán na pomoc admirálu Boscawenovi ke břehům Kanady. V roce 1756 byl členem válečného soudu nad admirálem Byngem, který byl poté popraven za ztrátu ostrova Minorca. V Severní Americe bojoval Holburne ještě na počátku sedmileté války, krátce zde byl také vrchním velitelem, ale již v roce 1757 se vrátil do Anglie. V letech 1757–1765 byl velitelem v přístavu Portsmouth a v roce 1758 dosáhl hodnosti viceadmirála. Později byl i členem Dolní sněmovny (1761–1771), od roku 1768 byl poslancem za přístav Plymouth, jeho politickou kariéru provázela značná korupce. V roce 1767 byl povýšen na admirála[2], nakonec byl letech 1770–1771 jedním z lordů admirality a jako nejvyšší námořní důstojník ve vládě zároveň prvním námořním lordem.[3] Krátce před smrtí zastával v roce 1771 krátce funkci guvernéra špitálu v Greenwichi.[zdroj?]
Jeho manželkou byla Frances, rozená Ball, vdova po Edwardu Lascellesovi, bohatém majiteli plantáží v Karibiku. Z jejich manželství se narodil syn Francis (1752–1820), který krátce po otcově úmrtí zdědil po bratranci titul baroneta (1772).[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ Služební postup admirála Holburna na webu threedecks dostupné online
- ↑ Personální obsazení funkce lordů admirality 1660–1870 na webu The British History Onlinedostupné online
- ↑ Admirál Francis Holburne na webu thepeerage dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOVAŘÍK, Jiří: Sedmiletá válka (edice Bitvy a osudy válečníků VIII. 1756–1763); Praha, 2021; 463 s. ISBN 978-80-7497-377-2
- KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami. (I. díl Námořní války Ludvíka XV. a Ludvíka XVI.); Praha, 2021; 367 s. ISBN 978-80-7497-348-2
- TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740–1748; Praha, 2019; 464 s. ISBN 978-80-7557-176-2
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francis Holburne na Wikimedia Commons - Admirál Francis Holburne na webu The History of Parliament
