Fort-de-France

Fort-de-France
	; znak
Poloha
Souřadnice	14°36′ s. š., 61°4′ z. d.
Nadmořská výška	535 m n. m.
Stát	Francie
Departement	Martinique
Administrativní dělení	35 čtvrtí
	; Město v rámci Martiniku
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	44,2 km²
Počet obyvatel	75 165 (2022)
Hustota zalidnění	1 700,2 obyv./km²
Správa
Starosta	Didier Laguerre (od 2014)
Zakladatel	Pierre Belain d'Esnambuc
Oficiální web	www.fortdefrance.fr
E-mail	contact@fortdefrance.fr
PSČ	97203 a 97234
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fort-de-France (výslovnost fór-d-frans) je obec a zároveň hlavní město Martiniku, ostrova Malých Antil, který je zámořským departementem (tzv. DOM – departement d'outre-mer) Francie. V roce 2016 žilo ve městě 75 165 obyvatel a v celém departementu 132 980.^[2]

Dějiny města

Osadu v zátoce moře a v předhůří masivu Pitons du Carbet asi 10 km jižně od nejbližší sopky založili místní obyvatelé, zvaní Karibové (Caraibové). Zatímco Karibové sídlili na atlantické straně pobřeží a na jihu ostrova, francouzští kolonisté se v roce 1635 usadili na východním pobřeží Karibiku, kde založili pevnost Saint-Pierre při ústí řeky Roxelane. Holandští, angličtí i francouzští kolonisté se brzy začali zajímat o strategické místo při vstupu do největší zátoky na ostrově. Místo se snadno bránilo a bylo dobře chráněno před bouřemi. Navzdory nezdravému klimatu močálů s velkým nebezpečím malárie byla na místě současného centra města založena první rezidence, v jejímž čele stál guvernér Jacques Dyel du Parquet, synovec zákonodárce Pierra Belaina d'Esnambuc, který si zde zřídil své sídlo v roce 1639.

První pevnost zde 3. října 1669 založil guvernér Jean-Charles de Baas, měla palisádový val a jmenovala se Fort-Royal. Začaly práce na vyčištění močálů a roku 1671 ministr financí Jean-Baptiste Colbert schválil plán budoucího města na čtvercovém pozemku o velikosti 42 hektarů se šachovnicovou sítí ulic, který tvoří městské jádro současného dolního města. Rozvoj města trval ještě století a vyžadoval četné hydraulické stavby. Rok 1674 poznamenala bitva u Fort-Saint-Louis, v níž byla mocná nizozemská eskadra admirála de Ruytera při pokusu o dobytí města poražena a francouzské Antily připojeny k francouzské koruně.

V listopadu 1677 přijel hrabě z Blénac na Martinik, aby nahradil zemřelého guvernéra Baase a dokončil výstavbu města, jeho pevnosti a zapsal se do historie jako zakladatel města. V roce 1692 dosáhl přenesení sídla vlády a guvernérova paláce z do té doby nejdůležitějšího hospodářského i kulturního centra Martiniku, města Saint-Pierre do Fort-Royal, čímž se nové město stalo správním hlavním městem Martiniku. Z názvu pevnosti je odvozeno jméno města, Fort-de-France, jež znamená doslova „francouzská pevnost“.

Roku 1902 výbuch sopky Montagne Pelée doslova vymazal Saint-Pierre z mapy i s jeho obyvateli. Po této události počet obyvatel Fort-de-France prudce narostl a v poměrně krátké době byly vystavěny celé nové čtvrti.

Od roku 1946, kdy Martinik získal status zámořského departementu Francie, je Fort-de-France jeho hlavním administrativním centrem a sídlí v něm všechny důležité instituce (sídlo departementu, prefektura, arcibiskupství, soud, vojenský štáb pro oblast Francouzských Antil a Francouzské Guyany ad.). Současná populace města tvoří čtvrtinu obyvatel ostrova.

Ekonomika

Fort-de-France byl tradičním centrem produkce plantáží a distribuce jejich plodin. Stal se také významným přístavem, objemem kontejnerů je mezi francouzskými námořními přístavy na 5. místě.

Doprava

Město má mezinárodní letiště v sousedním městě Le Lamentin. S mnoha městy Karibiku je spojeno námořní lodní dopravou. Městskou, příměstskou i dálkovou dopravu na ostrově zajišťují autobusy.

Památky a turistické cíle

Město a jeho okolí jsou tradičním centrem turistiky. K hlavním atrakcím kromě jachtingu a vodních sportů patříː

Pevnost Fort-Saint-Louis - nyní muzeum
Katedrála sv. Ludvíka - nynější trojlodní stavba nahradila starší kapli z let 1678-1685. V roce 1836 zasáhl budovu požár a v roce 1839 zemětřesení, proto dal architekt César Jolly v letech 1845-1854 vystavět tuto katedrálu, která byla roku 1870 papežem Piem IX. ustanovená za sídlo nové francouzské arcidiecéze, jímž byla až do roku 1967.
Botanická zahrada de Balata - soukromá zahrada, založená roku 1982 asi 10 km od města; pěstuje se v ní na 3000 druhů tropických rostlin z celého světa

Kuriozity

Obyvatelé Fort-de-France si říkají Foyalais (výslovnost Fuajalé).
Celých padesát šest let (1945–2001) zastával úřad starosty Fort-de-France slavný martinický básník a buditel Aimé Césaire.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fort-de-France na francouzské Wikipedii.

↑ Populations légales 2022. INSEE. 19. prosince 2024. Dostupné online.
↑ Le SPLAF - Agglomérations et villes de la Martinique. splaf.free.fr [online]. [cit. 2021-12-25]. http://splaf.free.fr/domurb.php?depnum=139 Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fort-de-France na Wikimedia Commons

[04eb453f8764115acc0c7342be70553fc40183cc-1] Populations légales 2022. INSEE. 19. prosince 2024. Dostupné online.

[2] Le SPLAF - Agglomérations et villes de la Martinique. splaf.free.fr [online]. [cit. 2021-12-25]. http://splaf.free.fr/domurb.php?depnum=139 Dostupné online.

[1]

[2]

Francie – France – (F)

Regiony metropolitní Francie a jejich správní centra	Auvergne-Rhône-Alpes (Lyon) • Burgundsko-Franche-Comté (Dijon) • Bretaň (Rennes) • Centre-Val de Loire (Orléans) • Grand Est (Štrasburk) • Hauts-de-France (Lille) • Île-de-France (Paříž) • Korsika (Ajaccio) • Normandie (Rouen) • Nová Akvitánie (Bordeaux) • Okcitánie (Toulouse) • Pays de la Loire (Nantes) • Provence-Alpes-Côte d'Azur (Marseille)

Zámořské regiony	Guadeloupe (Basse-Terre) • Martinik (Fort-de-France) • Francouzská Guyana (Cayenne) • Réunion (Saint-Denis) • Mayotte (Mamoudzou)

Zámořské společenství	Francouzská Polynésie (Papeete) • Svatý Bartoloměj (Gustavia) • Svatý Martin (Marigot) • Saint Pierre a Miquelon (Saint-Pierre) • Wallis a Futuna (Matāʻutu)

Zvláštní statut	Nová Kaledonie (Nouméa)

Neobydlená území	TAAF (Crozetovy ostrovy • Kergueleny • Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam • Adélina země • Roztroušené ostrovy) • Clippertonův ostrov

Hlavní města Severní a Střední Ameriky

Nezávislé státy	Basseterre (Svatý Kryštof a Nevis) • Belmopan (Belize) • Bridgetown (Barbados) • Castries (Svatá Lucie) • Ciudad de Guatemala (Guatemala) • Ciudad de México (Mexiko) • Ciudad de Panamá (Panama) • Havana (Kuba) • Kingston (Jamajka) • Kingstown (Svatý Vincenc a Grenadiny) • Managua (Nikaragua) • Nassau (Bahamy) • Ottawa (Kanada) • Port of Spain (Trinidad a Tobago) • Port-au-Prince (Haiti) • Roseau (Dominika) • Saint George's (Grenada) • Saint John's (Antigua a Barbuda) • San José (Kostarika) • San Salvador (Salvador) • Santo Domingo (Dominikánská republika) • Tegucigalpa (Honduras) • Washington, D.C. (Spojené státy americké)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Basse-Terre (Guadeloupe) • Cockburn Town (Turks a Caicos) • Fort-de-France (Martinik) • George Town (Kajmanské ostrovy) • Gustavia (Svatý Bartoloměj) • Hamilton (Bermudy) • Charlotte Amalie (Americké Panenské ostrovy) • Marigot (Svatý Martin (FR)) • Nuuk (Grónsko) • Oranjestad (Aruba) • Philipsburg (Svatý Martin (NL)) • Plymouth (Montserrat) • Road Town (Britské Panenské ostrovy) • Saint-Pierre (Saint Pierre a Miquelon) • San Juan (Portoriko) • The Valley (Anguilla) • Willemstad (Curaçao)